Každej máme trochu jinak nastavená střeva, s tím se už nedá nic
dělat.
Já olivový olej přímo miluji, používám a užívám jen ten z Kréty.
Každej máme trochu jinak nastavená střeva, s tím se už nedá nic
dělat.
Já olivový olej přímo miluji, používám a užívám jen ten z Kréty.
Samozřejmě, jak jinak, za studena lisovaný.
Miluji také řecký "salát". Rajčata, okurky, cibuli, ovčí sýr, olej,
trochu oregana. kapku vinného octa a čerstvé bílé pečivo.
To je výborné. Chtěla jsem jen říct, že i všecko vařím jen s olivovým olejem. S výjimkou másla, pokud se třeba dělá bešamel nebo nějaká typická máslová zásmažka.
Moje upřednostňuje na smažení řepkový olej a do salátů
slunečnicový. Ještě existuje i tykvový (černý, aromatiký, kořeněný) a
ten mi například chutná i na vanilové zmrzlině. 
Otázka je, co to je smažení. Ja kvůli manželovi něco jako řízek nebo obalované něco vůbec nevařím. Tedy jen pod maso, podusit nebo zeleninku podusit. To beru furt olivový. Vysmažování se u nás nekoná vůbec.
Tedy kdybych chtěla udělat řízek, třeba pro děti nebo vnoučata, taky bych vzala řepkový :-)))
No, obalovat do vajíčka s moukou a se strouhankou se dá lecos.
Teď mi napadá, že jsem už dlouho neměl jablka v županu, ale obalovaný
sýr mám taky moc rád, rovněž obalovaný baklažán (lilek), ten také.
Obalovaný a smažený cerel a cuketu až tak moc nemusím.
Moje si kdysi koupila takovou pomenší fritovačku, tak akorát pro dva lidi.
No a řepkový olej nemá moc těch "zlých" cholesterínů a vydrří o fous
vyšší smažnou teplotu.
a to slinivkář právě nesmí. nic smaženého. ani jablko v županu, to by slinivka protestovala. Kupodivu olivový olej akceptuje, nebo i obyčejný třeba v buchtě (nepřesmažovaný)
Lilky dělám zapečené v troubě. Tedy vydlabané, naplněné zeleninovou směsí se sýrem. A patizony u nás neuspěly.
Ale mám raději na centimetrové plátky, předsmažené a pak s ním do trouby třeba jako něco, ala musaka. Mám moc rád feta sýr (nebo balkán) rozpečený v troubě a lilek a rajčátka k tomu a bazalku a ... už mi kručí v břiše:-))))))
A co sádlo přátelé?
Není nad křupavé řízečky na sádle. Víte, že sádlo má vyšší bod
přepalování než oleje a smažené potraviny při správné teplotě
nenasáknou tolik tuku. Díky kvalitnímu sádlu získá pokrm úplně jinou,
lepší chuť.
A taky do českých buchet, když přidáte sádlo, budou měkké a vydrží déle v takovém stavu.
Ty jsem dělala o víkendu a dokonce i na sádle smažila , ale vůbec jsem si nepochutnala (
Jinak jsem poslouchal v rádiu pořad, o tom, že se jinak pohlíží na sádlo a na vejce. Už to nejsou nepřátelé, naopak.
To už věděly dávno naše babičky.
Nedávno jsem slyšela, že vědci přišli na to, že nejlepší hnojivo je
hnůj od dobytka. Napadá mě jak dlouho to museli zkoumat, než na to přišli?

Když naší předci to už dávno věděli.
Co můžeme dělat? Nedat se strhnout proudem. Hlavně mít hlavu nad tím
vším a žít normální život. Sice dnes člověk by pomalu nevěděl co je
normální a co nenormální. Protože normální co bylo dva tisíce let je
teď nenormální a to co bylo nenormální tak je zase normální. Na to je
vám v tom chaos.
Ještě, že máme ty vědce a po létech přijdou na to, že je normální
hnůj nejlepší pod zeleninu. 

Člověk se vyvíjí a rád zapomíná. Takže možná už jsme to věděli a možná jsme to už 100 krát zapomněli s každou novou potopou (úpadkem lidské společnosti). Pak je tu ta lačnost po bohatství, která je schopna nacpat normální kopřivu do kýble s vodou a nechat vyluhovat a pak to prodávat jako zázračnou vodu s obsahem přírodních bylin Urtica diocica, za stejně tak zázračnou cenu:-)
To jsou takové nevinné hrátky, díkybohu kopřivovou vodou nikomu neublíží :-)))
to si přece můžou udělat i ti co kupují ty tinktury. dá zdravý rozum (selský) že je to nějaký obyčejný vyluhovaný zelený utrejch :-))
Zase vím, že třeba lidé ve městě si kupují třeba kopřivy do nádivky na velikonoce, přitom stačí vylézt někam za město a natrhat:-)
Anebo co je třeba zrovna prodat. Jednou mléko, jednou máslo, pak vejce a pak sádlo nebo margaríny.
Řecká kuchyně je moje záliba, jen jedno nesnáším a to je galaktoburiko:-))))
Tohle byla taková odlehlá vesnička a vesničané opravdu pohostinní.
Dávala na talíř tak dva obdélníky 15 na 10 cm:-)))
Vypadalo to nádherně, 3 cm na výšku... stačilo přivonět a už jsem byl v
obraze:-)
zákusky umíme my nejlépe. Dělala jsem na velikonoce perfektní krémeše a jahodovou roládu. Bylo to lehoučké, dostala jsem ovace před nastoupenou jednotkou. A beránek z třeného těsta (celý balík mandlí, ořechy, strouhaná čokoláda a balík brusinek uvnitř) No mňamka, mňamka. A obří husa která se rozplývala na jazyku.
Kysané mléko ??
V dětství jsem občas dostal "kyšku" i z kozího mléka a docela mi chutnala.
Ovšem přiznám se, že babička říkala, že mám kachní žaludek.
Kozí syr (česky tvaroh), jsme měli také občas, dokonce i takzvaný "starý
syr", jestli někdo ví, co to je, tak toho jsem se nemohl nabažit. Jo a
klobásky z komory předemnou babička schovávala.

