To, že je v nás, nebrání našemu vztahu k němu, proboha. Pokud je v
nás, znamená to, že je součástí člověka, ale nikoli že je to člověk
sám. Kupříkladu můžeš mít i vztah ke svému nemocnému srdci a snažit se
ho chránit. úplně stejně můžeš mít vztah ke svému vědomí, pokud jsi
přesvědčena, že to nejsi "původní ty" ale jen nějaká "návštěva v
tobě"
primárně pak bible jasně píše,
Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu
otroctví. V jednoho Boha věřiti budeš.
2. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nebudeš mít jiné bohy mimo mne.
2. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi
nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu
sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám
vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě
nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě
milují a má přikázání zachovávají.
3. 3. 2. Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez
trestu toho, kdo by jeho jméno zneužíval.
a v dalších o milování booha
ve všech případech VE TVÉM NEBIBILICKÉM POJETÍ se jedná o "bytost v
tobě", nikoli tebe samotnou původní. proto k němu můžeš mít vztah zcela
bez problému