,
Honza-Vichr
Ve svém. Ale nijak to nepreferuju, vím, že na západě se bydlí víc v nájmech. Má to svoje výhody. A ono to teď začne i v ČR, díky cenám nemovitostí
je. protože tehdy jsi vlastně nemohla mít pomalu nic. proto jeli chaty (+proto, že tě stejně nikam nepustili, tak aby měl člověk kam vypadnout). chaty je taky komunistický úkaz, nikde jinde to tak nemají
No to nevím, to první ti dala socialistická země. to druhé někde v lese ti umožnila. bylo jen hodně málo lidí se dvěma bydleními, mnohem víc lidí bylo "více rodin s jedním bydlením"
a i to v lese bylo výsadou spíš okresních tajemníků a výš, řezníků, zelinářů ap. sory tehdejších lidí
DNES PLATÍME NÁJEM TĚMTO LIDEM, ABY SI MOHLI POŘÍDIT NOVÁ A NOVÁ BYDLENÍ , ABY SI MOHLI POŘÍDIT NOVÁ A NOVÁ BYDLENÍ....
??? Ne, proč?
Pokud by si někdo chtěl dnaska koupit vlastní nemovitost, utratil by
nejspíš výrazně víc, než jaký vyplatí nájem.
Čili nájemník ušetří na hypotéce, nájemce vydělá na nájmu. Oba jsou
vítězové nad dobou
Prodělá maximálně prodejce nemovitosti, protože ji od něj za ty peníze nikdo nekoupí, ale to je nějaká 3. osoba, není nutné ji počítat
Především vyřeší svou bytovou situaci hned,což je dost podstatný
bonus.Většinou ale musí složit hotově tři měsíční nájmy dopředu,což
je ale pochopitelně snadno realizovatelné-na rozdíl od hypotéky.
Ještě taková maličkost- jakmile se vlastník bytu ocitne z jakýchkoliv
důvodů ve větších dluzích,je jeho bydlení ohroženo exekucí jako první
na ráně.
Majitel bytu má samozřejmě i mnohem větší starosti s jeho údržbou,s
jakýmikoliv problémy v domě.
Problém byl s transformací bytových družstev na družstva vlastnická.
Bylo to něco na způsob kuponové privatizace.
Obří panelák se 150 byty se stal sdíleným vlastnictvím 200 - 300
vlastníků. Dohoda mezi nimi obtížná , spíš skoro žádná. To dobře
vystihuje film "Společenství vlastníků".
Kdybych si měl vybírat, tak bych raději bydlel v nájemním domě, než "ve
svém" v paneláku.
Faktem je,že za minulého režimu existovaly výhodné půjčky
novomanželské i podnikové,s jejichž pomocí mohl člověk začít
stavět-snáz mimo velká města.Existovalo i nájemní bydlení
podnikové,družstevní,či městské(to bylo ale na pořadník,tedy na
dlouho).Pokud byl člověk ochoten vycestovat za prací,pak dostal podnikový
byt nejdéle do roka.
Na bytovou problematiku polistopadové vlády zcela rezignovaly a přenechaly to
trhu.
Na byt se čekalo 15 až 25 let, tedy na státní, pokud vůbec nějaký byl. Výjimkou byly oblasti s rozvojem průmyslu podle s stranického plánu - Mostecko, Litvínov, Havířov, ale také třeba celá Nová Dubnica, postavená kvůli nové zbrojovce.
Na družstevní byty se obvykle přihlašovaly i malé děti, byt byl pro ně k mání asi tak právě, když dorostly.
Ty ses přidržel pouze té jediné možnosti a tím byl státní byt na pořadník.Dnes bychom řekli pro sociální případy,o které neměl zájem zaměstnavatel a který nedosáhl na družstevní,ani svépomocnou výstavbu.
