Asi tak: Já uznávám, že všichni máme právo si vařit co libo, co
chutná. Pokud mi někdo řekne, že miluje si smíchat štrůdl s jehněčí
pečínkou a bramborovou polívkou, nic proti tomu nemám. Zasměju se,
představím si tu hrůzu a pozvu dotyčnýho na panáka s tím, že je je to
asi origoš magor a třeba budem kámoši:D
Jiná věc ale je, pokud profík, šéfkuchař, propaguje svoje dogmata, něco
apriori zavrhuje, něco až na sílu vnucuje jako to zaručeně nejlepší. To
je regulérní idiot i kdyby měl 5 michelinských restaurací.
Zkrátka...je třeba odlišit domácí vaření, kde vše je dovoleno a není to
veřejnosti nabízeno, ba vnucováno, s různými těmi dogmaty profesionálů,
kterými nás denně masírují snad na všech TV programech.
Pohlreich např: Za smažeňák by sekal ruce. ALE...propaguje rýži Basmati,
což je snad po tvarůžkách ten nejsmradlavější hnus co existuje!!!
A zase...Pokud profíkovi něco chutná, do psích vagín / jak by řekl sám
Zdenda P./, nesmí to národu předkládat jako neodiskutovatelnou pravdu,
kterou je každý povinen se řídit!!! A kdo se tím, co jemu chutná,
neřídí, je u něho idiot a antikuchař. Pak sorry, ale oním idiotem je
on.