Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básničky všeho druhu

Až přejdou mraky, a paprsek zlatý
zas osvítí v hlavě myšlenek proud.
Zas budeš zpívat, na svět se dívat
bez slzí, smutku a bolestných pout.

Pořád tě to mrzí?

ahoj )

jak málo stačí Ti k radosti
vtip, rým a Múza vnadná
básník se totiž nepostí
není-li chvíle pádná...:))

občas ta chvíle může byt zrádná
myšlenka psaná někdy i vadná
nemusí báseň vždy rým správný mít
možná se vysilí a chtěla by už jít
odloži péro zbali si věci před oltářem rodiču chvíli pokleči
pak zavře dveře k přístavu kráčí
na jachtu vyletni tichounce v krači.
a klaksou zahouká zvedne se kotva
do toho přístavu vrátim se sotva.

Je dobré, občas změnit přístav
a nečekej vděku, námořníku
život na jiných nikdy nestav
časem ti on sám ukáže,
že jsi měl málo kuráže.

snad někdo z mola zamává ti...
pak vzpomeneš si ,co jsi dal a máš dáti.

Tak ...palačinky z pohanky
od tebe jen pro Hanky?
A kde mám já, milý hochu
z palačinek aspoň trochu?

Namaluji ti něhu
na plátno.
Lehkou jak vánek,
co hladí sedmikrásky.

Namaluji ti něhu
na plátno,
aby v ní byl,
kus naší lásky.....

Napíšu ti prstem na tvou kůži,
to, o čem sní všichni muži
a zakončím to velkou tečkou,
víš....jde o naši lásku velkou.

Copak
ten čas
nemá
nic na práci?

Jen si tak
plyne
a
plyne
a
plyne.
A z našeho
utrácí......

Nad hlavou nebe modré
na louce kvetu...daleká,
než někdo zničí, co je dobré...
otrhá, nebo poseká
to je ta "píle" člověka
a jeho činy bodré.

Blůzku naruby obléká
ta bílá kytka kopretina
korálky z hvězd si navléká
sama dnes večer neusíná...

Tak nalejem si sklenku vína
mám ženskou tvář
a nejsem vůbec kopretina.

Jitro noci zháší svíci.
Rozhazuje sítě.
Rád líbám tě ještě spící.
Miluji tě.

Ta doba s tebou
nasáklá něhou... Hoří tvá slova
velikou lidskou nadějí
a smích a kvítí na tvém lánu
ohýnkem jasným v každém ránu
nám zkřehlou duši zahřejí.

ve snu s tebou spolčenou
postel potem smočenou
celou noc ses ve snu snažiš
probuzenim vše si skaziš

Já jsem diamant
a ty jsi křišťál,
který mi náhodou
v životě přistál...

Vidět mou duši ,
právě ty smíš...
víme to oba,
to přece víš...

jste oba milí
jste oba zlatička
přetavit vás ve zlatou cihlu
na to bude stačit jen malá chvilička
potom zavřit vás navždy v trezoru
tam můžete být třeba i bez dozoru.