Rozcestník >> Věda a technika >> ELEKTŘINA

byla by to vlastně tichá elektrocentrála bez benzínu, moc se mi to nezdá, přece už by to někdo vyráběl

Perfektní a geniální Perpetuum Mobile.

Na druhou stranu rád přihlížím, když někdo něco bastlí.

Tak jest, pístové motory, nebo turbiny jen tak lehce aku nenahradí.

Ve sklepě mám ještě jeden dvoutakt na tu speciální směs, naposledy si s tím hrál můj syn. Také jsem si kdysi koupil motorek na CO2, ale to je jen hračička.

Hezké vánoce přeji.

Pěkná práce.
Takže teď přidat ještě tlumič výfuku ...

No a když není baterie (ev. + náhradní), tak není aní nabíječky.
Držím ti palce, ať jseš spokojen.

Při měření menších proudů můžeš káblík několikrát protáhnout kleštěmi, tedy jestli to situace umožňuje. Mě doposud klešťový A-metr schází, párkrát jsem ho doma už postrádal.

Co se týče měření kapacity, tak je to s přesností z principu horší. A měření pod 100pF a nad 100µF už vyžaduje přemýšlení. I shánění referenčních kapacitorů (kondíků) s malou tolerancí na kalibraci měřáku není snadné. Takových "udělátek" na měření Kapacity a ESR jsem udělal během let asi desítku, ale furt to není ono a když je zrovna potřebuji, musím je pracně hledat.
Když nenajdu, nebo jsem pohodlný je hledat, tak měřím "ručně" metodou R-C s osciloskopem., Tak se dostanu zhruba na přesnost ±5%. Platí i pro "motorové" (rozběhové) kondenzátory.

S tím vícenásobným provlečením je to dobrý tip. To jsem používal dříve s CEM DT-3348 (AC/DC 1000A +-2/+-1,8% a AC výkon 240kW).
Momentálně postrádám malý osciloskop, ale nevím jaký si vybrat. Nabídka je velká, ale mají integrovanou baterii, takže výměna asi nepadá v úvahu.
Za případný tip dík.

Používám teď asi tak 15 roků k plné spokojenosti PicoScope 3404A, 4 kanálový přes USB s PC.
https://www.google.com/search?client=firefox-b-d&q=PicoScope+3404A

Někde ve sklepě mám předešlý, dvoukanálový, také přes USB,
no a předtím také dvoukanálový, na Pb akumulátor (to byly doby ) s vlastním monochromatickým LCD Displayem.

Teda kromě muzeálního Philipse a ještě jednoho starce. Ti byly v provozu naposled tak před 30 lety.

Nemohu tedy radit, částečně to záleží na tom, co a jak chceš měřit a vyhodnotit. A také kolik za to chceš vydat.

Zatím mám pouze tento letitý, ale stále funkční:
http://strangery.sweb.cz/Oscil.JPG
Už má značně vypálenou obrazovku a jeho parametry silně zaostávají (vlastní návrh i stavba)
Mimo to jsem velmi dlouho používal dnes už muzejní BM 464, ale to byla obrovská bedna, která mohla v zimě sloužit i jako topidlo :-)

Solidní práce, respekt.
Jednou jsem ukořistil (u Conráda zadara) dvě obrazovky ruského původu, kdybys měl zájem (nebo někdo jiný) mohu poskytnout. Je mi to líto to vyyhodit.

Také nerad něco vyhazuji.

Držím to palce, šťastlivče. Hodně zábavy a úspěchu.
Staré mašiny jsou krásné ... vyžadují a zaslouží si lásku provozovatele.

Nazdar.
Také je to tu jaksi zašmodrchané, myslím tím různé "přeprodávače" el. energie, cenové rozdíly ale nebudou nějak moc velké v porovnání se státním podnikem EVN AG. Tady, v Dolnorakousku, noční proud asi není v nabídce. Ten mají v Korutanech a možná i v jiných zemích Rakouska.
Nevím to a nezajímá mne to. My ho nemáme, topíme plynem

My jsme loni spotřebovali 2,8 MWh, a se vším všudy zaplatili 700€, tedy kolem 25 centů za 1 kWh.

Tepelné čerpadlo je zajisté zajímavá varianta, akorát musí být zdroj tepelné energie, třeba studna a nebo zemní kolektor. A pak je to defakto přímotop, takže topení ve dne je na plný tarif.

