Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Pokud se týče toho Husa, tak ten tehdy u "obyčejných lidí" mohl být vnímán jako exponent "pražské kavárny". Hus byl akademik a reakce "obyčejných lidí" na jeho promluvy se mohly podobat reakcím čtenářů Novinek.cz na články Mitrofanova.

To je pravda, byl akademik, navic rektor a koho uz zajimaji nazory nejakeho rektora, behem zivota asi moc "obycejnych lidi skutecne nezajimal, teprve kdyz se doslechli, ze bude upalen, pak zacal byt zajmavy, jinak by na jeho upaleni nedorazilo pry 50 000 lidi.

Hus je vubec sporna postava, hlasal nechal se upalit za svoji pravdu, nevazil si tudis sveho zivota , cimz se provinil proti J. prikazani "miluj sveho blizniho jako sebe sameho", mel podat priklad , povesit talar na hrebik a jit slouzit lidem jako potulny mnich

To samé mohl udělat i Ježíš. :)

Jezis konal Bozi vuli, Buh obetoval sveho syna, kdezto Hus se obetoval sam, asi se chtel prosdit, mozna ho vedla i duchovni pycha

To je jen Tvůj osobní výklad. Já u toho nebyl. :)

Hus byl v kazdem pripade tvrdohlavy, tedy ne zrovna pokory pokorny, nemiloval tudis sve nepratele a proto hresil proti prikazani lasky..Samozrejme , ze je to muj vyklad a to jsem puvodem evangelik.

Nevím, je to možné. V každém případě upálení za živa nebylo zrovna vzorným křesťanským činem a dobrým řešením tohoto případu.

Cirkev asi potrebovala precedencni pripad.

V té době to byla běžná praxe, kterou praktikovali i příznivci Husa.

To je možná nejhustější srovnání, co tu kdy proběhlo. Mitrofanov a Hus.
Husova kázání byla populární a hojně navštěvovaná.

Kult Husa se vytvořil v 19.století. Za středověku, v době Husa, byla úplně jiná společenská situace. Existoval trojí lid, přičemž tato společenská definice byla všeobecně uznávána, i stoupenci Husa.
Požadavkem 19.století byl lidový tribun. Něco takového bylo za středověku těžko představitelné.

Pokud se týče toho Mitrofanova, tak samozřejmě ten má s Husem málo společného. Ale vystoupení Husa v jeho době vyvolávaly ve společnosti konflikt, podobně jako dnes články Mitrofanova.

Mitrofanov obyčejné lidi nedráždí ani zdaleka tak jako Kalousek. Toho zná každý, jeho jméno zabere vždy, stačí říct na shromáždění, na náměstí "Za to může Kalousek" a ozve se potlesk. Mitrofanov je intelektuál, který zajímá vlastně jen intelektuály, obyčejní lidé ho většinou ani nečtou.

Mitrofanov spolu s Pehem komentují politické události v Právu. Deník Právo nějak sponsoruje portál Novinky.cz na kterém Mitrofanov s Pehem publikují. To se však nelíbí bývalým čtenářům Rudého Práva, kteří tvoří významný podíl čtenářů Novinek.cz. A Mitrofanova s Pehem považují za zrádce a jejich komentáře vw svých příspěvcích podrobují zdrcující kritice.
Uvedení kritici Mitrofanova představují konzervativní část společnosti a Mitrofanov je dráždí svým novátorstvím. Pokud Hus přišel s něčím novým tak asi sklízel podobnou kritiku tehdejších konservativců.

Přirovnání Honzy Vichra Husa k chartistovi je už mnohem přijatelnější než to s Mitrofanovem. Mitrofanov, nic proti němu, nic neriskuje, postavení, ani život rodiny, jen píše své názory, se kterými část veřejnosti souzní a jiná ne, ale tak to má každý novinář. Není tak charismatickou osobností, která by strhla davy, říkala nějaké pravdy, které nikomu nejsou známy a které bychom se nedozvěděli i jinde.
Zajímavé, jak přijali Husa za svého komunisté, kteří jinak svobodnému projevu bránili. Ve filmech národního umělce Otakara Vávry je to málem předchůdce Marxe, Engelse, Lenina, Stalina a Gottwalda, který měl smůlu
( spíše štěstí ), že se nedožil únoru 1948. Kdyby byla známa jeho podoba, mohli jeho obraz nosit pracující v prvomájových průvodech spolu se zmíněnými. :)

I chartisté ale byli lidé rozmanitého ražení,které spojoval především tehdejší společný nepřítel.Jejich ideový nesoulad se projevil poměrně krátce po r.89
Že se bohulibé myšlenky ve špatných rukou snadno zneužijí,je známo po staletí.

