Kdyby to samé dělali Němci, tak naše ženy by se v Německu jmenovaly Sedláčkin, Dvořákin nebo Novákin, kdyby postupovali podobně Maďaři, tytéž ženy by se jmenovaly Sedláčkné ( i s křestním Józsefné), Dvořákné a tak nějak dál. To je normálka?
Kdyby to samé dělali Němci, tak naše ženy by se v Německu jmenovaly Sedláčkin, Dvořákin nebo Novákin, kdyby postupovali podobně Maďaři, tytéž ženy by se jmenovaly Sedláčkné ( i s křestním Józsefné), Dvořákné a tak nějak dál. To je normálka?
Jak normálka? Kdyby to jejich jazyk vyžadoval, převést příjmení do ženského tvaru, tak by to bylo v pořádku.
Fajn, takže pokud to jejich jazyk vyžaduje. A náš jazyk to musí vyžadovat? Nebo je to atavismus z obrozeneckých dob, protože když čtu staré matriky, neměli s tím naši předkové problém, prostě jména cizích žen nechali na pokoji, i v latině, která taky skloňuje. Proč to nemůžeme dělat taky, nebo Trávníčkova mluvnice je tu navěky?
Už jsem tu přece dostatečně ukázal, že to náš jazyk vyžaduje (i když argumentů se dá uvést víc). Neskloňování je pro náš jazyk nepřirozené. Pokud by se vyvinul nějaký jiný jazykový prostředek, který by umožňoval ženská jména skloňovat, tak by se -ová klidně mohlo přestat používat. Ale osobně nerozumím tomu, co je na koncovce -ová vlastně špatně.
Na té koncovce samotné špatného není nic, ale na těch, kteří je horlivě a bezhlavě používají. To je tak, když Natalia Vasiljevna (obě jména jsou křestní) se stane Vasiljevnovou nebo si zazpíváme s Olivií Newtonovou Johnovou, když jméno Newton-John je jedno přijímení. O čínských nebo japonských ani nemluvě, (Kaori Sakamotová, Hikaru Matsumotová, i ta Ósakaová), zvlášť když se sejdou čtyři samohlasky, to se ti líbí?
K tomu jsou od ÚJČ vydané zásady, které když se znají a dodržují, tak je všechno v pořádku. Tak pokud se v novinách s nějakým takovým kiksem setkáš, tak můžeš klidně do redakce napsat a poskytnout jim odkaz na ty zásady. Ale přechylování asijských příjmení je v pořádku. Když se sejdou čtyři samohlásky, tak se holt sejdou, s tím nic nenaděláme (i když je možnost tu poslední vynechat). Francouzi mají ve svých slovech běžně tři samohlásky za sebou (Bordeaux, Rousseau) a máme jim snad říkat, že to není líbivé a ať je koukají nějak zredukovat?
Jo, právě jméno té švýcarské profesorky ze Ženevy bylo podobné jako Rousseau a na pozvánkách byla jako Roussseauová, je problém už jen jak to vyslovit, ve výslovnosti jsou dvě o za sebou (známý problém buffet - byfé), její protest mně stál skoro sto tisíc za zrušenou přednášku.
A co by taková pravidla udělala s řeckým jménem? Pracoval jsem kdysi s báječným klukem, jmenoval se Marcos Charlambidis, uměl už perfektně česky a říkali jsme mu Marku. Ale jeho matka byla Charlambidu, a to byl problém, jak se to má skloňovat, když už to v řečtině přechýlené je? Paní Charalambiduová nebo Charalambidisová? To například sestry Elefteriadu si to údajně právně zakázaly přechylovat jejich jména. Prostě v tom děláme bordel a ten se řídí lidovou tvořivostí a to je to, co mně na tom štve.
Roussseau se čte rusó, takže pak se k tomu jenom přidá ono -ová a čte se to rusóová. Vůbec nic těžkého v tom není, naopak je to logické.
Neděláme v tom bordel, máme na to pravidla. Všechno na co se ptáš, v nich máš popsáno. Stačí se do nich podívat.
Naší českou specialitou je, že si z bordelu dokážeme udělat pravidla a potom je s různou intenzitou vymáhat. Tohle přechylování je v podstatě maličkost, je to jen trapné, ale například systém pravidel ve státní správě je obludně drahý a správa těžkopádná, ovšem vždy podle pravidel. To je dobré zdůvodnění nutnosti pro obecný lid.
No, co se týče jazyka, ten stanovuje pravidla právě proto, aby v něm
bordel nebyl. Česká pravidla pro přechylování nějak bordelářská nejsou,
naopak jsou logická. A některá umožňují i varianty, z nichž si pak
můžeš podle svého citu vybrat.
Za trapné můžu prohlásit kdeco, třeba tu francouzskou gramatiku, kdy oni
řeknou 4 hlásky, rusó, ale napíšou jich 8, Rousseau. A to
ještě se třemi samohláskami v řadě eau, které ovšem přečtou
jako ó. No to je trapárna jak pras. Nebo Japonci aby k mému jménu
přidávali přídomek -san. To je taky pěkná trapárna.
Býti papežským není v případě přechylování povinnost ,ale osobní rozhodnutí jednotlivců.