A jsme zase u toho: Proč by měl nějaký jiný svět existovat? Jen proto, že tomu někdo věří?
A jsme zase u toho: Proč by měl nějaký jiný svět existovat? Jen proto, že tomu někdo věří?
nevíme... tedy tohle může být jediná existence, ale nemusí. Vem si všecky ty náboženství po celém světě. museli by to být historicky všechno pitomci co nevídí na špičku nosu. Ale nejsou
nemyslím si že je to nedostatkem informací. Můj názor je, že je těžší uvěřit než nevěřit. Nevěřit je jednoduché. Vlastní zkušenost :-)
To bych neřekl.
Ano, určitě je těžké věřit, když sama víš, že v to, co věříš,
nemáš žádný argument, podklad.
Ale to je totéž jako nedvěřit zahrnutý důkazy
To srovnání je prostě, pokud vůbec, provést rtegulérně.
ale v neutrální věci z hlediska víra/nevíra je určitě lehčí věřit
- proč zewmřelo zrovna moje dítě? Protože Bůh. A hotovo, jsi smířena,
pokud opravdu v+ěříš.
Tohle ateista nevyužije, ani nezneužije. Nemá jak.
Leda by začal věřit v Boha,
Mýlíš se.
Zkušenosti "proč zemřelo zrovna moje dítě" a rovněž "proč zemřelo
zrovna moje vnouče" mám já. Obě dvě.
A proto mohu zodpovědně říct, že nemáš pravdu.
Je to jinak.
Já osobně mám ve zvyku, že pokud oponuji či rozporuji názor/výrok
někoho druhého, oponují stylem, že vysvětlím, v čem je to jinak.
Možná čekáš jen na to, až se zeptám?
Nemusíš. V komunikaci se mnou, pokud se mnou nebudeš souhlasit, rocnbou
zdůvodňuje, co je jinak a proč
Nevím v čem se mýlí, ale v dobách minulých/a myslím i v dnešních
bylo běžné říkat : Byla to Boží vůle - pro věřícího menší
trauma.
je mezi nimi spousta moudrých lidí...třeba Konfucius, Lao-c, různí matematici, filosofové...
ten "iný svet" sa v kresťanstve myslí po jeho pozemskej smrti (je to v Písme) nebo/Božie kráľovstvo (spoločenstvo Boha a človeka), ako odmena za dobrý život/život v láske - podmienka je viera...odlúčenie od Boha (v neviere v Boha, v hriechu) je najväčšia tragédia človeka....
„…podmienka je viera…“
Řekl bych, že tenhle nesmysl je výsledkem uvažování typu: „My věříme tomu, že budeme spaseni, děláme pro to všechno, co je v našich silách, řídíme se vším, co nám náš (možná neexistující) bůh nařizuje a zakazuje. Tak přece není možné, aby se ti, kdo tyto zásluhy nemají, měli po smrti stejně jako my (nebo my stejně jako oni), protože my jsme tím pádem lepší než oni!“
A z toho taky pramení nevole a (naštěstí většinou jen slovní) agresivita lidí tvého typu k těm, kteří vám názorně předvádějí, že spokojeně, mravně a bez obav se dá žít i bez víry v nějakého boha, a kteří si ještě ke všemu dovolují tvrdit, že po smrti na tom budeme všichni stejně.