Je to tak. Abych byl k Vávrovi spravedlivý, ty filmy jsou propaganda, ale dobře udělaná a jsou tam naprosto strhující, dnes nevídané, herecké výkony. Nové zpracování Husa od režiséra Svobody bylo proti tomu velmi slabé.

Film je o emocích, at byl natočen v Hollywoodu či na Barandově. A podle toho se musí zpracovat téma. Jak to tehdy bylo je druhořadou záležitostí. Taky protože pohled na události před staletími podléhá proměnám. Jak třebas "obyčejní lidé" za starověku pohlíželi na farona ?
Dnes vnímáme společnost jako pluralitní. Možná jí byla i za starověku a pohled na tehdejší aktuální události nebyl jednotný.

Ať zde,či jinde-především se to musí umět.V současné době toto naše umění ale nějak skomírá.

S tím srovnáním nesouhlasím. Husova kázání byla velmi navštěvována, nejen v Betlémské kapli, ale i později, na tisícových shromážděních pod širým nebem, když kvůli klatbě musel opustit Prahu. Jeho odvážná kritika bohatství a rozmařilého života církve stejně jako prodeje odpustků byly velmi populární v širokých vrstvách. Říkal vlastně to, co z různých důvodů chtěli slyšet. Proto i reakce na zprávu o jeho smrti byla v Čechách tak bouřlivá.

Jeho pozice byla podobná jako pozice mluvčích Charty 77. I on by dnes asi byl nazýván katolickým disidentem, lidé ho poslouchali právě proto, že nesouhlasili s tím, co jim kázal jejich farář v kostele. Ovšem je třeba to vztahovat pouze k Praze, v té době nebyla žádná televize a lidi na venkově o těch kázáních nevěděli nic, anebo jim to bylo jedno podle hesla koho pán, toho náboženství.

To je pravda. Ovšem nakonec i on působil na venkově, stejně jako další velmi výmluvní kazatelé a studenti po Kutnohorském dekretu již ryze české Karlovy univerzity.

Dnešní vnímání Husa odpovídá nikoliv situaci ve středověku, ale představám 19.století kdy , v prostředí romantismu vznikal novodobý český národ. A ten vyžadoval symboly a velké myšlenky. Hus se do té doby hodil a stal se z něj lidový tribun, který se stal nepohodlným a byl proto odsouzen a upálen. Toto téma zpracovali malíři , třebas Václav Brožík. Představu Husa coby lidového tribuna převzali komunisté.

Hus zaujal především šlechtu, která ve své době se na politické moci, ba dalo by se říct že byla jejím zdrojem. Slo tehdy o dost početnou společenskou složku, tehdy bylo hodně drobné šlechty, jako byl třebas zeman Zižka.
Slechtic byl na svém majetku tehdy absolutním pánem, který se nikomu nezodpovídal. Moc krále či císaře byla tehdy malá a hodně záležela na souhlasu stavů s vládou krále. Doba absolutismu se zrodila právě v době bitvy na Bílé Hoře, Ferdinand byl prvním absolutistickým panovníkem u nás a těm 27 českým pánům to tehdy vůbec nedošlo, že nastává jiná doba.
Na kázání v kapli Betlémské prý chodila i královna Zofie Bavorská. Lze tedy předpokládat, že kázání v té - na pražské poměry docela malém kostele - byla setkání celebrit, tedy tehdejší šlechty. Bylo tehdy nebezpečí, že Hus na svou stranu strhne šlechtu, jak se nakonec podařilo po 100 letech Luterovi.
Krajina za středověku byla těžko prostupná. Už proto, že každý šlechtic byl svrchovaným pánem ve svém okrsku a kohokoliv cizího mohl na svém okrsku zabít. Nevolník byl pod ochranou pána pouze na jeho panství. Nějaká lidová shromáždění se mohla konat jen se souhlasem pána a sotva se těchto setkání mohli zúčastnit poddaní z jiného panství. Neprostupnost krajiny nebyla jen problémem pro Husa, ale taky pro obchodníky, kteří za bezpečný průjezd územím museli místnímu vládci platit cla.
K uvolnění došlo v souvislosti s absolutismem, který omezil moc místní šlechty a posílil moc panovníka. Poddaný tak na území jiného pána přestal být v nebezpečí života. Proto taky za baroka došlo k rozmachu masových náboženských poutí a to i na větší vzdálenost, což v době 11 - 16.století bylo prakticky nemožné