Když Láska v srdcí dlí,
netřeba dlouhých vět.
Když duši osídlí
a voní v ní jak květ.
A chce-li jazyk snad,
také cit najevo dát,
pak stačí zašeptat:
Mám tě ráda,
já mám tě rád.
Láska, ta bývá často němá
ráda má ticho a soukromí
ač hluk a zlobu ráda nemá
má ráda čisté svědomí.
Pak jemný větřík přinese
nám lehkou vůni kopretin
a taky vřesu...někde v lese
tam kde je v létě svěží stín.
Tam u studánky v kapradí
srdce se láskou naladí
a ve zrychleném tepu
poznáš to i po slepu,
Láska ti srdce pohladí . . .
Nořím se do kopretin
a ve tvém objetí,
vytryskl gejzír lásky
a slzy dojetí.
Smím-li,alespon ve snu
na věky s tebou být,
pak se z něj,Lásko,
nikdy už nechci probudit.
Na nebi už hvězdy svítí,
nechce se mi ještě spát,
pár řádek ti tedy píši...
má mě, nemá, má mě rád?
1
1
2