No právě - nikdo Vinnetoua neviděl - stejně jako Boha.
No právě - nikdo Vinnetoua neviděl - stejně jako Boha.
Navíc ho psal z vězení.
"„Málo se to ví, ale v Krušných horách May působil jako drobný loupežník. Živil se malými podvody a krádežemi, které mu vynesly čtyři roky vězení, během nichž začal psát právě Vinnetoua a hodně číst,“ říká literární historička z Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK Ina Píšová.
„Viinnetou byl projekcí Karla Maye. Zobrazením ideálního kulturního partnera z jiného světa. Karel May měl sen o světě, který bude vypadat jinak než ten, do kterého se narodil. Svět, ve kterém spolu budou mluvit rozdílní lidé a různé kultury. Do Vinnetoua projektoval ušlechtilého divocha. Byl výrazně lepší, mravnější, čestnější než byl v jistých ohledech sám Old Shatterhand a než by byl průměrný indián té doby,“ uvádí Píšová.
May kvůli své popularitě, kterou si psaním dobrodružných románů a cestovatelských zážitků získal, potřeboval na konci 19. století dokonce policejmí ochranu. „Jeho dům v Radebeulu obléhaly stovky a stovky nadšených fanoušků. Pořádal cestovatelské přednášky, fotil se v indiálnských dobových kostýmech, byl oblíbený a milovaný. A v Česku vychoval svou literaturou už šest generací čtenářů,“ uzavírá Píšová."
„Málo se to ví, ale v Krušných horách May působil jako drobný loupežník.“
Já myslím, že se to ví docela dost.
Já bych spíš řekl, že projekcí Mayovo alterega nebo ideálního já byl
Old Šetrhend alias Kara ben Nemsí. Nevim jestli úplně ve všech knihách,
ale ve spoustě knih, v nichž vystupují tyto dvě postavy, jsou psány v 1.
osobě z pohledu těchto dvou postav, jako by je tyto postavy vyprávěly. Kara
ben Nemsí navíc arabsky znamená Karel, syn Německa.
S tím Vinetúem ale souhlasím, že by mohl být projekcí Mayovo představy
"ideálního kulturního partnera z jiného světa", v podstatě by to byla
projekce Mayovo ideálního já "oblečeného" do indiánského kulturního
okruhu.
Vinnetou se stal Old Shaterhandovi pokrevným bratrem, protože byl vychován německým učitelem Kleki Petrou k humanitě a k toleranci.
„Nevim jestli úplně ve všech knihách, ale ve spoustě knih, v nichž vystupují tyto dvě postavy, jsou psány v 1. osobě z pohledu těchto dvou postav…“
Úplně ve všech ne (např. Duch Llana Estacada ne, Petrolejový princ asi taky ne…), ale ve většině jo. A že to nejsou dvě postavy, ale jen jedna, to se tam člověk přímo dočte – v těch orientálních svazcích jsou odkazy na ty Shatterhandovské relativně často k nalezení.
Toho Ducha jsem četl. Už si z toho sice nic nepamatuju, ale vím, že jsem to četl.
V jedné té orientální knížce si vzpomínám (opět byla psána v 1. osobě), jak Kara ben Nemsí při komentování své vysoké úrovně dovednosti jízdy na koních vysvětluje, že to se naučil od severoamerických Indiánů (a snad i přímo říká, že tam nosil jméno Old Šetrhend). A pokud se nepletu, tak tam i z textu vyplývá, že jezdíval na střídačku do Sev. Ameriky a do Orientu, a po smrti Vinetúa už do Sev. Ameriky přestal jezdit.
Ale pak jsou ještě příběhy z Jižní Ameriky s Pueblo Indiánama, ale už si nevybavím, jaké tam měl jméno.