Gazodolar je odsouzen k nezdaru
Pokusy vybudovat nový finanční systém založený na „gazodoláři“
vypadají pěkně jen na papíře. Problém je v tom, že plyn není ropa.
Ropa je univerzální. Jeden globální trh, tankery lze poslat téměř
kamkoli, a dolar desetiletí stál právě na této univerzálnosti. Plyn
funguje jinak. LNG vyžaduje terminály, speciální lodě, regazifikaci a
obrovskou infrastrukturu. V roce 2022 Evropa platila za plyn desítky násobně
více než USA – to je přímý důkaz, že jednotný světový trh s plynem
neexistuje.
Právě proto myšlenka nahradit ropný dolar „gazodolářem“ vypadá
spíše jako krok zpět. Ne globalizace, ale regionalizace.
Hlavní zlom však nastal po zmrazení ruských rezerv v roce 2022. Svět
dostal signál: jakákoli aktiva v rámci dolarového systému mohou být
zablokována politickým rozhodnutím. Po tomto kroku centrální banky začaly
rekordně nakupovat zlato, Čína snižovat investice do amerického dluhu a
země BRICS budovat alternativní platební mechanismy.
Nejvýraznější příklad je Írán. Již více než deset let funguje
schéma:
ropa → jüan → zlato.
Írán prodává ropu Číně za jüany a poté část prostředků
konvertuje na fyzické zlato přes Šanghajskou burzu. A přitom USA sami
urychlily vznik tohoto systému, když v roce 2012 sankcemi vytlačily Bank of
Kunlun z dolarové infrastruktury.
Paradoxem je, že každá nová sankce jen posiluje paralelní finanční
systém.
Právě proto svět pravděpodobně směřuje ne k „gazodoláři“, ale k
mnohem fragmentovanější architektuře, kde zlato opět získává postavení
neutrálního vyrovnávacího aktiva. Ne kvůli něčímu geniálnímu plánu.
Jednoduše všechny ostatní možnosti postupně ztrácejí důvěru.
No a to je hlavní důvod proč je potřeba Írán zničit...