Všechno, co popisuješ v prvním odstavci, jsou věci, které se okolo nás
dějí tisíckrát denně, takže jejich reálnost je neoddiskutovatelná a
potvrzená mnoha prokazatelnými pozorováními. Že mě zítra nepřejede auto,
z toho opravdu vycházím, ačkoliv nemám důkaz. Jenomže, na rozdíl od tvé
víry v boha, vím, že to není daný fakt. Vím, že i když si budu dávat
sebevětší pozor, vždycky se může najít blb (nebo řidič zrovna
postižený nečekaným infarktem), který mě převálcuje zezadu na chodníku.
Že si dávám pozor, tím výrazně snižuju pravděpodobnost takové nehody. A
samozřejmě ve svém chování a plánech do budoucna vycházím z víry, že
se mi nic takového nestane (protože pochopitelně právě jen v takovém
případě nějaké plány potřebuju). Ale vím, že se to stát může,
protože taková je reálná lidská zkušenost. Zkrátka vím, že je to víra,
a ne daná pravda neboli jistota. Jinými slovy – já netvrdím, že mě
nemůže přejet auto.
Na rozdíl od tvé víry, která – ačkoliv vše, co tvrdí, zakládá jen
na jedné staré knize a jejím výkladu – s „jistotou“ tvrdí, že bůh
existuje, stvořil svět a vše živé, a z toho právě jen člověka bude po
smrti soudit a odměňovat či trestat. Nic z toho nikdy nikdo prokazatelně
nepozoroval…