Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Ta zlatá střední cesta se dá použít i jako pozorování všeho nejen vnitřně stavu sebe.Kdyz někdo na tebe v určitém reaguje neznamená že ho za to s láskou sníš, můžeš mu to i tvrdě říct a zas naopak, když někdo bude přehnaně přecitlivělí můžeš mu tu střední cestu ukázat že moc všeho škodí tedy ta střední cesta je aplikovatelná právě do života a někdy špatný je dobrý a dobrý zas špatný pomocník,i pracovat s vlastním egem neznamená že je ego špatné a musíš se ho zbavit, samozřejmě že učení buddhismu je NE JÁ což je bez ega,ale k tomuto stavu člověk dospěje až v době odchodu domů, Nirvana, ráj. Můžeme pouze své ego mírnit dokud ho neobrousime,jako diamant.

Tvrdě něco říct, tedy nazvat věci pravými jmény, je v pořádku, to dělal i Ježíš, ale pořád by to mělo být v rámci lásky a soucitu k druhým a ne v důsledku afektu či averze (zlý čin = zlá karma). Budhovo střední cesta je cestou ke zbavení se strasti a k osvícení mysli, a ta cesta vede skrz soucit se všemi bytostmi a zbavování se žádostivosti (=zbavování se ega), k čemuž slouží prostředky jako třeba meditace. Ke stavu osvícení člověk dospěje, až bude dostatečně od žádostivosti očištěn a jeho ego se přestane těšit ze sebe sama. Tehdy bude člověk "doma".

Ježíš vyhnal také kupce z chrámu božího byl rozhněvaný či jen chtěl ukázat tím že je vyhodí ukáže jím že tak se dá i z vlastního nitra odstranit zlo.Vsak učil že chrám božím jsme my sami.Ve východní filozofii se říká: Nemůžeš do nečistého poháru lít čistou vodu.

Ti kupci, kolik jich asi bylo, si to nechali od Ježíška líbit?

Když tam vběhne člověk a začne jím vyhazovat věci z chrámu ven i těch mnoho kupců kouká co se děje než se ho snaží zastavit.

To je jako když se nějakej zelenej fanatik přilepí zadkem na asfalt vozovky a zastaví dopravu. Co s ním? Piláta tady nemáme, křižovat není dovoleno a pálit na hranici se nesmí kvůli planetárnímu oteplování.

Vyhnání někoho odněkad nutně nepředpokládá nahněvanost.
...protože pak se ta voda znečistí.

To vyhození z chrámu je metafora znamená aby vnitřně jsi mohl čisté dát musíš čisté do čistého dát.Do špinavého hrnku si taky nenalejes čisté vody a nebudeš to pít.

V Bibli jsou sice metafory, ale zase nejsem příznivec toho, aby se dělali metafory úplně ze všeho.

Je v té pohádkové knize napsáno, že vyhození z chrámu je metafora a nebo je to tam podáno jako popis skutečné události? Nebo jsou všechny biblické pohádka pouhými metaforami a nic se z toho neudálo ... a udát nemohlo.

Jak fungují mozky pobožných?
Když se na dvířkách trouby 2019 objevil obraz Ježíše, tak se do kuchyně nahrnuly davy modlících se.

z TV-Nova zobrazení části boha

Bible je a má hodně příběhu a však se Bible dá brát jako přirovnání nevím jestli se to opravdu událo vyhození kupců z chrámu Božím,jen mohu na tom pracovat že je to přirovnání pro všechny,aby do špinavé nádoby nelili čistou vodu.

No ono kdyby takovouhle myšlenku Ježíš chtěl sdělit, tak by jí prostě přímo tak vyslovil, tak jako se vyslovil ohledně jiných myšlenek, a nesděloval by jí takovýmto zvláštním způsobem.

Každá doba má své,Buddha kdyby mluvil k Israelitum jako mluvil k lidem východu, vůbec by mu nerozuměli.Jezis toto musel jím po lopatě vysvětlit,tedy že vše přes Boha,to Buddha kdyby šel přes Boha ,musel to vysvětlit tak jak ty lidé v té době žili.

Takhle jednoduchým myšlenkám rozumí každý.

Zlatá střední cesta je podle mne pro jedince hrozně stresující. Dotaženo do určitého extrému, v podstatě musíš celý život permanentně vyhodnocovat "vzdálenost" tvých činů od zla a dobra a permanentně se snažit být uprostřed.
Myslím si, že to musí dělat z života peklo.

Lepší je si zvolit svoji vlastní cestu, která někdy je blíž dobra, jindy blíž zla. Nelze dělat trvale jen zlo a nebo dobro, i vrah umí být "k těm svým" laskavý

No a to je ta střední Cesta stejně jako Buddha na své cestě osvícením toto poznal, když meditoval na řece Ganze když kolem na loďce plul muž se synem a otec říká synovi:Vesluj ani né upjatě naplno,ani né málo,najdi si střed.V tu chvíli Buddha pochopil a řekl: střední cesta a přestal hledat a vztal z meditace a pojedl od ženy kolem jdoucí a napil se vody a byl šťastný.

