Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

to je prašť jak uhoď...

Ne tak úplně. Formulování není fabulování.

Jak to? Vždyť báje jsou v podstatě jen názor. A názor je vedle nějakých znalostí a zkušeností utvářen i subjektivní představou, vírou toho, kdo báji tvoří?
Pakliže jsou to báje o stvoření světa, jsou vymyšlené od začátku až do konce.

samozřejmě něco "formulovat" znamená většinou slovně to vyjadřovat (ale báje mohou být i psané), a to lze i báje, ale nikoli že báje ze jen formulovat, ne?

Mýty či báje jsou do slov a obrazů oděné zkušenosti, ať už vnitřní nebo vnější, zakusené vědomé nebo nevědomě. Hovoří o člověku a o ničem jiném (i když se to nemusí na první pohled zdát).

https://www.cesky-jazyk.cz/slovnicek-pojmu/baje/#axzz8mk3lzX9m

Encyklopedie Diderot z r. 1997, heslo Mýtus:
Symbolický příběh zachycující původní lidskou zkušenost v přírodě a v historii; jeho obsahem bývá často nastolení řádu v dříve chaotickém, popř. beztvarém prazákladu světa. Jedná se o vyprávění mimočasové, jež se cyklicky zpřítomňuje v rituálu a často tvoří víceméně ucelený soubor (mytologii). Tradičně rozšířené mínění, považující mýtus za předlogický (předvědecký) způsob interpretace světa, je patrně mylné; pravda mýtu se opírá o důvěru, které je cizí jakékoli prověřování. Hlavním smyslem mýtu je identifikovat, harmonizovat člověka a společnost s daným přírodním i společenským řádem a nikoliv odpovídat na otázky po povaze světa (interpretovat svět). Civilizační rozvoj vedl k tomu, že mýtus postupně přestal rezonovat se změněnými sociálními podmínkami, což vyvolalo potřebu interpretace, popř. revize mytologických výpovědí a posléze i jeho přímé kritiky. V řecké filozofii tento proces vyvrcholil v myšlenkovou polaritu mýtu a logu, jež vedla ke vzniku filozofie a vědy. Filozofie a teologie se tradičně pokoušejí o radikální demytologizaci, zejména v současnosti však často respektuje hodnotu mýtu jako specifické výpovědi o skutečnosti a chce být spíše jeho interpretací. – Mytologická tvořivost a vnímavost pro mýtus nebyla ani v moderní době zcela oslabena, neboť i pro současného člověka je prvořadě důležitá potřeba harmonizace života s osobní i společenskou realitou; v tomto smyslu jsou osobní a společenské mýty předmětem zájmu psychologie a sociologie.

Řeč je o bájích :-)))
Ale i bez slovíčkaření je to i v tvé citaci, že si to člověk v podstatě vymýšlel, aby se harmonizoval se světem. Interpretace ap. Mytologická tvořivost ap.

báj = mýtus; mytologie = bájesloví

O vymýšlení tam není ani slovo. Naopak je mýtus popsán jako zachycení zkušenosti (tj. její formulace) a v tomto směru jako specifická výpověď o skutečnosti.

jedná se o tradiční, obvykle anonymní epický literární útvar, symbolického nebo náboženského významu, v němž se odráží primitivní, lidový názor člověka na vznik světa, lidského pokolení apod.

No a názor?
Pravdivý, nepravdivý, dezinformační a atd.
Kolikrát se názor i změní po poznání jiných skutečnosti, nebo po vyslechnutí si názoru/poznání/fak­tů druhé strany.

Dneska už se názory na mýty posunuly dál.

:-)))
No o vymýšlení tam je vlastně všechno, jen bez pouřití toho slova :-))))))))))))))))))

to je jako s "bytostí" v bibli .-))))

Třeba "bájní tvorové" ap. nebo zkušenoast, kterou si neumí vysvětlit, a tak si vymyslí "příběh", jak k té zkušenosti dosšlo a co znamená.

atyd atp.

já se o tom ale už nebudu dohadovat :-))))

zachycení zkušenosti = její zachycení do slov, její zformulování. To není vymýšlení si, to je jednoduše popis zakoušeného.

no, jonáš v břichu velryby asi skutečnost nebude, spíš jen nějaké to poučení, že před Bohem neutečeš...

i kdyby to bylo jenom takovéto poučení, tak je to přece výpověď o skutečnosti.