Za moru se lidé chovali stejně aneb kolik vln
potřebujeme ke zmoudření?
Aleksi Šedo, přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1.
LF UK.
8.11.2021
Rok a půl diskusí, zda jsou roušky náhubky demokracie, snižuje-li ochrana dýchacích cest riziko nákazy či je-li dobré během epidemie omezit počet kontaktů a brát ohledy na druhé, s nimiž se setkáváme. A chystáme se na další lekci. Ale rok a půl je vlastně krátká doba.
Benátský lékař Alessandro Massaria ve svém díle Dvě knihy o moru, poprvé vydaném v roce 1579, píše v reakci na lidovou léčbu moru pomocí pytlíčků s jedovatým obsahem, které se zavěšovaly na krk a měly odpuzovat jed morový, ale které často poškozovaly své nositele: „Ita unicuique, qui se expertum praedicet, quod saepenumero faciunt insanae mulierculae, circulatores, vilis plebecula fidem temere adhibendam non esse existimamus“.
Tedy: „Také soudíme, že ne každému, kdo o sobě veřejně prohlašuje, že je odborník, což často činí bláznivé osoby, podomní obchodníci a sprostí chudáci, se má důvěřovat“ (latiníci prominou poněkud korektní překlad).
Když jsme s „covidem“ začínali, byl náš arzenál – přes mnohem hlubší znalosti medicínských disciplín a rozvoj zdravotnického systému vlastně stejný jako v časech epidemií moru, či španělské chřipky. Stejně jako tenkrát i teď se objevují mudrlanti, slovy zmíněného Alessandra Massaria, pohánění někdy nejrůznějšími pragmatickými důvody „podomních obchodníků“.
Jindy upřímným svatým nadšením z neznalosti „sprostého chudáka“, nekritičnosti a pocitem, že každý dojem je fakt a každý výkřik „bláznivé osoby“ je hodnotný názor. V našem moderním světě se nám ještě přidává řada „odborníků“ přispívajících do lifestylových časopisů a výživných diskusí na internetu.
Vypadá to, že chování a reakce společnosti jsou hodně stabilní napříč historií lidstva. Dynamika vědy a možnosti technologií pak paradoxně rozšiřují portfolio témat, z nichž přemýšliví laici mohou odvozovat své mylné hypotézy a bojovní nespokojenci své paranoidní teorie.
Dnešní rozumbradové se mohou, namísto respektu k přínosům světové vědy a nových technologií, rozohňovat pitominami s chipy v „experimentální“ vakcíně. Nebo mohou do posledního dechu (obrazně, někdy bohužel i fakticky) bojkotovat proces očkování a široce sdílet svou kritiku s dalšími spoluspiklenci.
Další kolo zkoušky naší společnosti bude hodně ovlivněno průběhem očkování. Ve státech, s nimiž bychom se jinak rádi srovnávali, je proočkovanost, stejně tak jako ochota dodržovat logická a vcelku nenáročná pravidla, o dost pokročilejší. Tak snad se zase nevyčerpáme alibistickým či stranickým rozumováním, kdo za to může, proč není místo na JIP, proč jsou další tisíce mrtvých. Nebo úvahami, že vlastně délka dožití nám klesá pro autonehody.
Jistě, nic není perfektní, i helma na motorce jen sníží nebezpečí smrtelného úrazu a prakticky všichni mrtví motorkáři ji měli.. A ono to očkování i výroba helem se vlastně dělají „na kšeft“. Ale máte něco lepšího?
Zdroj: https://www.denik.cz/hlasy-deniku/za-moru-se-lide-chovali-stejne-20211112.html