Družstevních a svépomocí bylo málo :-)))) to nemohlo zájem pokrýt .-))))
Popsala jsem všechny varianty.Ostatně svépomocnou výstavbou myslím i stavby vlastních domků,na které byly k dispozici velmi výhodné půjčky.
v pořádku, ale zase stylem, že po revoluci na to stát rezignoval.
protože se pohybuji ve stavebnictví, vím, že po revoluci se rozjela
výstavba primárně rodinných domů. kam se serou komunisti. a bez
příspěvků státu.
co se bytů týče, platí mnohokrát řečené - bytů je možná dost. jen si
je majitelé drží, ani je nepronajímají
každopádně bytová situace za soudruha byla tristní. a to i přes to, že v 70 letech skutečně stavěli. někde mám tabulku s počty nových bytů rok za rokem
Jenomže to jsou developerské projekty za tržní ceny! O těch jsem se zmiňovala v poznámce,že to stát přenechal trhu,což je trestuhodné.
To vůbec není trestuhodné, ba naopak. Znovu zopakuji pointu :
za komoušů soudruh stavěl stavěl, div se nepřerval - pořadnáky na pozmky
byly na 10 let, na byty 15-20, družstevní jen o málo menší
po 89 sice za tržní cenu ale stavělo mnohem víc lidí dražší rodinné
domy.
je to známka i významu vlastního bydlení, - klik lidí za komunistů by se
třeba i na celý život zadlužilo, jen aby bydlelo. ale nemohlo, muselo čekat
na soudruha, až postaví nebo zasíťuje ap.
Tržní bydlení je nedostupné pro ty,kteří to potřebují nejvíc- pro začínající mladé rodiny. Tržní jsou v podstatě i ceny nájmů v soukromých bytech. Co se bytové otázky týče,jde o větší problém,než před r.89
Existovala tzv. družstevní stabilizační výstavba. Družstevní byty byly přiděleny podnikům, které je pak přidělovali zaměstnancům. V konečném to bylo dělnickým profesím a komunistům. Jeden můj známý vstoupil do KSČ aby dostal podnikový (družstevní) byt.
Dovedu si představit jaké by dnes bylo halo, kdyby někdo dostal podnikový byt proto, že byl v ANO. Tehdy to ale všichni brali za normál.
To jste to ale sakramentsky zjednodušil! Ne,že byste neměl část
pravdy,ale tak úplně to taky nebylo.Každý režim potřebuje odborníky v
jednotlivých odvětvích,které jsou páteří průmyslu a drží ekonomiku na
nohou.Tzn.že byty dostávali právě tito odborníci,samozřejmě i z řad
bezpartijního dělnictva.
Dnes nemůže být žádné haló,protože o zákulisních intrikách víme
prdlačku.Jak v politice,tak v sektoru soukromém.
Dnes se vše probírá v médiích. Jak to ve skutečnosti je záleží na
úsudku ( a zkušenosti) každého z nás.
Právě to se mnoha lidem líbilo za komunismu. Nebyl bulvární tisk a vše
bylo jednoduché a krásné. Lidé byli nadšení a spokojení. Až na pár
jednotlivců....
Nadšený a spokojený byl tehdy málokdo. Ve společnosti byla obrovská nespokojenost, což lidé přiznali jen v soukromí, nebo mezi důvěrnými přáteli , která bouchla jak papiňák v listopadu 89, kdy si i spousta normalizačních komunistú pokrytecky připnula trikolóru. Opravdu nešlo o kabanos, hajzlpapír, tvrdý rohliky, vložky a meníčko v Hotelu Strojař, to byly zcela podružné věci
Jsem rada, ze jsi to napsal, jinak to, co ctu , vzbuzuje dojem, ze vetsina lidi byla vlastne spokojena, ze si sice prala cestovat a nakupovat jako na zapade, ale pratelstvi se Sovetskym svazem se vzdat nechtela..
Kdyby to tak bylo,KSČM by byla vedoucí polit.stranou,nikoliv mimo parlament.
Bez Gorbačova by se toho tady změnilo pramálo. Lidé si na socialismus zvykli, nějak totiž odpovídal jejich (většinovému) naturelu. Zato s demokracií jsou tady dnes problémy. Ve Střední Evropě, v Polsku, Maďarsku a taky v Česku. Banány se brzo přejedly a hodně lidí by svobodu a materiální blahobyt vyměnilo za pořádek.
Jen jsem jím jednou nebo dvakrát projížděl, na menu v tom hotelu nostalgicky vzpomínala Satanova kopretina, uživatelka kopretina666.
1
1
1