Zeptal jsem se toho nepravého, tak promiň.....tepelné čerpadlo bere teplo ze vzduchu, což je nejběžnější varianta, taktéž se nejedná o žádný přímotop, neb TČ spotřebuje 1kW a vyrobí 2 ...Nejedná se tedy o žádný přímotop ! A na plný tarif právě nejede, neb je 22 hodin nízký tarif a v době toho nízkého tarifu se i vaří, peče a svítí, takže se dá říct, že veškerá elektřina spotřebovaná v baráku je za polovic.....Mě šlo o to, jestli tyto tarify jsou i u vás, já mám třeba v domě nízký tarif kvůli bojleru, ale to je jen na 8 hodin, takže v té době máme veškerou spotřebovanou elektřinu taktéž za polovinu. Jen si zkrátka myslím, že až ten socialismus u nás dočista vyhasne, nový blok budou stavět amíci, tak už u nás žádné tarify nebudou a vše zaplatíme v plné pálce.Pozeptám se tedy někde jinde, kdo má aspon malinko přehled, co se kolem něho děje, díky.

Tak jo, akorát si uvědom, že tepelné čerpadlo odebírá teplo ze zdroje (venkovní vzduch, voda, hlína) a transformuje to teplo na vyšší teplotu, pro podlažní vytápění stačí tak 35°C, když je venku 0°C a ve vnitř vzduch 20°C a podlaha má 27°C (z vlastní zkušenosti).

Transformace tepla (energie) na vyšší teplotu z se děje v tepelném čerpadle. Do tepelného čerpadla investuješ příkon 1kW-el a na výstupu tepelného čerpadla dostaneš k tomu investovanému příkonu další 1kW (při COP 2).
Dostaneš tedy z 1kW-el zhruba 2kW-t.
Proto jsem napsal "přímotop", že topíš jen když čerpáš čerpadlem, když topíš ve dne, tak cvakáš denní tarif.

Výhoda tep. čerp. je ve zdvojení tepelného výkonu, ale to jde jen do určitého poměru mezi teplotou zdroje a výstupní teplotou. Když bude venku -10°C a v podlažním oběhu 40°C (diference je 50K), tak bude COP nižší, třeba jen 1,5.
Nevýhoda tep. čerp. je v komplikované, životně omezené, poruchové a na pravidelném servisu závislé technice, nehledě na hlukovou emisi kompresoru a ventilátoru.

Ondi, jsem rád, že sis aspoň něco načetl o provozu a funkci tepelného čerpadla, protože prvotní reakce byla naprosto mimo. I nyní píšeš informace o TČ z doby tak před 10 roky a více :-)...Ale já se tě na nic takového neptal, já se tě ptal zcela jasně, jestli jsou u vás také nízké tarify pro ty, kteří využívaji k vytápění tepelné čerpadlo, nebo třeba jen bojler.....U nás je to zkrátka snížená sazba na TČ za 22 hodin z 24....ty píšeš,,,, když topíš ve dne, tak cvakáš denní tarif.,,,,to právě u nás zkrátka neni, žádné cvakání se u nás nekoná, píši to snad jasně,22 hodin z 24 ve snížené sazbě, tedy polovic......a do toho se počítá i vaření a svícení v celém domě.....Taktéž píšeš,,,,,,Nevýhoda tep. čerp. je v komplikované, životně omezené, poruchové a na pravidelném servisu závislé technice, nehledě na hlukovou emisi kompresoru a ventilátoru,,,,přeč­ti si prosím nějaké aktuální údaje o tepelných čerpadlech, nevěřím, že u vás by vám nabízeli takový šrot o jakém píšeš......
PS soused má tepelko a na těch 40 metrů neslyším chod ventilátorů, servis jednou za rok, jako u kotle na plyn a životnost 20 let, celková úspora proti plynu je asi 40%, ale to také díky tomu sečtení spotřeby elektřiny i z celé domácnosti, plyn zkrátka dotovaný neni, topení s čerpadly, přímotopy, ohřev bojleru ano.....Tak ještě jednou a naposled, pozeptej se, jestli toto zvýhodnění je i u vás, děkuji.

