Rozcestník >> Politika >> Kdo bude dalším prezidentem?

Ale kecám, sestry boromejky :))) V Bartolomějské bylo něco jiného.

Snad vám tady nebudu vadit, když se tu mluví o církevních řádech, tak se přidám. Měl jsem možnost seznámit se blíže s premonstráty v některých jejich klášterech, včetně řádových sester v Doksanech. Rád na ně vzpomínám a když se u nich příležitostně zastavím, tak si mě pamatují a popovídáme.

Mě tihle lidé vždycky velmi přitahovali a zajímalo. Je to zvláštní svět, přála bych si to prožít. Ne žít celý život, jenže v tom je možná ten háček, že být tam jen načas není to samé, jako rozhodnout se pro celý život.

Kdokoliv může požádat o dočasný azyl.

Já tam byl pracovně a celé dny jsem se mezi nimi pohyboval, třeba tři měsíce a pak pauza, měsíc dva. Do své komunity vás přijmou, ale mají i určité hranice. Jako muž jsem se volně mohl pohybovat v klauzuře v mužském klášteře, v ženském to bylo trochu s omezením a jen v nezbytných případech. Jsou to obyčejní smrtelníci, dovedou se smát a vtipkovat i na své "povolání". Ženy jsou trochu "podnikavější" a pracují na výdělek, muži se učí na budoucí kněze, zahradničí, ale i jinak přiloží ruku k dílu, když je potřeba. Všude ale panuje pohoda a klid.

Když mi náhle a nečekaně zemřel manžel,přijala jsem krátký azyl na nedaleké faře,který mi poskytl tamní jáhen a jeho rodina.Právě ta jejich nenápadná pohostinnost,po­hoda,klid a okolní příroda,byly jediným účinným lékem.

Boromejky, ty mají dobré jméno. Myslím, že pečovaly taky o Karla Gotta, ne?