Citoval jsem z odborné publikace.
Z čeho cituješ ty?
Citoval jsem z odborné publikace.
Z čeho cituješ ty?
Kniha History of the Persian Empire (s. 37) uvádí:
Tuším, že o té možná odborné knize nevíš víc, než jsi našel na jehovistických stránkách.
https://www.jw.org/cs/knihovna/knihy/Hlubší-pochopení-Písma/Persie-Peršané/
Kniha se prodává na webu Levné knihy a je to obrázková encyklopedie.
Což nemusí být proti její kvalitě, ale psals, že si zdroje ověřuješ. Tohle je citace z druhé ruky a ještě v tendenčním podání SJ.
Ano, jedná se o encyklopedii obsahující mnoho ilustrací.
Autor je profesor orientalistiky.
Kdo jsi ty?
Když se na ni odvoláváš, máš ji u sebe nebo je její obsah ke čtení na internetu, abys mohl prokázat, že encyklopedie tyto informace obsahuje? Sory, ale po Krudoxovi jsi tohle požadoval. Jinak děláš to samé: “říkala to jedna encyklopedie.”
Po Krudoxovi jsem požadoval konkrétní vyjádření kritiků Bible, které jsem obdržel a vyjádřil se k němu.
A co ty? To je fajn, že encyklopedie nemá jen obrázky a napsal ji profesor. Stačí se ale odvolat na encyklopedii, protože se na ni odvolali někde jinde, aniž bys mohl předložit, co v ní stojí?
Stačí.
Co v ní stojí, jsem citoval.
Pokud to někdo zpochybní, což se nestalo, přichází další fáze
dokazování.
Ujišťuji tě, že rozumím.
Vím, že může obsahovat informace zpochybnitelné.
Nicméně zejména ty jsi nikdy žádné zpochybnění nepředvedl.
Že by teď?
Nemanipuluj zase. Ty se odvoláváš na nějakou encyklopedii a máš citovat, co tam stojí a odkázat, kde si to můžeme přečíst. To samé požaduješ od ostatních.
áno, odvolávať sa na encyklopedie znamená neznalosť, deficit vo
vedomostiach - pretože encyklopedie uvádza to, čo sa hovorí v rôznych
častiach zeme o danom probléme - encyklopedie len sucho podáva nejakú
správu, čo niekto povedal, vymyslel, a čo sa všeobecne hovorí -
encyklopedie nediskutuje, nerozoberá, neanalyzuje, nedáva dôkazy, že niečo
je pravda, alebo nie je pravda, len konštatuje, nedáva k tomu názor, ani nič
nepotvrdzuje...na encyklopedii sa spoliehajú leniví a nevzdelaní, ktorým
nezáleží na podstate veci alebo problému - proste len chabo a neodborne
niečo vraj "dokazovať"...odvolávanie sa na encyklopedii len intelektuálne
degraduje a zosmiešňuje toho, kto sa na ňu odvoláva...
...v odborných/vedeckých prácach je prísny zákaz odvolávať sa na
encyklopédiu! - takáto práca nie je prijatá v odbornej/vedeckej
spoločnosti!
Nic ti nebrání předvést svůj argumentační arzenál.
Já ale pochybuji, že vůbec tušíš, o čem je řeč.
Ty jsi jen přeslabikoval slovo "encyklopedie" a hned ses potřebuješ
zviditelnit.
vaším častým zvykom na vašom fóre je dávať citáty z encyklopédií ako dôkaz, vysvetlil som o čom je encyklopedie - že nič nedokazuje, len referuje, čo niekto povedal v dávnej, či nedávnej minulosti, a to sa nejak v spoločnosti nejako "zakorenilo" a je jedno, či to je, alebo nie je pravda, pravda sa tu nedokazuje...encyklopedie ako dôkaz je o ničom, je to nástroj len pre lenivých a nevzdelaných vymaniť sa zo svojej neinformovanosti...
amozřejmě že může dokazovat.
V příslušné encyklopedii jsou nashromážděné vědecké poznatky.
samozřejmě že sama o sobě nemusí být jako důkaz přijata, ale seriozní
encykloperdie je i ozdrojovaná, tedy "kde ke svým tvrzením přišla"
a pokud tam není jako zdroj uvedena bible, komunistický manifest nebo
programové prohlášení ANO2011, klid ělze takové seriozní encyklopedii
věřit, že popisuje věrně, jak se věci mají
ení určená jako důkaz, samozřejmě, ale její relevance může být naprosto jednoznačná
Ok, tak o čem je právě řeč, a v čem se citace z encyklopedie odchyluje od odborných stanovisek?
Ano, cituji ze tvého odkazu ( google překlad):
Zdá se, že Kýros Mediánské království nezrušil. Došlo spíše k
přechodu královské moci z jedné dynastie do druhé. V každém
případě Kýros a jeho achajmenovští nástupci přijali oficiální tituly
mediánských králů a jejich systém státní správy. V říši Achajmenovců
si Média udržela své výsadní postavení a zaujímala druhé místo po
samotné Persii. Média byla velká provincie a její hlavní město Ekbatana se
stalo jedním z achajmenovských hlavních měst a letním sídlem perských
králů. Mediánská šlechta si udržela své privilegované postavení za
Kýra Velikého a také do značné míry za jeho nástupců, a to i přes
nebezpečnou vzpouru Médů proti Dáreiovi I. Velikému v roce 521 př. n.
l. Gobryas (OPers. Gaub(a)ruva-) , první guvernér Babylonie po jeho
obsazení Peršany, mohl být Méd. V Nabonidově kronice je doložen jako
„guvernér země Gutium“, který obsadil Babylon (Grayson, str. 109, sloupec
III, l. 15). V prvním tisíciletí př. n. l. bylo Gutium archaickým názvem
pro Média nebo alespoň pro jeho západní část (Herzfeld, s. 194; Diakonoff,
1985, s. 117). Je třeba také zmínit, že spolu s Peršany a Elamity sloužili
Médové ve stálé armádě „10 000 nesmrtelných“ Achajmenovců.
Řekové, Židé, Egypťané a další národy starověkého světa
nazývali Peršany „Médy“ a považovali perskou vládu za pokračování
médské vlády (viz např. Herodotos, 1.206). Jak je patrné z
některých babylonských dokumentů vypracovaných po dobytí Mezopotámie
Peršany, mnoho Médů pobývalo v Babylónii jako významní státní
úředníci, vojenští důstojníci a královští vojáci. Navíc se zdá, že
někteří Médové žili v Babylonu a možná i v dalších velkých městech
jako soukromé osoby. Klínopisné dokumenty také dosvědčují, že
babylonští podnikatelé byli zapojeni do různých transakcí v Ekbataně a
dalších městech Médie (odkazy viz Dandamajev, 1992, s. 153–156).
Díky za potvrzení mého příspěvku.
Nebo spíš o vyvrácení.
Nejednalo se ovšem o vztah vítěz -
poražený.
Žádné bratříčkování - napsal jsem, že je nechali spravovat bývalé
území - a přesně - je ty "výše" postavené.
Ano - raději je tak nazývali - představovalo to "psychologicky" menší zlo -
to, že je oni pomíchali do jednoho je dobová záležitost.
Takže rozdíl máme v tom, že já tvrdím, že byli nepřáteli - Kýros je
měl za vazaly,