Tepelnými čerpadly jsem se zabýval už před 50 lety a sledoval jejich vývoj. V tomhle jsem měl a mám jasno. A proto pravím, že žádné nepotřebuji. Proto mne také nezajímají nějaké dotace. Ty informace o dotacích si budeš muset najít jinde.

Já se ptal na nějaké dotace

Zajímavý problémek vhodný do diskuze.

Musíme si nejdřív podiskutovat o tom, kolik té energie musíme do baterky dodávat, aby se udržel náboj, řekněme 80%.

Baterka (startovací, olověná) trpí samo-vybíjením a běžně se udává potřeba jednou za měsíc, nebo i za 3 měsíce nepoužívanou baterku dobíjet (třeba z 50% na 80% náboje). To můžeme odhadnout jako ztrátu náboje až 1% za den, ve tvém případě tedy až 0,6Ah den!
V autu napojená baterka je nadto vybíjena permanentně napojenými spotřebiči (hodiny, rádio, elektronika (třeba přijímač ovládání zámku). Odhadem dospějeme k hodnotám třeba 2Ah za den !
Kolik energie stojí nastartuvání mororu ? Odhadem stojí jedno nastartování motoru 0,3 až 0,5 Ah.

Kolik energie dodá alternátor běžícího motoru ? Opět odhadem (alternátor regulovaný na 14,25V) to může být tak 1Ah za deset minut jízdy.

Všechny tyto odhady se mohou lišit od konkrétní reality, na kterou má vliv spousta parametrů - typ auta, velikost motoru, velikost, stáří a typ baterky, dále teplota baterky i motoru, použitý olej v motoru atd.

Takže, abych vyrovnal odhadovanou denní ztrátu náboje baterky potřebuji odhadem 2,6Ah. A to dodá odhadem 26minut běhu motoru denně. Možná trochu pesimistický odhad, může to být i polovina, řekněme 1,5Ah.

FV panel s 30W špičkovým výkonem dodá za hodinu přímého dopadu světla Slunce zhruba 1,5A, což by znamenalo potřebu 1h slunečního svitu (pravý úhel dopadu) denně. Pro 5W FV panel potřebujeme pak šestinásobek.

Poznámka - pevně montovaný FV panel při celodenní svitu Slunce dá denně ekvivalent zhruba 4 hodin, tedy ten 30W FV by dal denně odhadem 6Ah. Ale ne každý den je nebe bez mraků.

Před zhruba 15 lety jsem dostal 8W FV panel a udělal si k němu regulátor :

Ten údaj Rth chladiče je pochopitelně pro 8W FV, pro 30W bys potřeboval Rth zhruba 1,5K/W, což je už úctyhodný cvalík.

Poznámka - Zenerovy diody neregulují přesně. A pro odhadnutý ztrátový výkon 20W by byly tak jako tak drahé. Tranzistory jsou za babku a ten U1 TL431 reguluje precízně a dovolí potíkem R3 nastavit max nabíjecí napětí v určitém rozsahu s výbornou stabilitou. Pro rychlejší nabíjení s vyšším napětím (třeba 15V krátkodobě, pochopitelně hlídat). Ale tohle je už na delší diskuzi.

Ten regulátor se mi moc líbí. TL431 jsem pokládal podle symbolu za nějakou podivnou Zenerovu diodu jako pasivní prvek, což byl můj velký omyl. Jestli to správně chápu, tak je to aktivní součástka s OZ v zapojení napěťového komparátoru. Lze tuto přirovnat pouze co do funkčnosti k Zenerově diodě, ale s tou jinak nemá nic společného.
Můj návrh regulátoru, od kterého jsem upustil byl oproti tomu co uvádíš mnohem komplikovanější a zbytečně složitý. Dva napěťové komparátory, R/S klopný obvod a spínací tranzistor. Představa byla taková, že zapínací komparátor překlopí R/S na připojení panelu k baterii při poklesu napětí pod 12,5 V a vypínací komparátor překlopí na vypnutí po dosažení napětí 14,6 V. OZ i R/S z CMOS. Nepodařilo se mi ale zjistit, jak se bude chovat nezatížený FV panel při plném slunečním svitu a zda se nebude naprázdno přehřívat.
Mám to ještě ve stádiu úvah a provedl jsem pár měření. Před startem bylo napětí baterie 12,3 V a klidový proud 28 mA. Po startu napětí vyběhlo na 14,2 V, proud z alternátoru 13 A, do soustavy šlo 10,3 A a baterie byla nabíjena proudem 2,7 A.

