Kdyby jen stavby svatostánků, ale šlo hlavně o dědictví majetku vystrašených "hříšníků" na smrtelné posteli. Katolická církev se proslavila hromaděním mamonu.
Dovedu si představit jak u umírajícího boháče sedí kněz a líčí umírajícímu jak bude trápen v očistci za všechno co v životě napáchal. Poradí mu záchranu v tom, když přepíše svůj majetek církvi, že tahle ho bude před nebeským soudem ohajovat a vymůže mu odpuštění.
Také si dovedu představit, že některý umírající má tvrdou palici a
že chce aby jeho majetek dostala jeho rodina. Takže, kněz sedí u postele
umírajícího, mrmlá modlitby a když vidí že jeho oběť už nedýchá, tak
se nakloní k mrtvole a okolní stojící slyší kněze "ty mi chceš
Vendolíne něco pošeptat? ... opravdu chceš všechen majetek odkázat
církvi? ... a co na to tvá rodina? ... že tě zklamala a nic si nezaslouží?
... je to Vendelíne tvá poslední vůle? ..."
No a kněz vstane a hraným smutkem povídá pozůstalým "Vendelín odešel na
pravdu boží. Mě je moc líto, že vás všechny vydědil, ale je to jeho
poslední vůle, kterou musíte respektovat, jinak půjdete do pekla".
Náboženská ideologie je silnou drogou pro "blažené, na duchu chudé",
tedy na ustrašené smrtelníky.
Žádný div, když jsou pobožní celý život strašeni očistcem, peklem a
zatracením.