Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Co tam máš dál, "drahý příteli"?

ad abuka:
viz. prispevek #95274

ad abuka:
.."Jedná se o Genezaretské jezero, které je i v současnosti nazýváno Galiejské jezero nebo Galilejské moře"..
spinavej lhari, pred Markem jej prece NIKDO NIKDY morem NENAZVAL .. proc si myslis, ze kuprikladu Porfyrios jiz ve tretim stoleti v souvislosti s Markovym evangeliem poznamenal:
"Ti, kteří tento region dobře znají, nám říkají, že ve skutečnosti v lokalitě není žádné „moře“, ale pouze malé jezírko, které pramení z říčky, která protéká kopci Galileje poblíž Tiberias.. Jako by to nestačilo, nazývá to „moře“ – skutečně rozbouřené moře – velmi rozzlobené moře, které je zmítá ve svých vlnách a vyvolává v nich strach o život. Činí to zřejmě proto, aby mohl příště ukázat Kristu, jak zázračně způsobil, že bouře ustala a moře se uklidnilo, a tak zachránil učedníky před nebezpečím vlnobití. Právě z bajek, jako je tato, soudíme, že evangelium je chytře utkaná opona, jejíž každé vlákno vyžaduje pečlivé zkoumání"

Už ve 4. Mojžíšově 34:11 se píše o Kineretském moři.
I v současnosti, kdy je z jezera odebírána voda na zavlažování, netrpí postupným vysýcháním jako Mrtvé moře.
Jedná se o "malé jezírko" o přibližných rozměrech 21 x 12 km a průměrné hloubce hloubce 25 m. Je napájeno "říčkou" Jordán, která sice není žádným veletokem, ale spolu se sezónními přítoky zajišťuje, že jezero nevysychá.
Výškový rozdíl mezi hladinou jezera a okolními vrcholy je 300 - 400 m, což při tamních rozdílech teplot může vyvolat termiku, která dokáže vyvolat silný vítr, který na tak velké vodní ploše dokáže vyvolat vlny schopně způsobit problémy rybářské bárce.
A máme tady i tu bouři.
Porfyrios si sice nechal říkat z Tyru, ale žil v Aténách a v Římě, takže to byl spíše on, kdo měl problémy se zeměpisem Galileje.
Byl to novoplatónský filozof, ale především zarputilý odpůrce křesťanství, takže jeho snaha zpochybnit vše, co byla zapsáno v evangeliích, nepřekvapuje.

Čekám omluvu za toho "špinavého lháře".
Tedy vlastně nečekám, ty něčeho takového nejsi díky svému egu schopen.

dále ještě v Jozue 13,27 a 12,3 se o něm mluví jako o moři (a podle všeho se jím míní i ono moře v 5. Mojž. 33,23).

Někde se píše o jezeru, jinde o moři.
Nakonec v moderní době máme něco podobného v případě Aralského jezera.
V případě Kaspického moře se okolní státy dohodly, že se jedná o moře až v roce 2018\, a to kvůli pravidlům v těžbě ropy.
Kdo chce zpochybnit Bibli, chytá se i toho pověstného stébla.

Sami ji zpochybňujete svými zcela nevhodnými překlady :-).

ide Tiberiadské jazero, Galilejské more...prečo toľko rečí? však jeho historia a parametre s známe...

Prečo?
Proto, že některým stačí Markova zmínka o moři namísto jezera k tvrzení, že Marek neznal geografii Palestiny.

je toho mnohem víc...

Bible je dávno zpochybněna textovou kritikou...

Přesně tak, a proto je Bible učebnice víry - neomylná v tom, co se týká naší spásy.

Není to učebnice zeměpisu a dalších věd, ty psali svatopisci tak, jaké bylo jejich poznání, jak věci v jejich době “ležely a stály.”
Je vtipné, když jehovisti hlásí, že Bible je vědecky přesná. Haha, amatéři.

Tohle je taky srandovní přesvědčení, že kniha plná nesmyslů o všem možném, má zrovna a jenom v otázce boha naprostou a neomylnou pravdu.

Tak nevšiml jsem si, že by Bible pojednávala o všem možném. Ona pojednává o Bohu, to je její téma, její leitmotiv. Všechno ostatní, všechny ty příběhy v ní slouží k tomuto účelu, k vyjevení Boha.

Například?

https://ebs.etf.cuni.cz/index.php/Textov%C3%A1_kritika

https://cs.wikipedia.org/wiki/Biblick%C3%A1_kritika

Chtělo by to jeden konkrétní příklad...

ad abuka:
presne takhle to vypada, kdyz se nevzdelanej niemand sere do neceho, cemu pritom vubec nerozumi, takze asi takhle.. ano, v SZ se skutecne pise o "Kineretském moři", ale jen vypatlanej KOKOT nevi, ze v Pismu pouzity vyraz Yam byl v hebrejstine pouzivan bez ohledu na to, zda-li se jednalo o jezero ci more - byla to proste velka vodni plocha.. v rectine a latine tomu tak vsak nebylo!!!!! co podle tebe napsal "dobovy" Gaius Plinius Secundus v jeho Naturalis historia - nebo co treba Strabón ve svem dile Geographica - more nebo jezero? jelikoz o tom vis naprosty hovno a pouze predstiras schopnost cist a interpretovat text, tak predpokladas spravne, ze omluvy za onoho "spinaveho lhare" se opravdu nedockas.. kolegou krudoxem zminena geograficka negramotnost je totiz zcela namiste!!!

Řecký výraz θάλασσα [thalassa] znamená jak moře, tak i jezero.
Nevím tedy, co je špatného na použití výrazu moře, zejména když kromě dvou překladů (Žilka a Petrů) se ve všech českých překladech píše o moři.

Pokufd jde o tvoje vyjadřování, je to ubohost.

ad abuka:
.."Řecký výraz θάλασσα [thalassa] znamená jak moře, tak i jezero"..
a diky cemu, respektive komu, tomu tak podle tveho nazoru je, drahy priteli? jestli netusis, tak ti muze byt napovedou ta cast me reakce, kterou jsem v predchozim prispevku zvyraznil / protoze jej v rectine "pred Markem NIKDO NIKDY morem NENAZVAL"! kdyz si prectes treba Beekese a jeho pred-recky lexikon, tak θάλασσα se vztahuje pouze k mori - navic to doklada i "praxe" staroveke rectiny, ve ktere je souvislost s onim jezerem k nalezeni jen treba ve spojeni se slanym jezerem - podle hned nekolika lingvistickych teorii byl totiz vyraz thalassa puvodne cizim slovem pro slanou vodu - je prokazatelne, ze nerozlisoval mezi limne a thalassa

.."ve všech českých překladech se píše o moři"..
to ma prece naprosto jasny duvod, nemyslis?

p.s. i v recke mytologii byla prece Thalassa bohyni mori / realnou personifikaci morske (slane) vody a nikoliv sladke (ricni ci jezerni)..

Myslím, že trochu přeháníš. Židé větší vodní plochu nazývali mořem, takže tomuto obrovskému jezeru říkali moře. Je tedy přirozené, že o něm tak mluvili i evangelisté; kromě Lukáše, který patrně psal pro Řeky či prostě pohany a mluvil tedy o něm podle řeckého úzu jako o jezeře.

Myslím, že moře by mělo být hlavně slané.