To asi ne. Ta tvoje vlastní cesta může být klidně cesta zla, nebo cesta dobra, nebo cesta "od zla k dobru", ale ne (upro)střed.

No píšu tak jak uvažuji to není zlé jen činy, kterými ještě neumím tvořit dobré.

Pak musíš nejprve definovat tu střední cestu, nějaké její parametry k ěčemu danému

jinak lze za střední cestu prohlásit jakoukoli

Jde o to že už je definována Buddhou to se snažím právě v této cestě jít.

A jak je definovaná?
Bez znalosti uvedneého nebudeš nikdy vědět, jestli po té cestě jdeš nebo někde úplně mimo cestu?

Poznas kdyz padas na jednu nebo druhou stranu

Ale padat lze i na prdel.

fakt to poznáš dřív, než ležíš?

Sebereflexe. Pozname ze jsme blbe. Tedy jak rikas kdyz jsme spadli. A musime zase nahoru a drzet balanc

Dodržování toho co učí Buddha

A co učí, aby to bylo objektivně verifikovatelné pro náš případ?

Však víš je mnoho knih a můžeš si to vyzkoušet jako jsem zkusil já a funguje

Já nevím, jak jsi to zkusil ty. Já se ptám jen proto, protože náboženství, stejně jako filosofické teorie, směry - se vyznačují výraznou obecností - dělej dobro, nedělej zlo - ale z reality víme, že jakékoli dobro pro někoho bývá (a možná vždy) zlem pro jiného. a to tak že objektivně. natož subjektivně, kdy máme dobro a zlo definováno každý jinak.
jak za této situace rozhodovat, co je "střední cesta" mezi zlem a dobrem.

před chvíli jsem rozebíral podobné téma, akorát ekonomické, jinde :

posuzování jedince společnosti práce vlády :

1. vláda si půjčuje peníze, aby je mohla lidem rozdat a ti si mohli koupit jídlo. zadlužuje společnost a budoucnost (děti). jedinci jásají, celek hyne
2. vláda si nepůjčuje, žije a společnosti ordinuje styl "utrácím jen to, co si vydělám". jedinec nadává, celek je zdravý.

co je správněji a kde je mezi tím zlatá střední cesta?

Když chceš dát chleba člověku,dej mu je,ale lepší je ho naučit jak si ten chleba od začátku udělat sám,od setí až pečení.

no takže co?

Když je někdo hladovej a prosí tě o krajíc chleba, tak je praštěné ho poučovat, že si má jít koupit rýč, hrábě, osivo, kosu, postavit si mlýn, pec ... a za půl hodiny má dost vlastního chleba, kterého se nasytí.
Takhle to funguje v pohádkách nějakým božím "čáry-máry-fukem", ale ne v realitě.

Můžeš ho naučit nestrádal tak je myšleno, ukážeš mu cíl.

budhismus ? asi jak kdy,kde ,kdo a jak ho provozuje

Mírumilovné náboženství, které přehlíží vraždění. Po stopách militantního buddhismu v jižní Asii

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/buddhismus-barma-rohingove-muslimove-nasili_2308061841_afo

Ano to jsem četl už kdysi a bavil se o tom s někým tu ,jde o to co se honí v hlavě jednotlivce v té Bharme právě že žijí i v komunitě muslimů.Kdysi jsem viděl dokument kde americký novinář po x letech jel do Afganistánu,kdy právě byl a ukazoval skalní jeskyně a tam poničené sochy buddhistické Talibanem. Takže ono taky jde právě o to v té Barmě,jak to vše v mysli buddhisté vnímali vše, někdy i ten nejlepší lék pomůže jen tehdy, když je dobře a ve správný čas podán.

Co se týče toho příměru k loďce, ve skutečnosti nalezení si "středu" v tíži veslování nebylo "střední cestou", ale cestou výhodnosti pro dotyčného, aby vůbec dovesloval, kam mířil. což s emů i tak nemuselo povést, pokud neměl zkušenost, jak moc naplno musí veslovat.

No a otec který ho učil veslovat ukázal i Buddhovi že střední cesta je lepší když budeš moc lpět vždy to není dobré, stejně jako když lpis málo.

Akorát že ten příklad ve skutečnosti nebyl o střední cestě, ale o hraniční cestě - tedy hraniční v tom smyslu, že "pádlovat jinak" by znamenalo buď nedoplout včas (když by pádloval moc zlehka) a nebo vůbec, pokud by zabral a vysílil se.

Na to Buddha právě přišel že chtěl moc a furt se hnal za tím zkoušel meditovat s někým chodil k joginum a pak jednou si sedl a jen byl a v tu chvíli po něm šel Mára a zkoušel to nejdřív jeho sestrami a pak zastrašit bojovníky jeho a nakonec se mu ukázal jako on samotný Buddha.

To mas pravdu. Je to cesta po hrebenu. Uzounka.