Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Vtipy a anekdoty >> Židovské anekdoty

Jankel jednou ve slabé chvilce snědl kousek slaniny. Trápily ho pak výčitky svědomí, měl z toho divoké sny a týden se pořádně nevyspal. Když už byl prakticky na dně, rozhodl se zajít za rabínem.
"Hmm ... kousek slaniny," řekl rabín, "musíš začít pravidelně navštěvovat šul (synagogu) a každý den po každé modlitbě musíš odříkat tři kapitoly tehillim (Knihy Žalmů)."
Jankelovi nezbylo než souhlasit.
Jakmile mu to čas dovolil, zašel Jankel do šulu a připojil se ke skupince modlící se minchu. Pak se posadil do lavice, otevřel sefer (Knihu stvoření) a začal číst tři kapitoly tehillim.
Po cíli si Jankel všiml, že vedle něj sedí chasid v kompletním ustrojení - štrejml, pejzy, dlouhá bradka, dlouhý černý kabát. Chasid také četl ze seferu tehilim, ale ne tři kapitoly - vypadalo to na dvacet nebo dokonce ještě víc, a jak mu to odsýpalo ... Ne! Bylo to čtyřicet kapitol!
Jankel byl doslova šokován. Pomyslel si:
"Takový zbožný Žid, v černém klobouku, s pejzy a bradkou – kolik trejfe ten ale musel sníst!"

• Rebe, prosím, poraďte mi, chtěl bych v létě jet do Izraele...
• No, klidně jeďte.
• Víte, Rebe, v létě je na pláži spousta polonahých žen. Může se na ně Žid dívat?
• Ano.
• A pokud jsou dokonce nahoře bez?
• I tak může.
• Řekněte mi, Rebe, jsou nějaké věci, na které se Žid nemůže dívat?
• Ano, existují.
• Jaké, Rebe?
• Třeba svařování elektrickým obloukem...

Umírá starý Žid na infekčním oddělení a při velké vizitě požádá pana primáře, jestli by mu nemohl pozvat k lůžku faráře. Primář přemýšlí, že by pacient před smrtí třeba chtěl změnit víru a faráře pozve. Ten se dostaví a ptá se co potřebuje.
„Víte velebnosti, já už tady dlouho nebudu, a tak bych jich chtěl poprosit, jestli by mi nepomohli sepsat závěť a dohlédli na její vykonání, oni totiž moji příbuzní jsou děsný pacholci, tak abych umřel v klidu.“
Farář se podivil, ale vyhověl a když odcházel, zastavil ho na chodbě primář a ptal se:
„Tak co, konvertoval?“
Farář mu vysvětlil, o co šlo, primář rozčílený vletí na pokoj a řve:
„Kohn, vy jste se zbláznil! Na to jste si snad mohl pozvat rabína!“
Kohn udiveně:
„Pane primáři, vy jste se zbláznil. Rabína na infekční oddělení?“

Chaim zdědil velikánský diamant. Zašel s ním ke klenotníkovi. Ten pečlivě prozkoumal kámen a řekl:
„To je unikátní diamant! Ten je opravdu strašně drahý! Netroufám si ho zpracovat! Co kdybych udělal chybu?! Kdepak, ten si netroufnu zbrousit, opravdu ne!“
Chaim zašel k jinému klenotníkovi. Ten se také se bál pustit do broušení. Tak Chaim zašel ke starému Katzmanovi. Ten si prohlédl diamant a zavolal na učedníka:
„Moňo, chlapče, obrus tenhle kamínek!“
„Poslyšte,“ vylekal se Chaim, „jak to můžete svěřit učni? Víte, co je to za diamant? Nejzkušenější klenotníci ve městě ho odmítli opracovat!“
„Drahý pane! Vy moc dobře víte, co je to za diamant a kolik stojí. Já také vím, co je to za diamant a kolik to stojí. Ale Moňa to neví. A tak to udělá!“

Židovská manželka vždy odpustí a zapomene, ale nikdy nezapomene, co a kdy odpustila.

„Nevadí ti, drahý, že jsem dala drobné tomu slepému žebrákovi?“
„Nevadí, hendikepovaným se má pomáhat.“
„Ale ty vždycky říkáš, že si na slepé jen hrají, aby vzbudili soucit.“
„Ano, ale tenhle byl opravdu slepý.“
„Jak to?“
„Když jsi mu hodila drobné do klobouku, tak řekl: ‚Děkuji vám krasavice!’“

Izák našel inzerát v novinách:
„Prodám Mercedes 600SE za $5.“
Okamžitě spěchal na uvedenou adresu a opravdu nějaká žena nabízela Mercedes 600SE za 5 dolarů.
Zaplatil, dostal všechny dokumenty, celý šťastný ujížděl domů.
Nicméně celý večer mu vrtalo hlavou, jestli tu ženu nepodvedl, když jí zaplatil tak směšnou částku.
Nakonec mu to nedalo a druhý den jí zatelefonoval:
„Přeci jen se chci ujistit, že jste se s cenou nespletla.“
„Kdepak, víte, můj manžel utekl se svou sekretářkou. Nechal mi vzkaz:
„Je mi to líto. Dům si nech celý, pouze tě prosím, abys prodala moje auto a poslala mi peníze na novou adresu.“

Angličan má manželku a milenku a miluje manželku.
Francouz má manželku a milenku a miluje milenku.
Žid má manželku a milenku a miluje svoji matku….

Roubíček před svým domem vystoupil z taxíku a začal se hrabat v kapsách a mumlat pod fousy:
„Oj vej, zdá se, že mi peněženka vypadla v autě…“
Když to taxikář uslyšel, šlápnul na plyn a rychle zmizel.
Roubíček sarkasticky pro sebe:
„Kohn nekecal, opravdu to funguje!“

Móric chodí do katolické školy. Katecheta vykládá žákům o večerní modlitbě:
„Tak co, Pepíčku, co děláš před spaním?“
„Čistím si zuby.“
„No dobře, a co děláš ty, Frantíku?“
„Čtu si v posteli.“
„No, taky dobře, ale to není ono, na co se ptám,“ praví katecheta nespokojeně. „Tak se zeptám jinak. Co, dělají, Móricku, tví rodiče před spaním?“
Móricek se zdráhá:
„Pane katecheto, já vím, že vy to víte…ale je to otázka pro první třídu?“