V záhlaví místnosti ale je ateismus formulován jako ideologie (nebo přinejmenším na pomezí ideologie). Ateismu či ateistovi jsou připisovány vlastnosti jako že "usiluje o poznání pravdy", "za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné" a "na první místo staví člověka", což představuje už nějaké zaměření, nějaké zásady, nějaký program. Vyplývá z toho totiž, že ateista nemůže či nesmí třeba lhát ani nic zatajovat (to by totiž bylo v rozporu s onou první vlastností), nemůže či nesmí se živit třeba uměním nebo třebas zlodějinou (to by bylo v rozporu s druhou vlastností), ani nemůže či nesmí být třeba ekolog, ten totiž na první místo staví přírodu. To jsou jenom příklady ilustrující, že takto vykreslený ateismus je souborem idejí, zaměření a postojů.
Ovšem tím, že napíšeš
netvrdím, že každý ateista je racionální, pragmatický a
humanistický
tím jsi potom všechno, cos předtím napsal, popřel. Poněvadž jestliže
člověk takový není, neboli pokud tyto vlastnosti nemá, pak jsou dvě
řešení: buďto nemá vlastnosti ateisty a tedy ateistou není, anebo nelze
tyto vlastnosti připisovat ateistovi/ateismu jakožto jeho charakteristické
vlastnosti.






který si protiřečí, je to
čirá nabubřelost bez souvislé myšlenky a též velká lež ničím co tam
je se zásadně ateisté neřídí, právě naopak jsou iracionální a
nepostupuji vědecky. 





To cos napsal předtím o mě, byla
přesná projekce tvých vlastností na mě.