Já si jsme vědom jen filosofického pojetí. S tím, že právě měřením dané částice se to "co všecnno je možné" nastaví do jednoho konkrétního stavu. Jinak je celá bohrovo mechanika jen o pravděpodobnosti (mimochodem, s těmi kvantovými superpočítačemi to vůbec není tak úplně kvantové. a to nejen že do qubitů se ukládá "superpozice" čistě vědomě, řízeně,a QC spotřebovává neskutečné množství času opravami chyb (právě díky pravděpodobnosti) i když i tak by měl být, teoreticky, rychlejší. Zatím jsou jen pokusy s jeho stavbou a to, co existuje třeba od IBM, vypadá, že je to jen klasický analogový počítač. Mnozí odborníci pochybují o sestrojitelnosti kvantového počítače)
Ten dvouštěrbinový experiment - podívej se na to první video z mého třetího linku včera - je tam naprosto perfektně vysvětleno na makrosvětě, jak funguje ta pilotní vlna (která je zatím jen teoreticky předpovězené na další hladině kvantové úrovně), že částice vůbec neprojde oběma štěrbinama, ale jen jednou, dojem, že prošla oběma je vyvolán právě tou pilotní vlnou, ale při "zaostření" je ta částice stále jen jedna a v konkrétním místě.
Planckova konstanta se uvádí v J*s, takže se jedná spíš o délku vlny,
energii, než klasickou délku jak ji známe, stanovuje minimální délku, pod
kterou nejsme schopni s hmotnými prostředky vidět na atomární bázi
vidět.
Neříká, že nic menšího už není. A to dokonce ani hmotného, natož jen
energetického.