Správně. Měřit, měřit, měřit, protokolovat, uvažovat - to je správná cesta.
Náhradní zapojeni LT431 by byl NPN tranzistor s referenční úrovní řidící báze 2,50V (místo U-PN-přechodu 0,65V).

FV panelům bez zatížení by sluneční svit neměl moc vadit, principielně ale je to tak, že s narůstající teplotou stárnou polovodiče ( a i jiné komponenty) rychlej. Já přilepil na můj 8W FV panel ze zadu (silikonem) chladící žebírka hliníkového plechu. Tohle zvýší i nepatrně účinnost FV. Kdysi jsem viděl pokusné uspořádání FV panelů, plovoucích v bazénku na hladině a tím sledující dráhu Slunce (servomotorek) a voda chladila FV.panely. To se ovšem nehodí tam, kde taky někdy mrzne, šlo o pokus (myslím) z Kalifornie.

Ta dioda k baterce (D1) je typ shottky a zabrání požáru v případu zkratu FV nebo regulátoru.

Také jsem se stal fandou Li-Ion článků. Ve srovnání s alkalickými a dobíjecími Ni-Cd, nebo Ni-MH jsou Li-Ion prostě jednička.To šlo tak daleko, že jsem nahradil původní Ni-Cd v ručním vysavači Li-Ion vybagrovanými z laptopů a v mé zamilované stařičké vrtačce novými Li-Ion bloky 2Ah 20V. V domácím, bezdrátovém zvonku také nahradil jeden článek 1,8Ah FP 18650 z laptopu původní 3 kusy AA alkalických článků, ty se musely měnit aspoň 4 krát do roka. Je to teprv půl roku, takže mám v kalendáři každé 4 měsíce dobít.

V mých DMM vydrží ty 9V Bloky povětšinou víc než rok, ovšem mám těch DMM povícero, asi pět a tak nejsou každý den v provozu. V práci jsme měli fabrikáty Fluke, ty běžely každý den a tam se vyměňovaly baterky také za rok až dva roky.
Mám po baráku pomalu desítku hlásičů kouře a párek hlásičů CO, také s 9V bloky, takže ročně spotřebuji tak čtyři až šest kusů tohoto zdroje. A máš pravdu, jde o narůstání vnitřního odporu vyčerpané baterky, takže měření napětí baterky bez zátěže může budit falešný dojem o stavu jejího vyčerpání.
Kdysi jsem zavadil v obchodě o 9V blok s Li-Ion technikou, byl však skoro pětkrát dražší, než alkalický a nebyl nabíjecí.

Před lety jsem z nouze opětovně nabil Li-Ion knoflíkové články, ale neměřil jsem kapacitu, takže nevím kolik opět vydaly (z hlídačů tlaku v pneumatikách CR2016, nebo tak nějak).

To je ta otázka typu "babo raď".

Z principu jsou startovací baterie do aut koncipovány na průměrnou životnost aut, tedy kolem 7 let (malá hmotnost a tedy objem + velký startovací proud). Životnost lze o něco prodloužit optimálním nabíjením / dobíjením s konečným napětím 14,4V / 13,6V (2,4V / 2,2V pro článek). Jestli ty baterie nabíjíš v sérii (asi jo), tak bys měl mít "balancer", který zamezí přebití té slabší baterie a její předčasné úmrtí.

No a ty stacionérní baterie jsou zase koncipovány na delší životnost, řekl bych na aspoň dvojnásobnou.
Možná se dají ještě dnes koupit jednotlivé články, které lze optimálně balancovat a také vyměňovat.

Ty vlastně nepotřebuješ velkou kapacitu. Proces zavření tě "stojí" 70As = 0,02Ah, A celodenní dřina baterky 0,04Ah provozní a bezpečnostní uzávěr a 0,5Ah celodenní regulace. Takže bys lehce vystačil se těmi motocyklovými, ovšem ty mohou mít i kratší životnost (u těch se zase šetří na hmotnosti).

V ručním osciloskopu jsem měl dva želatinové olověné monočlánky, mám dojem 2,5, nebo 4Ah. Už je to dávno a nevím jestli se to dnes ještě vyrábí a kolik by dnes stály.

Pochopitelně se nabízí ještě litiová varianta.