to je úžasné, co se kdysi jedlo a jak to bylo dobré. Já milovala odjakživa bryndzu, žinčica mi chutnala méně a pro moji rodinu jsou bryndzové halušky dodnes nejlepší jídlo. Celou bryndzu mohu sníst jen tak s kouskem chleba. Kam se hrabou francouzské sýry, těm jsem moc na chuť nepřišla. Mám ráda třeba Bergkäse, takový ten z Algäu. Má šmrnc ale není přezrálý.
To by mi nevadilo, ale nemusím krupičkovou kaši. Tohle jsem musel sníst, protože bych urazil, ale nesnědl jsem to všechno. Pořád jsem naznačoval, že jsem už plný a paní nesla ještě jeden kousek, celý den jsem pak pil jenom červené víno:-)))
Klobásky a sýry a kozí mléko nebo sýr mám moc rád:-)
Co bych si nedal, je škraloup s mléka:-)
A že ho někdo miluje:-)
Mně taky. Když jsem byla malá, tatínek mě ho vnucoval, prý to byla u nich na vesnici dobrotka. A když jsem ho nechtěla tak mi ho mixoval v mixéru a dával do mlíka. No zvracela jsem u stolu a trpěla nechutenstvím. Byla jsem úplně vyhublá na kost. A teď jen kvetu i bez škraloupu.
Hele, nedělej mi tady chutě, mám hlad, že bych na něm mohl kovat hřebíky.
Ano dobré, patizony také miluji.
Včera jsem byl uctěn nudlema s makem.
Tak ty bych snědl jen proto, abych neurazil:-)
Kdyby mi je třeba nabídla tady Bára. Pak bych jí ještě dlouho pomlouval,
že neumí vařit:-))))))
Jsem zvědavý, co na to poví:-)
Kdo je zvědavý , bude brzy starý . Vařit i péct náhodou umím dávno . Pomlouvat mě , to by Vám šlo )
Já ten řepkový moc nemusím, a smažím na slunečnici, jinak si vyrábím ze slunečnicového s rakytníkovou drtí - rakytníkový.
Aby se ti máslo nepřipálilo, když na něm třeba smažíš vejce, stříkni tam trochu oliváče:-)
vejce smažím jen na takovém rozpuštěném... žádné připalování. To by manžela odvezli.
Nemáš to lehké. Stačí, když má člověk žloutenkovou dietu a pak pro něj vařit.
Jsem spokojená, vaříme zdravěji. Manželje jak tyčka a já taky nejsem tlustá.Je to lepší na chůzi. HOdně chodíme, manžel si to zapisuje. Od začátku roku jsme nachodili 650 km. Většinou v krásném prostředí.
no teď mi je 62 a počítám s tím ž budu chodit intenzivně tak do 75 let. Pak třeba může přijít artróza. Moje máma ji v 96 letech má ale nevšímá si jí.
Já bych to s tím pohybem tolik nepřeháněl, ale to neznamená, že se
nemáš pohybovat. Soused jí má už ve 42 letech a to je pak hrůza.
Jinak dobré je třeba i kolo, když se chodí po asfaltu, namáhají se nohy
hodně.
Kolo nemá ráda, miluji chůzi v přírodě, v lese, kolem vody nebo lehké lezení. Ráda pozoruji co kolem roste, sbírám co se dá sbírat, pozoruji ptáky, naslouchám zvukům. To všecko na kole nemůžeš. Kolo prosviští a je v pr...
To je pravda. tak uvidíš. Kdyby tě náhodu začala ta kolena nebo kyčle bolet, vzpomeneš si ve zlém na mě:-)))))
Nevzpomenu, ta kolena už něco nachodila...Málokterá kolena mají takovou výdrž.
Pohyb je důležitý, ale jak říkám, ubral bych. To co nachodíte je na zápis do Guinnessovy knihy rekordů:-)
Taky si myslím :-) Musím vychodit všecky ty dobrotky co se nimi láduji.
To chození vám závidím, ale ze srdce přeji.
Kdysi jsme s kámošem denně venčili jeho psa a to vydalo tak na pět-sedm
kilometrů. Pak to nějak přestalo, ten jeho zlatý retriever přestal chodit a
už není, škoda. Teď, když mne má vytáhne do polí, tak mi po kiláku
začnou dřevěnět haxny, musím se na pár minut zastavit a odlehčít
pochroumanej kříž.
Jo, každej máme něco, ale jak pravil doktor z Vesničky střediskové,
člověk má jí do hrobu zhuntovanej. Aby se tam už těšil. 
Já mám zase z Pargy, ale krétský, jsem zkoušel také. Mám rád ten jejich tvrdý chléb, co se v něm máčí:-)