Zdravím, dokázal by zde někdo vysvětlit, jaké napětí by měly mít Li-ion baterie během skladování a proč? Informace na netu se dost liší. Někde je uváděno že mají mít 60-70% a jinde doporučují plné nabití.
Zdravím, dokázal by zde někdo vysvětlit, jaké napětí by měly mít Li-ion baterie během skladování a proč? Informace na netu se dost liší. Někde je uváděno že mají mít 60-70% a jinde doporučují plné nabití.
Jaké napětí má mít Li-ion akumulátor ví výrobce, záleží to na konstrukci a na chemii akumulátoru.
No a co se týče skladování, tak to není tak jednoznačné, jak
píšeš.
Existují různá doporučení, včetně uložení v ledničce. Faktem je, že v
případu vnitřní poruchy má plně nabitý akumulátor více ničivé energie
(začne vydatněj hořet), je tedy více nebezpečný, než poloprázdný, nebo
skoro prázdný.
Dalo by se říci, že je to podobné jako s láhví benzínu, plná nadělá víc sajrajtu, když se rozbije, než poloprázdná.
Též zdravím a pokusím se popsat, jak skladovat Li-ion baterie (je to
podobné jako u Li-Pol, jenom hodnoty napětí jsou jiné)
Podle mých zkušeností není ani tak důležité, zda je kapacita skladované
baterie 30 až 70% jmenovité, ale skladovací teplota. Ta by měla být pro
delší skladování podle možností 5°C až 15°C a to jak pro krátkodobé
skladování, tak i na delší dobu. Pro skladování v nečinnosti cca 1
měsíc může být kapacita skladované baterie i vyšší něž 70%, ale
rozhodně ne více jak 80%. Plné nabití určitě není vhodné pro
skladování. Používám u nabíječek (Accuell 6, PowerLab Celpro a Duo 612)
před uskladněním program STORAGE . Většina kvalitnějších nabíječek je
už touto volbou vybavena. Pro více jak 1S (více článků v sérii) by měl
být vždy připojen balanční konektor. Napětí Li - ** je v průběhu
vybíjení mimo krajní meze (více jak 80% a méně než 20% jmenovité
kapacity) téměř přímo úměrné kapacitě nabití.
Mimo téma:
Pro pohonné baterie jsou mezi kolegy (RC létací stroje) dva odlišné
přístupy.
První "šetrný" který zatím používám - Více baterií nabitých na cca 60
kapacity a před použitím dobíjím.
Druhý "na hulváta" - Jedna až dvě pohonné baterie a nabíjení velkým
proudem před použitím až 3C. Např. baterie 6S 4200 mAh je nabíjena u
tohoto stylu proudem až 12A . Její životnost se mírně zkracuje (rychleji
klesá kapacita) ale cenově to vychází lépe. Není třeba tolik baterií
brát sebou, ale zato musí být dostupný výkonný kvalitní nabíječ a kde
není síť, tak silný zdroj (používám Winston LiFePO4 4S 40Ah, nebo malou
invertorovou elektrocentrálu)
Nezahřívá se ten článek pří nabíjení 3C ?
Dal by se při nabíjení ponořit do chladící vodní lázně?
Např. baterie Li-Pol NANO Tech 4200mAh 6S 35C trvalá zátěž, 70C
krátkodobě cca 10s se při nabíjení proudem 3C nezahřívá. Je ale dost
teplá až horká po přistání když překračuje proud v náročných
stoupavých figurách 120A.
Nabíjet by se měla až zcela vychladne. Rychlé ochlazení vodou by asi nebylo
vhodné, jelikož vnější část článků by se ochladila rychle oproti těm
vnitřním v packu. To neví, pouze úvaha, ale už dříve jsem na doporučení
ve snaze zlikvidovat mechanicky poškozený 3S 2200 mAh (nahrnutý roh jednoho
článku) nechal přes noc ve sklenici s vodou a druhý den měl původní
kapacitu, takže voda mu neuškodila. Pro zkušební účely ho stále
používám.
Je jasné, že v modelu používat vodní chlazení akumulátoru asi nebude snadné, ale při nabíjení by to možná šlo. Kdysi jsem četl od jednoho modeláře, že nabíjí své akumulátory v lednici a že se mu to osvědčuje. Je to už delší dobu a jednalo se o NiCd.
Také bych nepovažoval rozumné nějaké "kalení" horkého článku ve studené vodě za rozumné.
Ještě mne napadlo, jestli má akumulátor v modelu větrání, ovívání povrchu akumulátoru proudem vzduchu.
Teda, to jsou parametry - trvalá zátěž 35C, krátkodobě 70C. To jinak, než krátkodobě ani nejde. 70C znamená v ideálním případě provoz po dobu 50 sekund, při 35C 100 sekund.
Ještě dotaz, ta tvá inventorová cenrála také DC výstup?
Ofukování baterie, motoru i regulátoru vzduchem od vrtule i náporově je
velmi důmyslně vyřešeno. Vzduch je u kuželu vháněn od vrtule pod kapotu a
výstup aerodynamicky uspořádán tak, že dochází k podtlaku.
Jinak reálný čas letu je 6 až 8 minut (velký akrobatický model), jelikož
v sestupných obratech je motor zcela vypnut, nebo v přímém letu odebírá
velmi malý proud. Větroň o rozpětí 3,5 m 15 až 30 minut. Při termice i
déle jak hodinu a na svahu i několik hodin, když je jeho sklon a vítr
příznivý.
Co se týká DC výstupu elektrocentrály, tak původní Scheppach SG 2 000 (2
000 W) tento měla, ale pro napájení nabíječky nepoužitelný (už při
malém zatížení klesalo napětí). Nyní tu mám pouze Stanley SIG 1200S
která váží pouhých 12 kg a DC výstup nemá. Používám zdroj pro servery
HP / 230 V AC vstup a DC výstup 2x 47A 12V (upraven na 14V).