Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

ty nevíš, co znamená slovo tradiční, viď?

Chceš mí říct, že ani jedna nezapadá do té kategorie?

Pro mě je už tradiční i krtek.
Chceš české tradiční od Erbena, nebo Boženky jako například : Princ Bajaja ???
Nebo o Popelce? A co tak Čert a Káča??

Tradiční znamená ta, která nám byla předána tradicí, folklórem. Tj. jde o pohádku lidovou, ne-umělou.

Takže pohádky Boženky jsou umělé??
České tradiční jsou většinou o vodnících, čertech a ježibabách.
Myslíš, že Čapkova pohádka O pejskovi a kočičce se nějak liší od Krtka?
Nebo potřebuješ ty poučné o chaloupce, soli, Budulínkovi.

Nevím jaké tradičnější ještě myslíš.
Dej sem jednu.

Lidové pohádky: Karkulka, Růženka, Zlatovláska, Ohnivák, Perníková chaloupka, Budulínek, Otesánek, 7 krkavců, Tisíce a jedné noci a spousta dalších zahraničních.

Zkrátka archetypální pohádky. Ohnivák a Zlatovláska jsou nejspíš alchymické pohádky (vymyslel je alchymista).

Psal si o těch, co mají racionální základ - popisy vystihující skutečnost.
(To, že mají většinou poučovat je jasné).
Jaký základ mají tyto?

Hej přečti si znova, co jsem o pohádkách psal.
O tom základu jsem se přece teď vyjádřil: mají archetypální základ.

Jasně - mimo jiného - ty archetyp.

že pohádky jsou moudrá, alegorická či metaforická vyprávění. Že alegoricky/me­taforicky vystihují skutečnost.

Ano, tohle jsem prohlásil.
https://www.databazeknih.cz/knihy/psychologicky-vyklad-pohadek-137891
https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/analyticka-psychologie-v-pohadkach-521336

To jsi mi dal proč.
Už na základní škole se učí, že pohádky mají hlavně poučovat.
Některé musí strašit/poučit, jiné dávají jiné moudra.
Umím si domyslet, že pokud je pohádky o vodníkovi, tak je to na základě "utopenců" z jednoho místa.
Ale to je jedna z mála pohádek, co má jaký taký základ.
Ale co ty o čertech - ty jenom straší děti.

To jsem ti dal proto, že je to materiál k hlubšímu porozumění pohádek.

Pohádky zobrazují univerzální funkce psýché, ale přitom neobsahují žádný individuální materiál. Primitivní pohádky – na rozdíl od pohádek moderních – obsahují zkušenosti našich předků, které získali při setkání s archetypickým světem. Proto jsou často hrůzyplné a vystupují v nich různé nadpřirozené bytosti. Zároveň ale odrážejí živou psychologickou zkušenost – v osudech pohádkových hrdinů je člověk po staletí v symbolické podobě konfrontován s obtížemi, kterým je v životě vystaven.

:-)))
Tak to jsou na tom o tu živou psychologickou zkušenost lépe než náboženství .))))))

nene, náboženství je na tom ještě líp. To jde ještě dál/hloubš. Pohádky jsou takové zjednodušené, odlehčené mýty.

nejde o to, kam až jde ve filosofické rovině, ale nemá tu reálnou psychologickou zkušenost, jen "smyšlenou" v hlavě věřícího :-)))

Zároveň ale odrážejí živou psychologickou zkušenost – v osudech pohádkových hrdinů je člověk po staletí v symbolické podobě konfrontován s obtížemi, kterým je v životě vystaven.

Navíc Bůh narozdíl od pohádkových hrdinů není vystaven reálným životním těžkostem, ba naopak, on je člověku způsobuje, sám je nemaje :-)))

By sem řekla že Bůh má docela velikej problém :-) a to takovej že stvořil člověka:
G6:6Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci.

Větší problém má katolická mafie. Svolala světovou synodu, kde se má vytýčit cestka k záchraně katolictví. Liberálové , konzervativci a ultrakonzervativci, každý proti každému. Ovšem na venek, jako vždy, pěkně pokrytecky přátelsky. Na prvním místě jde o zachování dekóra.

