Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Pokud vím, tak skutečně obecné a celoplošné základní školství u nás zavedla až Marie Terezie, nebo se mýlím?

Určitě,chvála této ženě! Před její reformou bylo vzdělání jen soukromou aktivitou určenou pro bohaté,urozené - a církev.

No to ne, ona se společnost dělila jinak, obyčejní lidi byli sedláci, čtvrt nebo půlláníci, půdu i domky měli najaté a byli v evidenci u vrchnosti. Na ty škola dopadla první, ale ještě dlouhou dobu existovala skupina lidí, kteří pracovali v zemědělství (podruzi, děvečky a podobné názvy) ty neměli vlastní domov a byli vlastnictvím panství, sice ne otroky, ale také ne svobodní, to ještě dlouho trvalo, myslím, že se tomu říkalo obecný lid.

Když se dneska hrabu v matrikách ze 17. století, tak pokud tam vůbec jsou, je napsáno že u pána toho a toho a jenom křestní jméno a jako podpis tři křížky potvrzené farářem nebo rychtářem či správcem statku.

praxe za teorií pokulhává i celá staletí...

Vůbec ti nerozumím,s čím zase nesouhlasíš.Že před školskou reformou Marie Terezie bylo vzdělání dostupné i většině,kterou byla chudina?
https://archiv.radio.cz/cz/static/jan-amos-komensky/historie-skolstvi

Před tou reformou záleželo na vlastníku panství, co podporuje. Někteří školy měli, někteří je považovali za zbytečné, brali jen lidi se vzděláním z církevních škol do funkcí na statcích. Mařenka tomu učinila konec a nařídila, že učit psát a čístse musí úplně všichni. A taky že úplně všichni, i sirotci a tuláci jsou živé duše a musí být tedy zapsané v matrice.

O tom všem se lze dočíst a jistě to většina z nás učinila poprvé již ve škole.Pokud byl vlastník panství lidumil,který podporoval vzdělání svých čeledínů a děveček,pak bych ten svůj výčet dodatečně rozšířila.

No třeba Ditrichštejni, jsem slyšel.....

No Maruška byla skvělá na svou dobu. Například vymyslela katastr pozemků, zavedla penze pro svoje státní zaměstnance, především vojáky a pošťáky, povinnou vojenskou službu a trestní zákoník, který by si měl dnes každý číst. Za cizoložství se utínaly ruce. Juistici tak jak ji známe zavedl až její syn Josef II.

Za Josefa II vznikl stát v dnešní podobě.

vydal toleranční patent a tím skončil temný středověk, nadvláda jedné temné politické církve, ale praxe zase ještě dlouho kulhala za teorií...

Toleranční patent neznamenal rovnoprávnost církví, spíš jen to, že protestantské církve nebyly pronásledovány, ale trpěny. K rovnoprávnosti dospěla až únorová ústava v druhé polovině 19.století, která zakotvila občanské principy.
Jak toleranční patent, tak i únorová ústava vyvolaly ve společnosti řadu konfliktů. Na některých místech došlo i k lokálním povstáním proti zavádění josefínských reforem. Podobně po výdání ústavy vznikaly na mnoha místech evangelické hřbitovy, protože katolické farnosti odmítaly pohřbívat evangelické nebožtíky na dostud provozovaných hřbitovech. Je zajímavé, že v Sudetech vznikalo méně evangelických hřbitovů než v česky mluvících krajích.
Josefínské reformy byly typickými reformami shora a reakce na ně mezi "obyčejnými lidmi" nebývala zrovna vstřícná. Stačí si přečíst Jiráskovu Filosofskou historii , že názory na josefínské reformy byly ve své době konfliktní.

Je to tak, povinnou školní docházku zavedla až Marie Terezie a při probírání tohoto učiva jí to mají všichni žáci za zlé. I když v dnešní situaci to vidí jinak, mnohým se stýská po kamarádech a má vnučka se už těší na středu, kdy opět nastoupí do své druhé třídy.

Stejně u nás.Snad nás potom nenakazí.

Husta sit soukromych a mestskych skol zde byla pry jiz od 14. stoleti, v plv.16. stoleti uz v Praze melo fungovat 7 az 8 jakoby gymnazii. Luther to daval ostatnim zemim za vzor.

Ano, ale v tom je právě ten rozdíl. Školy byly ve městech a byly prakticky jen církevní, řádové, kdežto Mařenka nařídila, že musí být v každé vesnici čítající víc než .... (se mi nechce hledat) kolik duší. A k tomu nařídila, že obec musí obecní školu zřídit - postavit, a ustanovila obecního řídícího učitele, kterého musela taky obec ubytovat a platit a ten už nebyl na místním panu faráři nijak závislý. A ten si pak k sobě vybral pomocníky, když to nestihl sám.

