Staneme se neohroženými
Když se řekne neohroženost, většina z nás si představí sebevědomí
nabyté buď světskou mocí nebo třeba velkou fyzickou silou. S praxí
buddhismu rozvineme vnitřní neohroženost, nezávislou na jakýchkoli
vnějších situacích nebo podmínkách.
Přibližme si ji na příkladu: představme si, že sedíme všichni v
kině, kde se pokročilou 3D technologií promítá náš vlastní život.
Někdy je film dobrodružný a my jsme vzrušení, při tragédiích jsme
zdrcení a při komediích se popadáme za břicha tak, že skoro padáme ze
sedaček. Naše karma nám zabarvuje náš film buď na černo nebo růžovo a
my nemáme žádný odstup – lupič mířící na nás pistolí nám nedává
jinou šanci než se bát. Jsme tak chycení všemi obrazy na plátně, že se
nedokážeme uvolnit, otočit nebo cokoli jiného.
Teď si představme, že se najednou budeme schopní otočit a uvidíme, že
jsme v kině. V jednom okamžiku pochopíme, že vše, co vnímáme, vypadá
sice velmi reálně, ale ve skutečnosti je to jenom 3D projekce. Jaká bude pak
naše reakce, pokud dokážeme udržet takovýhle prožitek v situaci, kdy se na
plátně objeví obrovský, naprosto reálně vypadající tigr? Sice se nám
zježí chlupy na rukou, nejspíč vykulíme oči, ale v hloubi srdce si budeme
říkat: „Wow, to je neuvěřitelné, to vypadá úplně reálně, to je
úžasné, jak zajímavé!“ Jakýkoli vnitřní pocit, jakákoli vnější
situace s tímto pochopením vypadá jako plná potenciálu a energie.
Je asi zřejmé, že výsledky se nedostaví samy a že za nimi je spousta
vnitřní odvahy, odhodlání a poctivé práce sama na sobě. Nicméně jak
říkal Buddha, potenciál stát se osvícený mají naprosto všichni.