To už píšu roky, že stvořil "zmetek" - sám to přiznal, ale zdejší věřící, že ne a ne, že ho stvořil dokonalého.

Jer 26 : 3
Snad budou naslouchat a každý z nich se odvrátí od své zvrácené cesty: pak mě bude mrzet, že na ně pro zvrácenost jejich skutků zamýšlím seslat neštěstí

Marná snaha - nenaslouchají - může si Bůh i "oči" vyplakat.

no pokud se můžu zapojit, pak jsme přesvědčená že dokonalost je zabudovaná do stvoření jako celku. Vše je odladěné a vzájemně se doplňuje a funguje jako celek. Tím že se lidé "rozdrobili" jak jedinci, vnášejí do jednoty zmatek a to tím, ře reagují nikoliv dle potřeby celku nýbrž smi pro sebe, dle svého vidění vnímání. U jednoho se to ztratí, ale pokud tahle začne rozdrbávat jedna skupina druhou, vzniknou velké nerovnováhy a to může spustit lavinu válek a podobných zouflaství.

vzniknou velké nerovnováhy a to může spustit lavinu válek a podobných zoufalství.

Ratko "může"??

Pokud nebudu brát nic kolem a řídil bych své poznání striktně jen biblí, tak to co opisuješ se dělo od počátku.
Neměl ušetřit Kaina - později v "pohodě" usmrtil statisíce/miliony - mohlo být vše jinak.
Jenže Bůh potřebuje, aby se vše dělo, jak je to napsané - jinak by člověk nedosáhl na Království nebeské.
Takže osud lidstva je už dávno zpečetěn - nedá se mu vyhnout.

nechápu takhle Bibli... lidé si předávali biblické příběhy nejdříve ústně z generace na generaci, zpětně popisovali jak chápou svět, mýty o stvoření světa mají hlavu a patu a popisovali jak Židé vidí svět, jak mu rozumí a byla zde úcta k nadpřirozenu, chápali že vidí, cítí, myslí a jsou a že jsou schopni (postupně) toto zapsat a zapsat to podél časové osi, tedy z generace na generaci. Zapsali zákony, co na tom že někdy byli pro nás legrační i my máme spoustu legračních pravidel a zákonů ale šlo o to sjednotit roztříštěnou skupinu lidí, aby táhli za stejný provaz... a přežili. A také přežili, přežilo písmo a přežily zásady soužití.

Asi si nepochopila jak jsem to myslel.

Představ si, že jsi v izolaci, jako někteří lidé - nemůžou na Slunce, nebo nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém těla a do ruky se ti dostane jenom Bible.
Jak si budeš představovat venkovní svět, když je Bible pravdivé Boží slovo??

podle bible si nebudu svět představovat. Svět je dle vlastní zkušenosti. Bible je něco jako ukazatel, způsob JAK uvažovat, odpoutat se od vlastní přízemnosti a povznést se. Nejde o popis něčeho, spíše jak uspořádat své vztahy, svoji hlavu, své myšlení a nazírání abych dobře viděl, myslel, chápal

Ježkovi voči - ok necháme toho.
Když jsem si četl Vinnetoua, tak jsem neměl vlastní zkušenosti s "divokým západem".

Odbočuješ ke vlastní zkušenosti.
V izolaci nemáš šanci na vlastní zkušenost z vnějšího světa - ten ti měla zprostředkovat ta Bible - Boží Slovo.

myslím že neé, tedy nikdy jsem takto Bibli nebrala. Nikdy jsem ji nebrala jako popis nějakého jiného světa. Chápu to jako podobenství... duchovní svět se nedá popsat.

To slovíčko "podobenství" je zbabělé poukázání na fakt, že nikdo nic konkrétního neví. Jaksi opravňuje věření prezentovaným představám nějakých náboženských mudrců.

Mýty o stvoření světa mají hlavu a patu?
Kde? .-))))
V čem mají hlavu a patu větší než pohádky?

jistě!
https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/myty-o-stvoreni-modely-lidskeho-sebeuvedomovani-520603

Takovouhle hlavu a patu mají i pohádky :-)))))))))))))­)))))))

Reaguji v podstatě na tu reakci pod recenzí, jen pro jistotu.