Zkrátka papír, tužku a kalkulovat.

Hezké vánoce a hodně úspěchů v příštím roce.

Vzal jsem tedy tužku a papír a vychází mi zatím např. toto:
Jiný zdroj 24V, 0 ~ 20A
https://www.bighobby.cz/Prumyslovy-napajeci-spinany-zdroj-24V-20A-480W-aktivni-chlazeni-d2621.htm (lepší by byl s pasivním chlazením)
Za normálního provozu bude zdroj zajišťovat veškerou spotřebu. Při výpadku proudu bude stačit nejlevnější Li-Pol 6S 650mAh 95C zapojená přes diodu, takže bude v akci pouze velmi krátce na zavření.
Jinak dík za přání a nápodobně.

Tak extémě bych to nebral.

Potřebuješ na zavření sice jen těch 0,02Ah, ale vybíjel bys proudem 14A, což dělá zhruba 25C u toho 0,6Ah článku. Ne každý aku tohle ve zdraví přežije. Muselo by se to vyzkoušet.

V laptopu mám články 2,1Ah, co se týče proudové zatížitelnosti by se muselo zjistit ze specifik článku a odzkoušet. Těch 6kusů, tři páry v sérii, dá jmenovité napětí 10,8V, je to relativně levné (jeden kolem 20€) a má to pochopitelně i ten nezbytný balancer. Ale bylo by to pochopitelně i bastlování.

Na druhou stranu je silný síťový zdroj (20A 24V = 480W) také jaksi přehnaný, protože pojede vlastně skoro po celou dobu naprázdno.

Proto to "babo raď".
Je tu spousta požadavků, které si ovšem konkurují:
životnost, cena, kapacita, spolehlivost, technická způsobilost (proudová zátěž, vnitřní odpor) a možná i jiné.

https://www.peckamodel.cz/ta-rl-95c-650-6s1p-gens-ace-lipo-tattu-r-line-serie-6s-650-mah-95c
... i kdyby ty údaje o proudovém zatížení byly silně nadhodnoceny, mají dostatečnou rezervu pro daný účel. Zdroj 20A jsem asi přehnal, stačil by menší, ale bral jsem ohled na proudovou rozběhovou špičku servomotorů.

To je teda fakt sympatickej kousek.

Nezapomenout balancer, vlastně nabíječ s balancerem. Když si pořídíš nabíječ+balancer se síťovým vstupem (230Vac), tak ti odpadne starost o síťový zdroj.

Praxe, teda všeobecně, ne ke konkrétním součástkám, mi ukázala, že údaje výrobců jsou často účelově přehnaně optimistické, podobně jako třeba spotřeba paliva nějakého auta udávaná v prospektu.

Tak mi napadlo, jestli je nutné používat ty servery současně. Pak by jsi měl špičkový proud jen poloviční, což by asi prodloužilo životnost té baterie.

"Když si pořídíš nabíječ+balancer se síťovým vstupem (230Vac), tak ti odpadne starost o síťový zdroj."
To by bylo perfektní a absolutně nejlepší řešení, ale má to háček. Všechny nabíječe s balancerem vč. těch co tu mám, např. G.T. DUO 612, Cellpro POWERLAB 6, Accucell 6, ... mají automatické vypnutí po dosažení napětí odpovídajícího plnému nabití, ale v menu "nekonečných možností" tuto funkci nelze vypnout. Opětné zapnutí je možné pouze ručně a také se automaticky vypínají s každým i krátkým výpadkem sítě.
Ještě přehodnotím použití těchto dvou akumulátorů v sérii s původním zdrojem:
http://jdem.cz/fgtw36

Aha tak je to, mohlo mne to také napadnout.

Ty motocyklové vypadají slibně.

Ještě k tomu současnému spínání obou servomotorů. Při výpadku sítě musí oba co nejrychleji přestavit turbíny na zavření (Francis 15 kW a Kaplan 18,5 kW), jinak by přešly do průběžných otáček. U "Francky" to nevadí, ta má radiální rozvaděč a malý mezi-lopatkový prostor ve kterém je v průběhu silná brzdící turbulence. Průběžné otáčky jsou asi tak 1,4 násobkem provozních (115 ot./min), takže max průběžné cca 161 ot./min. U Kaplanky už je to problém, rozváděcí i oběžné lopatky jsou axiální s velkým mezi-lopatkovým prostorem. Průběžné mohou dosahovat až 2,3 násobek provozních (provozní 340 ot./min.), takže asi 782 ot./min. na turbíně by zvýšilo otáčky odpojeného generátoru ze 760 na 1748 a to by nedopadlo dobře.

