Tet jsem tam byla a řešila jsem neschválený příspevek a nejde mi to vyřešit.
Jan 17:1
„Otče, přišla má hodina. Oslav svého Syna, aby Syn oslavil
tebe,

Dcery asi že musejí oslavovat Matku když mají mateřské
tělo neb Boha máme oslavovati svým tělem jak je psáno v
1. Korintským 6:20
"Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha" 
Dnes jsem v jednom televizním pořadu zaslechla že se říká že:
"Nebe je pod nohama matek"
Zadala jsem do vyhledávače a našla jsem to zde :
https://www.istockphoto.com/cs/vektor/arabsk%C3%A1-kaligrafie-pro-slavn%C3%BD-cit%C3%A1t-pro-oslavuj%C3%ADc%C3%AD-matky-%C5%99%C3%ADk%C3%A1-%C5%BEe-nebe-je-pod-nohama-gm1307022023-397419994
K tomu se hodí z Bible:
Lukáš 8
1Potom Ježíš procházel městy a vesnicemi a přinášel radostnou zvěst o
Božím království; bylo s ním dvanáct učedníků
2a některé ženy uzdravené od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná
Magdalská, z níž vyhnal sedm démonů,
3Jana, žena Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které se o ně ze
svých prostředků staraly. 
Království boží se bez žen neobejde:-)
Matouš 6
31 Nepečujtež tedy, říkajíce: Co budeme jísti? anebo: Co budeme píti?
anebo: Čím se budeme odívati?
32 Nebo toho všeho pohané hledají. Víť zajisté Otec váš nebeský, že
toho všeho potřebujete.
33 Ale hledejte vy nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto
vše bude vám přidáno.
34 Protož nepečujte o zítřejší den, nebo zítřejší den pečovati bude o
své věci. Dostiť má den na svém trápení.
Bůh živých se jmenuje JSEM
Přehled od AI
Ano, výraz „JSEM“ (hebrejsky
Ehje ašer ehje ) je zásadní biblické vyjádření Božího jména a
podstaty, jak se Bůh představil Mojžíšovi. Toto jméno zdůrazňuje Boží
věčnou existenci, živost a přítomnost. V širším kontextu se Bůh v Bibli
označuje především čtyřpísmenným jménem JHVH (Tetragram),
Význam „JSEM“: Tento výraz pochází z knihy Exodus (Exodus 3:14), kdy
se Mojžíš ptá na Boží jméno. Vyjadřuje, že Bůh je soběstačný,
věčný a existuje sám o sobě.
יהוה(JHVH) Vlastní Boží jméno, které je podle tradice vyslovováno
jednou ročně veleknězem
Bůh živých: Koncept „Bůh živých“ odkazuje na to, že Bůh není
statický, ale aktivní, stvořitel a dárce života, což se projevuje v
dějinách spásy.
Tato jména podtrhují Boží přítomnost v životech věřících a jeho svrchovanou moc.
Deuteronomium 5
Dt 5:6
Já יהוה jsem tvůj Bůh, který tě vyvedl .... z domu otroctví.
7 Nebudeš mít jiné bohy mimo mne.
8 Neuděláš si tesanou modlu jakékoliv podoby toho, co je nahoře na nebi
nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí.
9 Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim sloužit, neboť já יהוה, tvůj
Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i
na třetí a čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,
10 ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mě milují a zachovávají
mé příkázání..

(Katolíci si to ale změnili na něco jiného :-))
Aby jsem vyšla z otroctví tak to nemohu sloužit Bohu rodu mužského :-).
A neb : Co nechceš aby činili tobě - nečiň ty jim.
Přehled od AI
Tato věta, známá jako
zlaté pravidlo (v negativní formě), je základním etickým principem
vzájemnosti, který nabádá k ohleduplnosti a empatii. Znamená to, že bychom
se měli vyvarovat jednání, které nám samotným ublíží, pokud by je
druzí aplikovali na nás.
Původ: Pravidlo se objevuje v různých podobách v mnoha kulturách a
náboženstvích. V Bibli je formulováno například: „Co nechceš, aby ti
jiní činili, nečiň ty jim“ (Tob 4,15).
Filosofie: Konfucius toto pravidlo definoval jako základní zásadu, kdy
člověk nečiní jiným to, co nechce, aby činili jemu.
Pozitivní forma: Existuje i pozitivní obměna, tzv. „Čiňte druhým
všechno, co byste chtěli, aby oni činili vám“ (Matouš 7:12).
Význam: Jedná se o návod k morálnímu a etickému chování, které pomáhá
udržovat pozitivní mezilidské vztahy tím, že člověk přemýšlí o
důsledcích svého chování předem.
Toto pravidlo je považováno za univerzální morální zákon, který je aktuální i v moderní době.
Katolíci si toto biblické desatero změnili na zcela něco jiného, to asi
jenom proto aby mohli uctívat modly :-)? 
Bohová je zřejmě Ruach:
Přehled od AI
Výraz
Ruach ha-Kodeš (Svatý Duch) je v hebrejštině podstatným jménem ženského
rodu. Ruach (duch/vítr/dech) je ženského rodu, přestože se v některých
mystických či teologických souvislostech může setkat s mužskými
koncovkami (např. v plurálu). Tento jev podtrhuje specifický, často
matěřský nebo tvůrčí aspekt božské přítomnosti.
Hebrejský původ: Slovo Ruach (רוּחַ) je primárně ženského
rodu.
Teologický význam: Zatímco v češtině je Duch svatý rodu mužského,
hebrejské pojetí Ruach ha-Kodeš jako ženského principu zdůrazňuje
oživující, pečující a tvůrčí sílu.
Kontext: V rabínské literatuře a mystice (kabale) je tento aspekt Ducha
svatého spojen s božskou přítomností (Šechina), která je rovněž
chápána jako ženský aspekt Boha.
Toto vnímání odráží hlubší jazykové a teologické nuance, které se liší od západních křesťanských tradic.
Kdo vi jestli je to rouhání udělat si z Ducha mužského :-).
Neb je psáno:
Matouš 12, 31Proto vám pravím, že každý hřích i rouhání bude lidem
odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno.
Matouš 12, 32I tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno;
ale kdo by řekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno v tomto
věku ani v budoucím.
Marek 3, 29Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na
věky, ale je vinen věčným hříchem.“
Galatským 5, 17Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a
Boží Duch proti nim.
Když křtili Ježíše tak Duch byla ještě co by holubice z nebe :
Lukáš 3
21 I stalo se, když se křtil všecken lid, a když se pokřtil i Ježíš, a
modlil se, že otevřelo se nebe,
22 A sstoupil Duch svatý v tělesné způsobě jako holubice na něj, 
Tak že správně by mělo být :
Lukáš 1
34Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s
mužem?“
35Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatá a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i
tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.
Důležitý je obsah který je o tom že římskokatolící jsou podvodníci, kteří si změnili kde co i toho Ducha do mužského rodu :-)