Někdy si myslím, že takhle se musel cítit Galileo Galilei, když
vykládal dochtorům teologie o tom, že se topí 16 století v mylné
představě, že Země je středem Vesmíru přiklopeným nebeskou bání.
Prostě si dochtoři teologie nechtěli připustit, že "slovo boží" je jen
výrazem nevědomosti o přírodě, tedy o Zemi a Vesmíru. Měli pro své
setrvávání v nevědomosti pádné důkazy, jako například, že měsíce
Jupitera nejsou vidět prostým okem, takže neexistují, nebo ještě
pádnější důkaz nehybné Země je, že kdyby se hýbala, tak by muselo být
strašně větrno, ještě víc, jako když se cválá na koni.
Nelze hovořit o deficitech vzdělání dochtorů teologie, naopak ty byli a i
jsou tou teologií tak vzdělaně zabednění, že nedokázali přijmout to co
vidí, tedy přírodu.
Zkrátka účelově interpretují "boží slovo" a tak 6 tisícovek let
"božího slova" od Genesis, tedy od stvoření Země a Vesmíru je najednou
13,8 miliard let od VT. Jak pružné, jak "vítr, tam plášť". 
Úsměvné je i visitorovo "jestli nějací Neandertálci existovali", ale
vysvětlitelné, dochtoři teologie ví, že ve "slově božím" není o
Neandertálcích ani píp. Ti statečnější a informovanější z nich hned
přidají podvod z Piltdownu jako důkaz, že se vědcům nedá věřit ani co
by se za nehet vešlo
To, že "ve slově" není ani píp o Americe, Austrálii a Antarktidě přejdou
bohorovným klidem, prej bůh také nemohl všechno vědět.