Na jakém veletoku vyrábíš proud?

Kdysi, dávno, ze mne jeden číman tahal rozumy na téma vodní elektrárničky. Zdědil nějakou salaš na horách, bez přípoje na síť a chtěl by takhle dobíjet autobaterku, či dvě, hlavně na svícení. Jako alternativu uvažoval o malé centrále na benzín. Přebytkem el proudu chtěl tu salaš elektricky vytápět Tak jsem ho poučovoval o principech, o měření průtoku, o spádovém rozdílu, o problémech s mrazem, o povolení manipulovat ten potůček atd. Na horách je dlouhá zima. Také jsme se bavili o možnostech větrné elektrárničky. Jak to nakonec řešil nevím. Asi očekával nějaký zázrak.

Vyřešeno, problém nebyl jenom v bateriích. Zatímco u Kaplanky zvládá regulaci v celém pracovním rozsahu spínaný zdroj MEAN WELL MPS-65-24 nastavený na výstupní napětí 26,4 V (max. Ivýst. = 2,7 A). Akční člen (DC motor s převodovkou spínaný elektronickým bezkontaktním reverzním stykačem) není téměř namáhán, u Francky je problém v krajní poloze otevření. Proud šel až nad 20 A (dlouho se v této oblasti nepohyboval pro nedostatek vody).
Motor s převodovkou je stejný, ale pracuje na hranici svých možností, takže regulace bude kompletně předělána z elektrické na hydraulickou. Na zavření gravitačně (rameno se závažím) a otevírání hydraulickým válcem + malý hydraulický agregát.

O zábavu máš postaráno, ať se ti daří.

Nevypadá to s zatím s těmi elektromobily zatím nadějně, zatím pouze hybridní, ale zde ani v okolí se žádné nevyskytují.
Možný důvod je popsán zde:
https://www.zive.cz/clanky/20-let-nam-vedci-slibuji-revolucni-baterie-ale-revoluce-se-porad-nekona/sc-3-a-205538/default.aspx#part=1

Ono to bude tak na půl. Ty optimistické zprávy vývojářů a vynálezců jsou zpravidla přehnaně optimistické, neboť mají uvolnit prachy investorů. Rozumný člověk se základními vědomostmi o téhle technice tyhle přeoptimistické přísliby nebere vážně.

No a co se týč elektrifikace na silnici.
Soused má plug-in hybrida už řadu let, japončíka, jezdí hlavně na elektřinu, nabíjí doma v garáži. Syn si minulý týden koupil stejnou techniku, ale škodovku. Jeho baterka má 11kWh, tak se s ní dostane ve městě přes 50km daleko. Nabíjí doma v garáži. Od něj k nám to má 36km a tak spotřeboval dnes 7kWh. Tady si pochopitelně dobil asi tak 2h * 230V * 13A = skoro 6kWh.
Podle informací zdejšího autoklubu bylo letos v létě u nově přihlášených aut 4,3% elektrických.

Jaké napětí má mít Li-ion akumulátor ví výrobce, záleží to na konstrukci a na chemii akumulátoru.

No a co se týče skladování, tak to není tak jednoznačné, jak píšeš.
Existují různá doporučení, včetně uložení v ledničce. Faktem je, že v případu vnitřní poruchy má plně nabitý akumulátor více ničivé energie (začne vydatněj hořet), je tedy více nebezpečný, než poloprázdný, nebo skoro prázdný.

Dalo by se říci, že je to podobné jako s láhví benzínu, plná nadělá víc sajrajtu, když se rozbije, než poloprázdná.

