Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Vtipy a anekdoty >> Židovské anekdoty

Informace

Název: Židovské anekdoty
Kategorie: Kultura, umění a filozofie / Vtipy a anekdoty
Založil: slavidan
Správci: slavidan
Založeno: 22.02.2020 14:51
Typ: Dočasné
Stav: Veřejné
Zobrazeno: 38901x
Příspěvků:
459

Toto téma sledují (6):


Předmět diskuze: Židovské anekdoty - Název je sám o sobě dost výmluvný. Bavte se. Shalom!
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení

| Předmět:
16.01.21 08:34:35 | #190

Semjon vyhrál sázku! Nejen, že vlezl do tygří klece, ale za dva tisíce dolarů mu také vrazil do tlamy ruku, nohu a nakonec i hlavu!
A těch dvě stě dolarů, které dal ošetřovateli na třicet kilo vepřového masa pro tygra, nebyla vůbec špatná investice.



| Předmět:
16.01.21 08:33:50 | #189

U emigrantského úřadu v Tel Avivu se jednoho dne přihlásí nový příchozí – japonský rabín.
Úředníci jsou zaskočeni. Žádný z nich ještě japonského rabína nikdy neviděl, ba ani o něm neslyšel. Ale dotyčný má všechny papíry a všechna potvrzení v pořádku. Uchází se o místo rabína – po dlouhém hledání je mu svěřena obec v malém městečku v Negevské poušti.
O pár měsíců později navštíví starosta toho městečka příslušné úřady v Jeruzalémě. Ty se samozřejmě zajímají, jak si nový rabín vede.
Starosta na něj pěje chválu: „Výborný člověk! Milý, přátelský, zdvořilý…“
„Ale? – Není pro vás dost ortodoxní?“
„To ano, je, i když má i docela dobré moderní nápady…“
„Nestará se dost o obec?“
„Ale to se stará! Vede modlitby, má krásná kázání, oddává, pohřbívá, jeho výklady Talmudu svědčí o jeho velké učenosti…“
„Hm, podle vašeho tónu soudím, že je tam přece jen nějaké „ale“.
„No právě. Jak víte, nemáme mohela – ale i to on umí, takže nám ušetří náklady. Jen pár žen a starších lidí se děsí a ostatním vstávají vlasy na hlavě.“
„Proč? Nedodržuje při obřízce čistotu? Mrzačí děti?“
„To zrovna ne, ale obřezává tak nějak – po japonsku. Zvedne nůž, pak provede nějaký karate pohyb odshora dolů s výkřikem ´Ha! Ha! Banzai!“ a odřízne předkožku. No a právě na tuto metodu si lidé nemohou tak nějak zvyknout.“



| Předmět:
16.01.21 08:32:22 | #188

Roubíček se chystá na cesty. Jeho manželka se domluví s Kohnem, že přijde v osm večer. A jako znamení, že Roubíček už doma není, vyhodí z okna minci.
V osm večer skutečně vyhodí paní Roubíčková minci z okna. Uplyne čtvrhodina, půlhodina, dvě hodiny a Kohn nikde. Nakonec se objeví.
„Co se stalo? Tys neviděl či neslyšel, jak jsem vyhodila tu minci?“
„Jasně že jsem si toho všiml.“
„A proč jsi nešel nahoru?“
„Byla tma a já tu minci nemohl najít.“



| Předmět:
16.01.21 08:31:47 | #187

Mojše sedí s Betty v luxusním podniku, když tu praví Mojše v romantickém rozpoložení:
„Betty, udělám tě nejšťastnější ženou na světě!“
Betty na to: „Budeš mi ale moc chybět!“




| Předmět:
16.01.21 08:31:22 | #186

Po vánočních prázdninách se paní učitelka ptala svých žáků, jak oslavovali Vánoce. Když přišel na řadu Sammy, jehož otec vlastnil prodejnu hraček, učitelka řekla:
„Sammy, jelikož jsi Žid, tvoje rodina Vánoce asi neslavila.“
„Ale ano,“ odpověděl Sammy. „Všichni jsme se drželi za ruce, tančili kolem pokladny a zpívali ‚Ó, jak vzácné štěstí pro mne, Ježíš můj že přítel jest´.“



| Předmět:
03.01.21 09:21:00 | #185

„Moše, proč jsi tak nervózní?“
„Chci se rozvádět, a nevím jak to říct matce.“
???
„Ještě jsem jí neřekl, že jsem se oženil.“




| Předmět:
03.01.21 09:20:24 | #184

V letadle z New Yorku do Tel Avivu se uprostřed letu, vysoko nad Atlantským oceánem, najednou postaví chlap se samopalem a výhrůžně zařve: „Kdo z vás je tu Žid?“
Starý pejzatý pán si zamyšleně pohladí bradku a praví: „No, to je otázka…“




| Předmět:
03.01.21 09:18:55 | #183

„Cilko, zlatíčko, podej tátovi noviny, prosím.“
„Ach, tati, ty jsi úplný dinosaurus. Jaképak noviny, když existují smartphony, notebooky, iPady … Kdo dnes potřebuje noviny?“
„Oj vej, podej mi bekitzer třeba iPad, bože můj…“
Moucha nikdy nezjistila, jak draho vyšel její pohřeb na kuchyňském stole…



| Předmět:
03.01.21 09:17:35 | #182

Jeden bohabojný Žid žil s rodinou v nejhorší bídě. Napsal dopis Bohu, v němž vylíčil svoji chudobu. Na obálku napsal „K rukám Pána Boha“ a vyhodil ji oknem.
Náhoda tomu chtěl, že zrovna šel po ulici sekretář bankéře Kohna, který vzal obálku svému šéfovi. Bankéř ji otevřel a – otřesen obsahem listu – dal tajemníkovi sto zlatých, aby je donesl těm chudákům a řekl jim, že on, Kohn, je s Bohem v neustálém kontaktu a že vlastně sám Bůh ho informoval o jejich údělu.
Tajemník splnil úkol.
„Dovedeš si představit“, řekla pak žena chudého Žida, „že jestli Kohn nám dal z pověření Boha sto zlatých, kolik si asi strhl za zprostředkování?!“




| Předmět:
03.01.21 09:16:37 | #181

Praha po ruském obsazení v srpnu 1968. Na policejní stanici vrazí rozčilený židovský spoluobčan a hlásí:
„Pane komisaři, právě mi jeden švýcarský voják ukradl moje ruské hodinky!“
„Asi chcete říci, že vám ruský voják ukradl švýcarské hodinky,“ upřesňuje policista.
„To jste řekl vy!“ říká rychle oznamovatel.