Možná to tak nejde, chtělo by se zeptat nějakého kosmologa kolik let potřebuje vesmír aby se vytvořilo něco jako země, velikost se od toho odvíjí jelikož se rozpíná (alespoň tak se to jeví v čase)
Možná to tak nejde, chtělo by se zeptat nějakého kosmologa kolik let potřebuje vesmír aby se vytvořilo něco jako země, velikost se od toho odvíjí jelikož se rozpíná (alespoň tak se to jeví v čase)
Za těchto podmínek to samozřejmě nejde - všechno má svoji
postupnost.
Země se začala tvořit cca 9 mld. let po VT.
Do cca dnešní podoby se dostala tak před 4 mld. lety
Jsou to jenom časové teorie, ale podložené fakty
A ten čas 9 mld byl možná taky potřeba, aby se mohla vytvořit galaxie mléčné dráhy a Země. MOžná to jinak opravdu nešlo.
Někde jsem právě četla, že ten náš vesmír je již několikáta generace vzniku a zániku hvězd a proto má to správně složení prvků... prostě toprý dříve nešlo. Síce galaxie ano, ale třeba bez uhlíku, kyslíku, železa, horčíku, fosforu vápníku etc v té správné kombinaci a množství
Takhle se to nedá zodpovědět, protože neexustuje žádný časový bod
počátku akrece hvězdného prachu (z předešlé supernovy). Je to proces
přírodní, tedy neregulovaný a závislý na hodně faktorech, které tomu
propůjčují zdání náhody.
Existuje popis pravděpodobného procesu vzniku Sluneční soustavy. Ten proces
akrece mareriálu do rotujícího disku až k "zažehnutí" Slunce trval
kratinkou dobu v dimenzích desítek až stovek milionů dnešních roků.
To ano, ale ty materiály již byly k dispozici. Tedy je třeba se ptát, jak dlouho trvalo aby byly všecky důležité prvky ve správném složení "k mání".
I na tuto otázku odpovídají teorie astrofyziků.
Po tom VT následovala nejdřív inflace trvající zlomeček, zlomečku sekundy
a pak do dneška trvající expanze Časo-Prostoru. Jádra vodíku (protony) a
hélia si odchytly elektrony (dnes se ví, že jde o obláčky, nebo cucky
negativního elektrického náboje) asi tak 380 tisc let pozděj, expanze
Vesmíru trvala dále a až po milionu, nebo několika milionech let vesmírný
plyn zřídnul a natolik se ochladil, že nad jeho pohybovou energií
zvítězila gravitace. Tak vznikaly akrecí vesmírného plynu H2 a He2 první
šíleně obrovské hvězdy. Fůzí H a He v jádrech těchto a i pozdějších
hvězd vznikají prvky až po železo. Gigantické hvězdy měly jen jepičí
život (3 ... 10 milionů let) zakončený gigantickými supernovae. No a v
této fázi vznikly super těžké chemické prvky. Pochopitelně jen z
nepatrného množství H2 a He2. Tyhle superhvězdy jsou zařazeny do první
generace.
O našem Slunci se předpokládá, že by mohlo být třetí, nebo další
generací hvězd. Vodíku je ve Vesmíru stále dost a dost, takže vydá na
další a další generace hvězd.
Zkrátka je možné, že prvky potřebné k životu a ve správném (dostačujícím) množství vznikly druhou, nebo až třetí generací hvězd. Tedy asi tak 7 .. 9 miliard let po VT.
Odkud se to ví? Ví se to z výpočtů vlastností hmoty, tedy atomů, protonů a jiných částic, sil a silových polí, A jak se zjišťovaly vlastnosti hmoty? No z jech kolizí v urychlovačích po celém světě (i v našem evropském Cernu, v LHC). Kdo protestoval proti spouštění a provozu těchhle urychlovačů? No přece pobožní, zejména i klérus, protože v tom spatřují koukání bohovi pod pokličku.
Co se neví? Neví se prakticky nic o podstatě temné hmoty a temné energie, takže jnení vyloučeno, že příští generace vědců budou považovat naše dnešní představy a teorie za chybné.
Proto je vesmír tak velký, abychom mohli existovat a zkoumat vesmír, byla potřeba tak dlouhá doba.