Též zdravím a pokusím se popsat, jak skladovat Li-ion baterie (je to podobné jako u Li-Pol, jenom hodnoty napětí jsou jiné)
Podle mých zkušeností není ani tak důležité, zda je kapacita skladované baterie 30 až 70% jmenovité, ale skladovací teplota. Ta by měla být pro delší skladování podle možností 5°C až 15°C a to jak pro krátkodobé skladování, tak i na delší dobu. Pro skladování v nečinnosti cca 1 měsíc může být kapacita skladované baterie i vyšší něž 70%, ale rozhodně ne více jak 80%. Plné nabití určitě není vhodné pro skladování. Používám u nabíječek (Accuell 6, PowerLab Celpro a Duo 612) před uskladněním program STORAGE . Většina kvalitnějších nabíječek je už touto volbou vybavena. Pro více jak 1S (více článků v sérii) by měl být vždy připojen balanční konektor. Napětí Li - ** je v průběhu vybíjení mimo krajní meze (více jak 80% a méně než 20% jmenovité kapacity) téměř přímo úměrné kapacitě nabití.
Mimo téma:
Pro pohonné baterie jsou mezi kolegy (RC létací stroje) dva odlišné přístupy.
První "šetrný" který zatím používám - Více baterií nabitých na cca 60 kapacity a před použitím dobíjím.
Druhý "na hulváta" - Jedna až dvě pohonné baterie a nabíjení velkým proudem před použitím až 3C. Např. baterie 6S 4200 mAh je nabíjena u tohoto stylu proudem až 12A . Její životnost se mírně zkracuje (rychleji klesá kapacita) ale cenově to vychází lépe. Není třeba tolik baterií brát sebou, ale zato musí být dostupný výkonný kvalitní nabíječ a kde není síť, tak silný zdroj (používám Winston LiFePO4 4S 40Ah, nebo malou invertorovou elektrocentrálu)

Nezahřívá se ten článek pří nabíjení 3C ?
Dal by se při nabíjení ponořit do chladící vodní lázně?

Např. baterie Li-Pol NANO Tech 4200mAh 6S 35C trvalá zátěž, 70C krátkodobě cca 10s se při nabíjení proudem 3C nezahřívá. Je ale dost teplá až horká po přistání když překračuje proud v náročných stoupavých figurách 120A.
Nabíjet by se měla až zcela vychladne. Rychlé ochlazení vodou by asi nebylo vhodné, jelikož vnější část článků by se ochladila rychle oproti těm vnitřním v packu. To neví, pouze úvaha, ale už dříve jsem na doporučení ve snaze zlikvidovat mechanicky poškozený 3S 2200 mAh (nahrnutý roh jednoho článku) nechal přes noc ve sklenici s vodou a druhý den měl původní kapacitu, takže voda mu neuškodila. Pro zkušební účely ho stále používám.

Je jasné, že v modelu používat vodní chlazení akumulátoru asi nebude snadné, ale při nabíjení by to možná šlo. Kdysi jsem četl od jednoho modeláře, že nabíjí své akumulátory v lednici a že se mu to osvědčuje. Je to už delší dobu a jednalo se o NiCd.

Také bych nepovažoval rozumné nějaké "kalení" horkého článku ve studené vodě za rozumné.

Ještě mne napadlo, jestli má akumulátor v modelu větrání, ovívání povrchu akumulátoru proudem vzduchu.

Teda, to jsou parametry - trvalá zátěž 35C, krátkodobě 70C. To jinak, než krátkodobě ani nejde. 70C znamená v ideálním případě provoz po dobu 50 sekund, při 35C 100 sekund.

Ještě dotaz, ta tvá inventorová cenrála také DC výstup?

Ofukování baterie, motoru i regulátoru vzduchem od vrtule i náporově je velmi důmyslně vyřešeno. Vzduch je u kuželu vháněn od vrtule pod kapotu a výstup aerodynamicky uspořádán tak, že dochází k podtlaku.
Jinak reálný čas letu je 6 až 8 minut (velký akrobatický model), jelikož v sestupných obratech je motor zcela vypnut, nebo v přímém letu odebírá velmi malý proud. Větroň o rozpětí 3,5 m 15 až 30 minut. Při termice i déle jak hodinu a na svahu i několik hodin, když je jeho sklon a vítr příznivý.
Co se týká DC výstupu elektrocentrály, tak původní Scheppach SG 2 000 (2 000 W) tento měla, ale pro napájení nabíječky nepoužitelný (už při malém zatížení klesalo napětí). Nyní tu mám pouze Stanley SIG 1200S která váží pouhých 12 kg a DC výstup nemá. Používám zdroj pro servery HP / 230 V AC vstup a DC výstup 2x 47A 12V (upraven na 14V).

Díky za zajímavé info.