Pan Kohn slouží jako agent u britské MI6. Jednou jej zavolá řídící
důstojník a povídá:
„Pane Kohn, máme provás delikátní a důležitý úkol. Ne, nic si
nepiště, musíte si to pamatovat.
Tady máte falešný pas a letenku do Říma.
V letištním baru si hlasitě objednáte Coca-Colu, přistoupí k vám mladá
slečna a nechá na židli kabelku.
V ní bude falešný pas a letenka do Dillí.
V Dillí budete stát u informací, přistoupí k vám kamelot a prodá vám
noviny.
V nich bude falešný pas a letenka do Tokia.
V Tokiu se ubytujete v hotelu Jamašita a třetí den bude v koupelně pod
ručníkem falešný pas a letenka do do Tel Avivu.
V Tel Avivu budete dvě hodiny bloumat po ulici a všímat si, zda vás někdo
nesleduje.
Pokud bude vše v pořádku, odejdete do ulice Charlesstrasse, vyhledáte dům
číslo 12 a v něm pana Finklštejna. Tomu řeknete, že fialky vadnou a
opadávají. Tím bude váš úkol splněn, a odletíte do Londýna.“
Pan Kohn má fotografickou pamět, odletí do Říma, do Dillí, do Tokia, vše
běží jako na drátku.
Poté odletí do Tel Avivu a když se přesvědčí, že není sledován, odjede
taxíkem do ulice Charlesstrasse, vyhledá dům číslo 12.
Šestipatrový barák, na každém patře dvě partaje a všichni se jmenují
Finklštejn.
Pan Kohn zazvoní na první zvonek:
„Hledám pana Finklštejna.“
„To jsem já, co si přejete.“
„Pane Finklštejn, fialky vadnou a opadávají.“
„Cože? Fialky vadnou...? Jo, že fialky vadnou a opadávají! Já jsem
Finklštejn, učitel hudby na housle. Vy chcete Tony Finklštejna, špióna. Tak
to je třetí patro vlevo.“