Ptáčkem kdybych byl.....
Ptáčkem kdybych byl?
Po obloze bych se párkrát zatočil.
Potom k Tobě blíž
a v noci,když sníš
s Tebou snil.
Ptáčkem kdybych byl?
Po obloze bych se párkrát zatočil.
Potom k Tobě blíž
a ve dne,když bdíš
z jednoho hrníčku,
vodu s Tebou pil.
Ptáčkem kdybych byl?
Po obloze bych se párkrát zatočil,
Potom k Tobě blíž
a když o lásce sníš
v Tvého milého,
bych se proměnil.
Smutná neděle
Bílá a vonící,přesmutná neděle,
čekal jsem lásko,v tom studeném kostele.
Bílej den sváteční,ze snů a poupátek-
prázdnej jak houpačka vrátil se nazpátek.
Od těch čas přesmutná každičká neděle,
smutek a slzy jsou neštastní manželé......
Přesmutná neděle,
poslední neděle.
Poslední neděle,přijdi za mnou maličká,
přijde i pan farář,máry a truhlička.
Na truhle květiny,jen co se rozední-
bude to,lásko má,cesta má poslední.
Hraji si s křivkou Tvého těla.
Jsi stejně rozechvělá,jako kdysi,
když modrý zvonek zazvonil v kopretinách
a opojně se mísil s vůní heřmánku,
než nebe zbarvilo se do červena
a přikrylo nás vášní červánků.
Tak rád šeptám,Lásko,miluji Tě
a dělám si skrýše ve Tvém župánku....
Kocour tu leží líně
Na stole přede mnou
Coby mi dělal v klíně
Packy za to nemohou
Že nedostanu se k myši
Která ho tak láká
Klikání když slyším
Zas na tom nějaká maká
Chvíli si čtu tiše
Najednou klik
Myš leží dál od své skrýše
Kocour má ve voku tik
A tak spí dál jako pán
Roztažený do všech světových stran. 
krásný 
aneb běhejte mezi kapkami deště
a že vás zmáčí, to se mi věřit nechce
prej to má být k pláči?
naopak je to veliká sláva 
když prší a nepoprchává
Svlékni se...
Sundej si šálu a sundej si vše
odhoď dne tíhu, která tě štve
uspi své tělo a k hvězdám plav
do mého snu se prosím stav
svlékni si kabát a svlékni svůj stud
poslouchej pouze svůj primární pud
zavři svá víčka a oddej se něze
potop své zákony, normy a teze
rozpusť své vlasy a s nimi touhy
čas tiché noci je pro nás dlouhý
a pak stul se v klubko a sladce spi
v objetí obou - já a ty
autor- Muta cum liquida
Krásná nejdřív vypadá, že jde na to
zhurta a nakonec je to krásný, na pohodu. 
Pobavila
Tak dychtivě v nás touha zní,
říkají nám Jarní blázni.
Jen co první květy zbarví trávu dozlatova
člověk v srdci lásku chová....
Znova a
znova a
znova......
A jaro pomalu přejde do léta
pak náhle podzim přilétá
a předá vládu zimě....
A člověk v srdci lásku chová...
znova a znova a znova...
Vždy překvapí to...tebe i mě.
Vpleteno do vlasů....
Tvůj úsměv v hlavě vídám
a jméno svý
vpletl jsi mi do vlasů
spolu s pramínky tvých dlaní
Mý srdce má tě
tajně vytetovaný
A hodina brzká ranní
stává se daní
za krásu
Tvoje oči
barvy topazu
jasně září noci
"Mám z tebe dobrý pocit"
už párkrát jsi mi řekl
jen tak mezi řečí
Noc je tmavá
páteční
na zápraží klečí
a pak nenasytně
sépiovitě
požírá slunné
sobotní ráno
Světlo proudí dovnitř
skrze žaluzie
jaksi rozsekáno
A TY
Jsi pro mě jiný
Jsi jeden ze sta
stavím tě na
p i e d e s t a l
A všude kam jdu
je tvůj stín
a ty oči topazový
pasoucích se laní
při úsvitu
ranní rosou
Tak kdo z nás poví
zda místo básní
budeš mou delší prózou?
( převzato)
Jsi paprskem mého probuzení.
Můj budíček.
Mých třista šedesát pět sluníček.
Odešla,to se občas stává,
neřekla ani-Tak se měj.
Od těch dob nějak pokulhávám
a život můj už nemá děj.
Odešla náhle jednou ráno,
do dnes je ticho v pokoji.
Zůstalo po ní rozestláno
a rána,co se nehojí.
Odešla spolu s jarním táním,
dnes děsí mě i závěje
a chvilky klidu marně sháním.......
Jinak se nic moc neděje.
Strach spadl do vody,
stávají se různé nehody.
Na samém dně se plácá do noci,
o pomoc volá,
chce mu snad někdo z vás pomoci?
Hej! Hola!
Nikdo z vás nemíní se ani hnout?
Strach spadl do vody a vypadá to,
že bez pomoci bude muset utonout.
je to nezmar, neumí plavat, tak co s
ním?
má si udělat loďku, pak mu bude hej,
ale když si ji postaví, objeví se rej,
hvězdiček, vystaví sen na klíček,
strach jede v loďce sám
jeho jméno je ta tam
začal si říkat naděje
kde kdo se s ním poměje
když jede s ním na životní flám 
2
2
1
1
