já myslím, že skupenství vody jsou dobré přirovnání
Otec voda
Syn led
Duch pára
poslední teze, která poukazuje na ve jménu Otce Syna a Ducha je
otec Abrahám, syn Ježíš duch slíbený duch pravdy, který nás uvede do
veškeré pravdy v těle
tady je o tom pojednání http://jhvh.cz/main/t-b-from/Texty/Kstudie/Svata_trojice.html
Výborně. Výborný příklad.
voda je vlastně taky trojjediná.
snad jen s tím rozídlem, ale možná, že to není rozdíl, že bůh by měl
být schopen ukázat všechny 3 svoje tváře současně, což u té
voda-led-pára nejde, ale možná to nedokáže ani bůh a když se projevuje
jako syn nebo duch, nemá aktuálně vlastnosti boho a té druhé tváře
Jak 3 svoje tváře současně, když obraz Boha a podobenství Boha je muž a žena.
Podobenstvím je člověk : ten má také nejméně dvě tváře : fyzickou a duchovní (psycickou?, je to toéž?)
ty už jsi samozřejmě zas eu genitálu, čili někde úplně jinde, nic jsi nepochopila.
Proč ne
Otec led
Syn voda
Duch pára ?
V mimoplanetárním Vesmíru není syna, není ducha.
Existenci molekul už prakticky sto let nikdo nepopírá a tak se molekuly H2O
uvolňují z ledu pouze sublimací a to díky jejich rychlosti v ledu. 
synu jsem přiřkl led, protože byl v těle, tedy v pevné podobě
jinak šlo by to libovolně zaměňovat a vždy zdůvodnit jinak
otázka je, zdali to "dokazuje" trojjedinost, nebo můžeme tvrdit, že "voda
jako voda"
s trojjediností je potíž a bez ní také, i když možná menší
Nic to nedokazuje, ani dokazovat nechce. Je to pouhá hra se slovíčky, jako ty stovky příspěvků na téma "co ten bůh vůbec je". V každém náboženství kráčí o hru se slovíčky, prostě nic hmatatelného, nebo viditelného, jen představy a iluze.
Na havajském ostrově Maui žíje v kráteru sopky bohyně Pelé se svou rodimou. Kuchařem je jim křesťanský bůh hospodin. Zeus tam svádí Havajanky a Hefaistos se stará o teplo a o výrobu lávy.
Kdybys uměl uvažovat, tak bys pochopil, že náboženství se dotýká něčeho hmatatelného, že popisuje něco zakusitelného. Jako hru se slovíčky to vnímáš jenom proto, že těm slovům nedovedeš dát žádný obsah. Jiní lidé to ale dovedou.
Trošku poopravím
Bůh - voda
Otec - voda jako led
Syn - voda jako tekutina
Duch - voda jako pára
Dobrý příklad :-) a je jedno co je co....je to ukázka toho že voda je voda, jen ukazuje různé "tváře". Pokud by voda měla vědomí, tedy nesla v sobě život,,,, pak by i tento život měl různé podoby. Otec jako potenciál (to co je možné) Syn jako Tělo (to co se reálně stalo tedy - skutečnost) a Duch svatý jako vánek, věčný pohyb umožňující aby se potenciál stával skutečností.
Taky je dobré uvažovat běžné vlastnosti pojmů Syn, Otec a Duch, např. otec je usedlý, zatímco syn je "do světa", první je charakteru pasivního, druhý aktivního. V Bibli tihle tři vystupují jako činitelé, ne přímo jako obraz nějakých filozofických principů.
vystupují jako realita, to co právě je. a je to přesně takové jaké je (to je výraz z buddhismu) - tedy neuchopitelná pravda. my tuto pravdu vidíme jen zčásti... nikoliv v celé komplexnosti a souvislostech jednoho s druhým. čím víc je v nás Ducha svatého, tím více dokážeme přijímat a ponářet se do provázanosti dějů (milovat). Stáváme se součástí celku a nevydělujeme se se svým "já"
našla jsem vysvětlení zenového kruhu od mistra Seung Sahn v slovenčině.
ono je to i v češtině, ale trochu zaplevelené
Tady bych s Bohem identifikoval ten bod 360°, ale s Bohem jako celkem (jednotlivé "osoby" tam nevidím zpodobněné).
No právě jsi třeba Ducha popsala jako činitele. A stejně tak jsou v Bibli popsáni i ty dvě zbylé postavy, poněvadž ty toho Ducha "vydechují" a taky sesílají lidem. Nejde tedy o nějaká abstrakta, ale o konkrétní činné prvky (zdroje aktivity).
2K 3,18 My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jakožto v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.
