Všechno je to moc složité. Všichni víme, co je důležité dnes, ale moc
málo víme o tom, co bude potřeba vědět zítra, neboť mnohé z toho dnes
ještě neexistuje. Proto je obtížné určit, co vlastně učit.
Nikdo nás třeba neučil, jaké heslo zadávat do vyhledávače, protože když
jsme chodili do školy, žádný vyhledávač neexistoval. Přesto existovali
vzdělaní lidé.
Čtenářská gramotnost je velmi důležitá, tedy číst je důležité. Nejde
o to nabiflovat si do hlavy informace, ale kdo čte, ten se vůbec nemusí učit
gramatiku jazyka ve kterém čte a přesto bude mít z diktátů samé
jedničky. Dítko, které od mala čte pohádky a později třeba Verneovky, to
je jedno, se ve škole nepotřebuje šprtat rody, vidy, pády, vzory, všechna
ta pravidla a milion výjimek z nich. Přesto bude umět dobře svůj jazyk a
pokud bude číst i v jiných jazycích, naučí se je stejně. Podle mě není
lepší metoda jak se naučit gramatiku, než číst.
Chtít po škole, aby vyučovala rozlišování pravdy od lži, no to je hodně
silný požadavek. Je to jedna z nejtěžších disciplín, nedokážou to ani
rodiče, ani učitelé, přičemž v tomto směru by rodina měla být tím
základem. Morálně zdevastovaní rodiče, kteří lžou, kradou a
podvádějí, mohou těžko svádět na školu, že jejich dítě je stejné,
nebo ještě horší jako oni. A když nerozezná pravdu od lži tatínek,
učiteli to asi synek moc věřit nebude.
V každém případě, každá další generace to má se svým vzděláváním
těžší, protože množství informací a taky nebezpečí, či forem nástrah
neustále přibývá. Proto je každá předchozí generce nemůže připravit
na všechno.
Nelámal bych hůl nad mladými, oni nejsou hloupí a k ničemu, jak se zde
někdy dá taky dočíst. Když jsem byl mladý já, bylo to úplně stejné,
mnozí starší nad námi ohrnovali nos a hlásali, že z nás nic pořádného
nebude. Zejména od kantorů to bylo velmi hloupé, ale bohužel, i takoví nás
"učili". Naštěstí nejen tací.
"Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět. Stará garda
má pocit, že s ní ten lepší svět odchází.“ - Karel Čapek.