Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Vědecké poznání je relativní samo o sobě, poznatky se neustále doplňují a absolutní dokonalosti a úplnosti zřejmě nikdy nedosáhne. Pokud jde třeba o kvantovou mechaniku, tam je teprve v počáteční fázi. Zatím z toho vyplývá, že svět je mnohem složitější, než jsme si donedávna mysleli. Přesto lze předpokládat, že další poznání přinese racionálně podložený výzkum.

V kvantové mechanice jsme narazili na strop poznání protože samotné pozorování experimentu ovlivňuje ten experiment natolik že je součásti toho experimentu. Pokud existuji menší částice než třeba kvarky. Adeptem jsou struny. Už teď je problém objevit gravitony. Detektor by musel mít rozměry planety a extrémně přesný.

Není žádný strop poznání, jeho úroveň je dána jen současnými možnostmi a úrovní vědy.
Stropem v poznání by byl hypoteticky jen Bůh - vševědoucí by znal všechno a nic nového by tedy poznat nemohl.
To je ovšem jen představa nadpřirozena, absolutna.

Immanuel Kant tvrdil, že nemůžeme poznat věci takové, jaké jsou samy o sobě (noumena), ale jen tak, jak se nám jeví (fenoména) – a to skrze naše smysly a rozum.
Vše, co poznáváme, je filtrováno lidským aparátem poznání – tedy je to "tvarem" vědomí, ne reality samotné.
Hranice: Poznáváme jen projevy hmoty, nikoli její absolutní podstatu.

„Pokud pro poznání hmoty používáme nástroje, které jsou samy hmotné, je to analogické, jako by se kniha snažila sama sebe přečíst. Takový proces má svá vnitřní omezení – hmota zkoumající samu sebe nikdy nemůže dosáhnout zcela úplného a objektivního poznání své vlastní podstaty. Tato hranice není dána pouze technickými limity, ale může být přímo obsažena v samotné povaze hmoty. Jinými slovy, hmota má své přirozené meze poznatelnosti. Navíc je pravděpodobné, že nebude mít dostatek času (ve smyslu fyzikální existence vesmíru) k tomu, aby sama sebe plně pochopila. Neschopnost dosáhnout plného sebepoznání tak může být základní vlastností hmotného světa.“

Plné poznání má jen její tvůrce a to jen pro to že je vševědoucí. Samotná hmota vytvořila nástroje na sebepoznání, ale ty nejsou věčné a dokonalé. pro plné pozníní potřebují věčnost a dokonalost, kterou deponuje jen její tvůrce.

ano, Kant patří mezi filosofy kteří mě hodně ovlivnili... tedy ehm snažila jsem se ho pochopit. ale šlo to ztruha :-)

Na strop poznání takhle už někteří narazili někdy kolem přelomu 19. a 20. století. A navrhli zrušit patentové úřady, protože vše, co vynalézt jde, už bylo vynalezeno, a není možné, aby bylo vynalezeno ještě něco dalšího…

Ano. A pak vzlétla první letadla, začalo rozhlasové a potom i televizní vysílání, lidé se dostali na Měsíc a bylo objeveno víc, než celá staletí před tím.
Předpokládám, že ty nejvíc vynálezů je teprve před námi.

Jo, doba válečkových gramofonů a komunikace telegrafem morseovou abecedou. Přenos hovoru po drátě z jedné místnosti do druhé byla událost hodná předvádění v cirkuse.

No a šedesátá leta? - byl předvídán konec praní prádla a mytí nádobí, vše jen na jedno použití, díky chemii a plastům.

Ja jasné, že o nějakém "stropu poznání" nemůže být řeč.
Je několik citátů myslitelů z doby antiky, třeba "panta rhei", nebo "nikdy nevstoupíš dvakrát do stejné řeky".
Zkrátka budoucnost neznáme. Každý den přinese nějaké překvapení.

Budoucnost se lidé snaží zjistit a plánovat dopředu.
Já plánuji velký sklad trvanlivých potravin v podzemí se samostatnou jadernou elektrárnou, abych přežil kolaps naší planety díky oteplování.
Samozřejmě že bych tam měl několik set samic na oplodňování, abych zachoval lidský rod.

Plánování dopředu je nutné, je to běžná lidská aktivita.
Jo a nezapomeň na výrobu kyslíku.

to je jednoduché rozložím vodu a mám to

Právě proto je pojem nadpřirozena umělý. Svět je hlavně v základu úplně jiný, než jsme vycházejíc z naší zkušenosti a racionality očekávali. Na to si musíme zvyknout.

Pojem nadpřirozeno je naprosto regulérní a definovaný jednoznačně

pro ty vytlemený blbce - ono to, co je "nadpřirozené", ani nepotřebuje vlastní definici, je to jasně přímo z toho označení :-)))