No bodejť, taky jsou v základu stejnou výpovědí o skutečnosti.

to sou keci o ničem, příliš zjednodušené vnímání světa

Nicméně ve skutečnosti je to jen o tom, jak si definuješ dokonalost a fungování.

Vzato čistě rozumově, bez emocí a eufemismu nad "člověkem" tak dokonale nefunguje vůbec nic - ani člověk, ani vesmír.
Z fysiky víme, že všechna "hmota" se snaží ustálit v rovnovážné poloze. to platí i o vesmíru. ve skutečnosti se ale bavíme o tepelné smrti vesmíru.
to je ta dokomnnalost? Takhle má vesmír fungovat podle božích pravidel?

jojo, všichni jste zmetci

No já se vyjadřuji tak, že všichni jsme zmetci - ve smyslu - nedokonalé entity.
A ne jak se mě tu někdo snaží přesvědčit, že jsme byli stvoření jako dokonalé bytosti.

No ale uvědomuješ si, že ta zmetkovost spočívá v tom, že klademe nadměrný, přehnaný důraz na své já/ego? Spousta takových zmetkovských neduhů je vidět i tady v diskuzi, jako povýšenost, nenávistnost, netolerance, zatvrzelost ve svém názoru nebo postoji... Jedním slovem nectnostnost. Která je naším rozhodnutím.

O nějaké jejich dokonalosti se sice v Bibli nepíše, ale lze nazvat dokonalostí jejich morální čistota, jejich neporušenost, morální i integrální. V tomto smyslu dokonalí byli a svým hříchem ji ztratili; a úkolem jejich i jejich potomků je opět ji nalézt, jak nám ukázal Ježíš Kristus.

Dobře - takže dokonalý Bůh stvořil člověka. který ho zklamal a dohnal až k bolesti srdce.
Dokonalost člověka se tady už probírala - bez nějakého výsledku.
Ve své morální dokonalosti šli proti Bohu - fajn.

Ano, už jsem to vysvětloval Nekročárovi. Inteligence působí ve směru nárůstu uvědomění.
My všichni jsme zmetci z vlastní vůle. Dokonalost člověka si ateisté z nějakého důvodu představují jako stav neomylnosti člověka.

Já se mu nedivim. Kdyby aspoň stvořil jen člověka a nehrál si na tatíčka a nedožadoval se víry v sebe, co si mohl ušetřit za otravování člověkem .-))))

Nemluvím o filozofické rovině, ale o psychologické. Ta není samozřejmě nikde jinde než v hlavě.

Pohádky jsou nejčistším a nejjednodušším výrazem kolektivně nevědomých psychických procesů. Jejich hodnota pro vědecký výzkum nevědomí tedy převyšuje hodnotu všeho ostatního materiálu. Pohádky zobrazují archetypy v jejich nejjednodušší, nejhutnější a nejpřesnější podobě. V tomto čistém tvaru nám archetypové obrazy poskytují nejlepší návod k porozumění procesům, které se odehrávají v kolektivní psyché. V mýtech, ságách nebo jiném komplikovanějším mytologickém materiálu jsou základní vzorce lidské psyché překryty dalším kulturním materiálem. V pohádkách je naproti tomu specifického, vědomého, kulturního materiálu daleko méně, takže se v nich základní vzorce psyché zračí jasněji.
(Marie-Louise von Franz, Psychologický výklad pohádek)

Psychologická zkušenost založená na realitě je taková, kdy ti třeba někdo umře, sežere ti dítě vlk a nebo se dá syna dcera na perník - a pro tebe to znamená zatěžovací psychickou/psycho­logickou zkoušku. Reálná zkušenost - psychologická reakce.

Oproti tomu stoji nesporně reálné psychické/psycho­logické děje ve tvé hlavě - v reakci na tebou samotným (nebo druhými) jen v hlavě stvořené teorie .-)))))

Tak to chápu já :-)))))

Ty "reálné psychické/psycho­logické děje" jsou vtěleny do těch příběhů. Ty příběhy jsou jejich obrazem, vyjádřením.

To si fakt myslíš, že jsem z těch, co si odkazy nečtou?

Bral jsem to, že ne, když jsi se ptal, proč jsem to sem dal.