báje se nevymýšlí, báje se formulují
Jak to? Vždyť báje jsou v podstatě jen názor. A názor je vedle
nějakých znalostí a zkušeností utvářen i subjektivní představou, vírou
toho, kdo báji tvoří?
Pakliže jsou to báje o stvoření světa, jsou vymyšlené od začátku až do
konce.
samozřejmě něco "formulovat" znamená většinou slovně to vyjadřovat (ale báje mohou být i psané), a to lze i báje, ale nikoli že báje ze jen formulovat, ne?
Mýty či báje jsou do slov a obrazů oděné zkušenosti, ať už vnitřní nebo vnější, zakusené vědomé nebo nevědomě. Hovoří o člověku a o ničem jiném (i když se to nemusí na první pohled zdát).
Encyklopedie Diderot z r. 1997, heslo Mýtus:
Symbolický příběh zachycující původní lidskou zkušenost v přírodě a
v historii; jeho obsahem bývá často nastolení řádu v dříve chaotickém,
popř. beztvarém prazákladu světa. Jedná se o vyprávění mimočasové,
jež se cyklicky zpřítomňuje v rituálu a často tvoří víceméně ucelený
soubor (mytologii). Tradičně rozšířené mínění, považující mýtus za
předlogický (předvědecký) způsob interpretace světa, je patrně mylné;
pravda mýtu se opírá o důvěru, které je cizí jakékoli prověřování.
Hlavním smyslem mýtu je identifikovat, harmonizovat člověka a společnost s
daným přírodním i společenským řádem a nikoliv odpovídat na otázky po
povaze světa (interpretovat svět). Civilizační rozvoj vedl k tomu, že
mýtus postupně přestal rezonovat se změněnými sociálními podmínkami,
což vyvolalo potřebu interpretace, popř. revize mytologických výpovědí a
posléze i jeho přímé kritiky. V řecké filozofii tento proces vyvrcholil v
myšlenkovou polaritu mýtu a logu, jež vedla ke vzniku filozofie a vědy.
Filozofie a teologie se tradičně pokoušejí o radikální demytologizaci,
zejména v současnosti však často respektuje hodnotu mýtu jako specifické
výpovědi o skutečnosti a chce být spíše jeho interpretací. –
Mytologická tvořivost a vnímavost pro mýtus nebyla ani v moderní době
zcela oslabena, neboť i pro současného člověka je prvořadě důležitá
potřeba harmonizace života s osobní i společenskou realitou; v tomto smyslu
jsou osobní a společenské mýty předmětem zájmu psychologie a
sociologie.
Řeč je o bájích :-)))
Ale i bez slovíčkaření je to i v tvé citaci, že si to člověk v podstatě
vymýšlel, aby se harmonizoval se světem. Interpretace ap. Mytologická
tvořivost ap.
báj = mýtus; mytologie = bájesloví
O vymýšlení tam není ani slovo. Naopak je mýtus popsán jako zachycení zkušenosti (tj. její formulace) a v tomto směru jako specifická výpověď o skutečnosti.
jedná se o tradiční, obvykle anonymní epický literární útvar,
symbolického nebo náboženského významu, v němž se odráží primitivní, lidový názor člověka na vznik světa,
lidského pokolení apod.
No a názor?
Pravdivý, nepravdivý, dezinformační a atd.
Kolikrát se názor i změní po poznání jiných skutečnosti, nebo po
vyslechnutí si názoru/poznání/faktů druhé strany.
:-)))
No o vymýšlení tam je vlastně všechno, jen bez pouřití toho slova
:-))))))))))))))))))
to je jako s "bytostí" v bibli .-))))
Třeba "bájní tvorové" ap. nebo zkušenoast, kterou si neumí vysvětlit, a tak si vymyslí "příběh", jak k té zkušenosti dosšlo a co znamená.
atyd atp.
já se o tom ale už nebudu dohadovat :-))))
zachycení zkušenosti = její zachycení do slov, její zformulování. To není vymýšlení si, to je jednoduše popis zakoušeného.
no, jonáš v břichu velryby asi skutečnost nebude, spíš jen nějaké to poučení, že před Bohem neutečeš...
i kdyby to bylo jenom takovéto poučení, tak je to přece výpověď o skutečnosti.