I na tuto otázku odpovídají teorie astrofyziků.
Po tom VT následovala nejdřív inflace trvající zlomeček, zlomečku sekundy
a pak do dneška trvající expanze Časo-Prostoru. Jádra vodíku (protony) a
hélia si odchytly elektrony (dnes se ví, že jde o obláčky, nebo cucky
negativního elektrického náboje) asi tak 380 tisc let pozděj, expanze
Vesmíru trvala dále a až po milionu, nebo několika milionech let vesmírný
plyn zřídnul a natolik se ochladil, že nad jeho pohybovou energií
zvítězila gravitace. Tak vznikaly akrecí vesmírného plynu H2 a He2 první
šíleně obrovské hvězdy. Fůzí H a He v jádrech těchto a i pozdějších
hvězd vznikají prvky až po železo. Gigantické hvězdy měly jen jepičí
život (3 ... 10 milionů let) zakončený gigantickými supernovae. No a v
této fázi vznikly super těžké chemické prvky. Pochopitelně jen z
nepatrného množství H2 a He2. Tyhle superhvězdy jsou zařazeny do první
generace.
O našem Slunci se předpokládá, že by mohlo být třetí, nebo další
generací hvězd. Vodíku je ve Vesmíru stále dost a dost, takže vydá na
další a další generace hvězd.
Zkrátka je možné, že prvky potřebné k životu a ve správném
(dostačujícím) množství vznikly druhou, nebo až třetí generací hvězd.
Tedy asi tak 7 .. 9 miliard let po VT.
Odkud se to ví? Ví se to z výpočtů vlastností hmoty, tedy atomů,
protonů a jiných částic, sil a silových polí, A jak se zjišťovaly
vlastnosti hmoty? No z jech kolizí v urychlovačích po celém světě (i v
našem evropském Cernu, v LHC). Kdo protestoval proti spouštění a provozu
těchhle urychlovačů? No přece pobožní, zejména i klérus, protože v tom
spatřují koukání bohovi pod pokličku.
Co se neví? Neví se prakticky nic o podstatě temné hmoty a temné
energie, takže jnení vyloučeno, že příští generace vědců budou
považovat naše dnešní představy a teorie za chybné.