Paradoxů je povícero. Komunisté se odpočátku prohlašovali za stranu
pokroku a své protivníky označovali za reakcionáře. Dnes jsou
konzervativní stranou.
Dalším problémem byl nacionalismus. Ten se ukázal být silnější než
komunismus a výsledkem bylo schizma. Komunistický svět se rozpadl na
sovětský a čínský.
Jinak pokud se týče toho sovětského komunismu, tak Chruščov byl posledním
sovětským vůdcem, který věřil v komunismus. Chruščov věřil v
proletářskou revoluci, přičemž Stalin se nepovažoval jen za vůdce SSSR,
ale taky světového proletariátu. Podobně jako se Hitler považoval nejen za
německého kancléře, ale i za vůdce všech Němců. Takže dělníci,
třebas v USA, měli ve Stalinových očích podobné postavení jako etničtí
Němci žijící vně hranice Německa. Tato ( Stalinova) politika svého času
vyvolávala všude v industriálním světě obavy.