Proč oligarcha do demokratické společnosti nepatří...!
Báli jste se kmotrů? Přivítejte oligarchy!...Kmotři, to jsou jen
lokální gangsteři třesoucí se před kriminálem. Oligarcha je ale jiná
kategorie.
Výraz kmotr, který do Česka přivezl (zřejmě z Toskánska) Mirek
Topolánek, vyjadřuje osobu obvykle regionálního šíbra – člověka,
který „v tom umí chodit“: pase čili uplácí pár opět obvykle
regionálních politiků, a ti mu na oplátku přiklepávají zakázky za
přemrštěné ceny. Kmotři se zřejmě v hojném počtu vyskytují v celé
středo-východní Evropě, u nás jsou jich podle mého názoru stovky (i
každé malé město má svého kmotříčka)Kmotři jsou považováni za
odpudivou stránku „rané demokracie“ a v poslední době se s nimi začalo
jakž-takž bojovat: někteří přišli o vliv, někteří o své politické
ovečky, zcela výjímečně padají rozsudky.
Čeští kmotři jsou vlastně následovníky první generace gangsterů –
obvykle veksláků či jiných existencí páchajících podvody již za
minulého režimu, lidí, kteří už měli „řemeslo zvládnuté“. První
generace se vyznačovala řetězy okolo krku, bavoráky s kouřovými skly a
tím, že občas někdo skončil v Orlíku s betonovými botkami. Kmotři se už
umějí obléknout, jejich auta už neohromují a na rozdíl od gangsterů
první generace též mají jakési firmy, které něco dělají – například
staví, to nejčastěji. Gangsteři první generace kradli bez firem.
Co v Čechách ale v podstatě chybělo, byla další zvláštní skupina:
oligarchové. Jenomže s překvapivou koupí jednoho z největších
mediálních domů Andrejem Babišem (respektive jeho firmou Agrofert) se
zřejmě nevyhneme ani této variantě homo sapiens...
Zapomeňte na kmotry – to jsou malé ryby, jejichž „akční rádius“
obvykle nepřesahuje město či okres, jsou to lokální velcí či malí páni,
pohybující se někde v miliardách. Přivítejte oligarchy; působnost:
celorepubliková, apetit: neomezený, finanční obzor: stovky miliard,
zvláštní znamení: velmi schopní podnikatelé, manažeři či obojí.
Kmotr – to je jen klíště přisáté na veřejné rozpočty. Oligarcha –
to je člověk mající v zádech obří společnost; zatlačí a politici
ustupují. Kmotr – to je kriminálník, kterého nejspíše dříve nebo
později chytnou. Oligarcha kriminálníkem není – on nemusí uplácet, on si
své záměry prohlasuje v parlamentě...
Člověk, který “jen” skupuje další a další podniky a roztahuje svá
podnikatelská křídla (či chapadla), ještě oligarchou není – je to jen
schopný, dravý podnikatel: takový (například) Radim Jančura, který od
letenek a au-pair pobytů šíří svoji firmu přes autobusy a nyní i vlaky
dál, není oligarcha ani omylem. Berlusconi, který má firmy, média a
současně politickou stranu, je oligarcha jak vyšitý. A Babiš je jím
rovněž.
Zatímco draví podnikatelé do slušné společnosti patří a jsou jejím
nepochybným obohacením, oligarcha tam nemá co dělat. Proč?
Demokracie – která není dokonalá, ale nikdo nic lepšího nevymyslel – je
složitým strojkem postaveným na vyvažování moci a zájmů. Její tři
pilíře moci se vzájemně kontrolují a omezují. Kromě nich jsou pak
dalším silným piliřem demokracie média, která jsou mezi politiky a jejich
voliči a upozorňují na to, když někdo nedodržuje pravidla. Dalším
silným hráčem jsou pak podnikatelé, kteří prosazují svoje (komerční,
podnikatelské) zájmy a státní pilíře moci, na nich nezávislé, jim pak
vycházejí vstříc pouze tehdy, když to je v zájmu země a jejích občanů.
Takhle vypadá samozřejmě ideální demokracie, v té normální se
samozřejmě více nebo méně fauluje, a fauly se někdy potrestají a jindy je
rozhodčí přehlédne. Nadávat na demokracii (jako na systém) je tedy stejné
jako nadávat na fotbal (jako na hru samotnou).
Oligarcha, je-li super silný, dokáže bourat, základy demokracie,
kumulovat moc ekonomickou, politickou, mediální atd. On nemusí faulovat –
on je jen současně rozhodčím, jedním i druhým týmem, sportovním
reportérem a ještě pořadatelem soutěže, který určuje pravidla. Oligarcha
má svůj obrovský podnik, který mu nese gigantické peníze – má jich o
dva řády více než jakákoli politická strana, která žebrá o státní
podporu. Oligarcha současně vlastní politickou stranu, kterou může téměř
neomezeně financovat a nakupovat do ní nejlepší hráče i trenéry.
Oligarcha pak vlastní sportovní reportéry, kteří divákům říkají, že
to, co viděli, nebyl faul, ale porucha obrazu, že oni to viděli na vlastní
oči a vše bylo v pořádku. Když oligarcha zjistí, že jsou nějaké
zákony, které mu nevyhovují, nemusí je porušovat a vystavovat se riziku
kriminálu – jeho poslanci je v parlamentu změní... https://zpravy.tiscali.cz/bali-jste-se-kmotru-privitejte-oligarchy-215130