Milí anděli se srdcem z oceli. Kdy se tvá mysl ze srdcem podělí?
Kolikrát člověk může mít rád,
tak opravdu z lásky,
dvakrát či třikrát to ne,
i jednou je dost....
Chtěl jsem to ráno,
kdy naposled snídal jsem s Tebou,
Ti říct,
že už Ti nezavolám.......
Včil je mi to líto......
Nedvěd Honza.
Nevěřte třeba,nechcete-li,
ale ta hra už začíná.
Vyletí zima přes neděli,
jako z komína.
Děvčátko s prsty prokřehlými,
Moranu strojí,obraz zimy.
Nevěřte třeba,nechcete -li,
ale já vím,že je to tak.
A už se ze sna probudily,
fialy,růže,rozrazily.
Někdo mi možná neuvěří,
ale já vím,že je to tak.
To bývávaly časy. I iglú se dalo stavět na obyčejné vesnici :-)
Na Jaře rašily květy a smály se na svět celý :-)
V Létě na poli zelené klasy, řepa si rostla hezky do krásy :-)
Na Podzim změní se klas, ve zlatý zas a ženci s jejich Zetory, kreslili
cesty na poli :-)
Pak přišla Zima zas, to vám bylo kolem krás, když třpytil se na Slunci
sníh, co sjížděli kluci a holky na saních :-)
Řasy rosly děvám na tlamě a vo vlasoch, jako aj v tuňkách
zelenavych:)
Trsteniarik zakunňkál nad brehom a vynoryl sa včil:)
Tak snad ještě né snad
Snad pokryje sníh ještě sad
Aby se zas nezmrazily
Květy všelijaké, když by se brzy probudily
A proto říkám znova a zas
Zima je dobrá, i mráz
Nechme je ještě spát
Až přijde správný čas
Probudí se s úsměvem včas
Pak budou se na nás smát
Víc než když probudí je chlad
Pak vyraší z pupenů květy
Co budou nést plody krásné
Obohatí tvoje vnitřní světy
A srdce nad nimi jen žasne.
Lomikare, Lomikare. Do roka ha do dne budeme spolu stát před súdnú
stolicí boží, hin sa hukáže, hdo z nás:)
Čuřil to užil:)
Pišu si, to kalendař spraví, on... lomikár, dostat kár, hin do roká a
do dná. :-)
Mam :-)
Milý brachu beze strachu
Hledej vinu v nitru světa
Není to však malá meta.
Nikdo nemá vinu větší
Než slepé oči všude zdejší.
Co je vina? Proč dávat černé puntíky
Lepší je začít znova, v dobrém od píky.
Děkuji ti mily mladý brachu :-)
Však tys dobrý šikovný synek taktéž
Nemám o tebe strachu :-)
Jeden lhář , divý je. Druhý ne , jak anděl je. Ikdyž diví je strhující a spalující. Toužím, po anděli . Po skryté vášni...
Jdi za srdcem ♥️
Byt v rozumu je fajn
Ale nezajistí to ráj
Srdce vždy napoví
Co je opravdu to pravý
I když jej mozek někdy plete
Je to ten pravý člověk na tvé cestě. 🍀
Pořád ještě Ti to sluší,
máš tak štíhlej stín.
Jako tenkrát srdce buší,
nad křivkou Tvých džín.
Půvab máš,to musím říct
a v očích dál ten hřích.
A hrozně rád bych viděl víc,
než fotky dětí Tvých.
Spálený Petr.
Nechvátej osude člověk ti nestačí
vždyť ještě nesplatil co srdci dluží
tvá kola osude rychle se otáčí
kolena měknou a dech se nám úží .Nechvátej osude chci vidět svítání
je mnoho semínek zasetých v zemi
chci znovu nabírat dětské sny do dlaní
slyšet svou písničku znít mezi všemi
Nemysli na osud on myslí za tebe
z vinice lásky pár hroznů si dej
na vratkých cestách pak opři se o nebe
dojdeš kam souzeno děj se co děj .Nemysli na osud nezoufej člověče
radost a naději dál v duši měj
obejmi šanci žít dřív než ti uteče
dojdeš kam souzeno děj se co děj... ( převzatý text)
Nechvátej osude člověk ti nestačí
vždyť ještě nesplatil co srdci dluží
tvá kola osude rychle se otáčí
kolena měknou a dech se nám úží .Nechvátej osude chci vidět svítání
je mnoho semínek zasetých v zemi
chci znovu nabírat dětské sny do dlaní
slyšet svou písničku znít mezi všemi
Nemysli na osud on myslí za tebe
z vinice lásky pár hroznů si dej
na vratkých cestách pak opři se o nebe
dojdeš kam souzeno děj se co děj .Nemysli na osud nezoufej člověče
radost a naději dál v duši měj
obejmi šanci žít dřív než ti uteče
dojdeš kam souzeno děj se co děj .Nechvátej osude ještě jsem nenašel
penízek jistoty na stránkách knih
bojím se že minu to co bych potkat měl
když štěstí v hrsti mám taje jak sníh .Nechvátej osude než člověk
vyzpívá
úsměv i zármutky ze všech tvých not
zjistí že dech mu už na další nezbývá
protančil podrážky posledních botNemysli na osud on myslí za tebe
z vinice lásky pár hroznů si dej
na vratkých cestách pak opři se o nebe
dojdeš kam souzeno děj se co děj .Nemysli na osud nezoufej člověče
radost a víru dál v duši své měj
obejmi šanci žít dřív než ti uteče
dojdeš kam souzeno děj se co děj .Nechvátej osude svět jsou jen obrázky
které si maluje každičký z nás
každý den zbývají z vět jenom otázky
odpověď zná jenom starý klaun čas .Nechvátej osude člověk ti
nestačí
vždyť ještě nesplatil co srdci dluží
tvá kola osude rychle se otáčí
kolena měknou a dech se nám úží .Nemysli na osud on myslí za tebe
z vinice lásky pár hroznů si dej
na vratkých cestách pak opři se o nebe
dojdeš kam souzeno děj se co děj Hradišťan- Pavlica
Až přepluji moře, až vytrpím hoře,
cestičkou z oblázků půjdu si pro lásku. ❤️
(z pohádky Paví král)
Kdybych byl boháčem,
nespal bych hrůzou,
že všechno utratím,
stanu se lůzou.
Kdybych byl malířem,
třás bych se hrůzou,
že se už nepotkám,
se svoji múzou.
Kdybych byl náčelník
a měl dvě pecky,
nosil bych nátělník,
na nohou kecky.
Kdybych byl guvernér,
Národní banky,
snad bych měl naději
u Vaší Anky.
Kdybych byl koníkem,
pás bych se v trávě.
Neměl bych starosti.....
no právě.