Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Vtipy a anekdoty >> Židovské anekdoty

Na nádraží ve Varšavě se potkali dva ortodoxní židé. Kaftany, vousy, pejzy, klobouky atd. "Tak si představ, Efraim, že jsem přijel z Tarnopole a v kupé celou cestu lidé nadávali na židy." "No, a co jsi dělal, Modche?" "No, co jsem dělal. To víš, že jsem neprozradil, že jsem také žid."

Kolem dómu svatého Štěpána ve Vídni jde otec se synem. „Tate, co je to za dům s tou velikou věží?“
„To bys už měl vědět, Leibe. To je kostel.“
„A co je to kostel?“
"No, gójim říkají, že tam bydlí Pánbůh.“
"Ale tate, Pánbůh přece bydlí v nebi!“
„Máš pravdu, Leibe, na bydlení má nebe. Ale tady uvnitř má obchod.“

Stěžuje si Roubíček Kohnovi: "Kohne, poslouchají, oni mi za dvacet tisíc korun prodali dva vagóny svíček, a ony jsou všechny bez knotů!"
Kohn povídá: "Roubíčku, neblbnou, tak chtějí obchodovat nebo svítit?"

Ráchel se po roce zamilovala do jiného mladíka, a tak to Davidovi na rovinu řekla. A zároveň mu vrátila zlatý prsten, který jí dal při zásnubách.
David se zamyslel a pak vychrlil: "A který kluk to je? Bydlí v našem městě? Kde pracuje?"
"No snad za ním nechceš jít a kvůli tomu ho zmlátit?" mračí se Ráchel.
"Co tě napadá. Přece se nebudu prát s někým, komu chci prodat zásnubní prsten!"

Jeden student ješivy byl jednou na šábes hostem u jednoho hospodáře. Na stůl se podávala ryba. Student ješivy se do ní pustil, ale ta ryba silně zapáchala. Nemohl ji jíst. Ale nejíst se přece nesluší, jíst se to nedá, a říct hospodáři přímo, že je ryba stará, to se mu také nechtělo. Tak vzal kousek ryby a přiložil si ho k uchu. Hospodář se ho ptá: „Pročpak si držíte tu rybu u ucha?“ Student ješivy na to: „Chápete? U nás v městečku se nedávno utopil jeden Žid a nemohli ho najít. Tak se ptám té ryby, jestli ho ve vodě náhodou neviděla.“ „Nu, a co vám ta ryba odpověděla?“ „Odpověděla mi, že neví, protože už je to hrozně dávno, co ji vytáhli z vody.“

Sovětský svaz, 70. léta, Nižnyj Novgorod.
Milice si povšimne Jisraela Davidovyče Kohna, jak sedí na lavičce s učebnicí hebrejštiny.
„Zdrastvuj tavaryšč, dokumenty! A što ty čitaeš?" zeptají se milicionáři.
„Učebnici hebrejštiny." odpoví lakonicky Kohn, podávaje jim své papíry.
„A proč se učíš hebrejsky, snad nechceš emigrovat?" vyptávají se milicionáři, studujíce jeho papíry.
„Kdepak já bych emigroval," rozesměje se Kohn, „táhne mi na sedmdesát, za chvíli umřu. Inu, kdybych se dostal do nebe, chci se tam domluvit."
Milicionáři se rozesmějí: „A co když se dostaneš do pekla?"
„No coby, rusky už umím."

Katolický farář jde po ulici a náhodou vidí, jak auto zachytí a odhodí přecházejícího rabína. Doběhne k němu, rabín se už ztěžka zvedá ze země. Farář vidí, že nehoda je bez následků, pomůže rabínovi na nohy a ptá se ho - Co jsem to viděl, pane kolego? Vy jste se pokřižoval, ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého? Když je rabín v nouzi, poznává Pravdu a dovolává se Krista? - Cože? Tu ránu jsem přece dostal já, ne vy. Jaké křižování, jaká pravda? Já si jen dělám kontrolu, jestli je vše na svém místě. Brýle, varlata, klíče a peněženka..

"Tak si to vemou, Roubíčku, že moje Sára je mi nevěrná s Blumenfeldem." - "Coo, s Blumenfeldem? A jak na to přišli, to je přistihli in flagranti?" - "Noo, in flagranti úplně né - ale představěj' si: onehdy jsem ji zaslechl, jak mu říká, že ji BOLÍ HLAVA!"

Mladý Kohn přijde za rabínem a ptá se ho na radu:

• Rabi, naskytla se mi nevěsta, co mám dělat?
• Ožeň se.
• Jenže ona se mi nelíbí, je ošklivá, kulhá..
• Tak se nežeň.
• Jenže ona je ze skvělé rodiny, její otec je majitel banky, hned tam můžu začít pracovat jako ředitel.., taková příležitost se mi už nikdy v životě nenaskytne.
• Tak se ožeň.

Nespokojený Kohn začne lamentovat:

• Rebe, já jsem za vámi přišel s tím že mi poradíte a vy v jednu chvíli říkáte "ožeň se", pak zase "nežeň se", co je tohle za radu?
• Tak já se budu muset ponořit do svatých písem, přijď za čtrnáct dní, vece reb.

Za čtrnáct dní přijde Kohn a netrpělivě se ptá:

• Tak co rabi, máte pro mě radu? Ze svatých písem?
• Ano, mám - nech se pokřtít.
• Pokřtít? A jak se tím vyřeší moje dilema s nevěstou? ptá se Kohn.
• No to já nevim, ale budeš s tím chodit otravovat někoho jinýho.