Praveze nebyly cirkevni, jinde mozna ale u nas ne, ani ve mestech ani na venkove, jen mala cast z nich. A v tom 16. stol. byly asi vesmes spravovany nejakymi protestantskymi institucemi, vcetne Karlovy univerzity, a jako asi vetsina populace pod vlivem luteranu, utrakvistu , Jednoty atd.

Nevím, nestudoval jsem to, jenom vím, že nikdo neměl povinnost obecné školy zřizovat. Podle mne školy byly tehdy hlavně jezuitské, výnos o zřízení obecních škol vydala Marie někdy po roce 1770.

Většina škol za středověku byla ve městech při klášterech nebo farách. Stát se o výuku dětí začal zajímat až za vlády Marie Terezie.

Prvni dolozena svetska skola 1270 v Praze, v 14. stol. uz na evropske pomery mimoradne husta sit nejen ve mestech, ale i na vesnicich, financovany vetsinou soukrome nebo obcemi, farni nebo kolegiatni tridy jen mala mensina. 1. stupen elementarni 'male' 'ceske' skoly, latinske ' minor' a stredni 'partikularni' skoly. Ve Starem Meste jich bylo 7 az 8, ve srovnatelnych evr. mestech sotva 1 az 2. Od 1437 vyrazne zesvetsteni skolstvi. Prvni divci skoly v 16. stol., u husitu driv. Pochopitelne husite i Jednota mely spoustu chyb zpocatku, luterani a kalviniste taky.

Do bitvy na Bílé Hoře měl na venkově první a poslední slovo feudál, kterému příslušný majetek patřil. V ranném a vrcholném středověku bylo dost panovníků negramotných, úřední agendu jim dělali duchovní, jako byli třebas Kosmas s Dalimilem.
Kdo měl zájem o vzdělání, tak ten se vypravil do kláštera, pokud na to byl klášter zaveden. Feudálové, pokud sami byli negramotní, o výuku poddaných moc neusilovali. Změna přišla s renesancí, Feudálové se stěhovali z hradů do zámků a na zámcích se začaly objevovat knihovny. Renesanční feudál měl ke vzdělání jiný vztah než ten který vládl v gotické době a zajímaly ho jen turnaje.

Stredoveka barbarizace prisla teprve v polovine 14. stoleti, predtim delsi dobu trval 'zlaty vek'. Jeste pocatkem 20. stol. zase treba nemohli v Nemecku pochopit pomery na velkostatcich v Polsku, byt jiste feudalismus davno skoncil.

Pokrok spociva v rekombinaci., nikoliv v cyklicke nadprodukci.

temný středověk trval od zániku římské říše po renesanci...
na tom nic nezměníš, barbarství a tmářství ve jménu Boha...

Jak jsem napsal jinde, v dobach po nastupu Karlovcu ve franske risi byvali predvojem noveho udelu patrne Vikingove - Normane a pozdeji nemecti Staufove. Zlaty vek 12. a 13. stol. skoncil s defaultem Anglie a krachem lombardskych bank, Jan Lucembursky tehdy padl na strane Francouzu u Krescaku, k nam pak prislo husitstvi. A tak dokola.

Po pádu antické Ríše římské se Evropa ocitla na několik století v chaosu. Ten skončil nástupem Karla Velikého. Období jeho vlády se nazývá Karolinskou renesancí. V mezidobí po pádu Ríma do nástupu Karla Velikého se spousta spisů antických filosofů ztratila, to co se uchovalo do té Karolinské renesance už bylo zachováno do současnosti. V klášterech se přepisovaly knihy, taky antických filosofů, až do vynálezu knihtisku.

Po zapadorimske risi prisla era Byzance, franska rise teprve pozdeji. Za zakladatele franske rise se vesmes pokladaji merovejske rody, doba dynastie Karlovcu jiz mohla byt ponekud rozporuplna. Mimo jine se snad nabizi prirovnani, zdali soucasne USA nemohou pripominat pozdni fraskou risi tesne pred povstanim Hugenotu ?

Východořímská říše existovala ve východním Středomoří, Rím byl v 5.století obsazen barbary a vypleněn. Gothové, Visigoti, Hunové. Po nástupu Karla Velikého se začala situace obracet.

Vyvoj nesmeruje k 'bodu omega'. Dinosauri se evoluci nevyvinuli v teplokrevne savce. Nedoslo ani k zadnemu vymirani druhu, spis se vytratili v okolnim prostoru jako ptaci. A na zemi pak prevladli mysi zavrtane v dirach v zemi.

... prevladly...

Hlavne jenom aby pokrok nnevyustil v premenu lidi v obrovske letajici mysi, netopyry, s pomoci novych prevratnych genetickych technologii.

Toho už bychom se nedožili.