Pro někoho jsou padesátá léta zlatým věkem, pro jiného temným
obdobím naší minulosti.
Záleží na osobním pocitu. Od něj se taky odvíjí vnímání svobody. Pro
Evropanku je burka symbolem ponížení muslimské ženy, muslimka se v burce
cítí svobodně, naopak nesvobodně se cítí pokud v ní nesmí chodit na
veřejnosti. Rada vězňů v sovětské éře se cítila svobodná i když je
vezli do gulagu na Sibiř.
Podobné to bylo i v padesátých letech. Kdo byl dělníkem a viděl, že
vedoucí místa ve státě a v Parlamentu zastávají (bývalí) dělníci, se
cítil být svobodný, pokud ovšem měl vyvinuté třídní vědomí.
Podobně za první republiky se cítil být svobodný člověk, který se cítil
být příslušníkem českého národa. Nesvobodným se cítil být ten, který
se považoval za příslušníka světového proletariátu.
Takže pocit svobody je vázán na formu kolektivního vědomí, která může
být u odlišných společenských skupin rozdílná.