„Já“, ego, je klamem a tento klam je zdrojem všech lidských
problémů.
Zastavit tento klam, uhasit to já, opustit ho, osvobodit se od něj znamená
definitivně ukončit veškerá neštěstí, nepříjemnosti, těžký život,
nespokojenost, zklamání, nostalgii atd.
Ať už je to jakkoliv, to ego není moje.
Ať už je to jakkoliv, to není moje a já nejsem tím.
V každé lidské bytosti je možnost transcendentálního Vědění, které
je Věděním mimo mentální, dialektické, intelektuální, rozumové a
diskriminující vědění.
Tato „možnost“, která je mimo sféru psychiky, nedefinovatelná,
nevyjádřitelná a nepopsatelná, se může probudit a stát se silou, která
umožňuje Spatřit iluzi jevů, tedy iluzi onoho „já“. Tato síla dá
přístup k Nepodmíněnému, Absolutnímu, k úplnému opuštění všech
jevů, a tedy opuštění klamného já, a ukáže, jak navždy vyjít z
veškerého neštěstí.
To znamená: pochopit přesně, čím je Dharma a čím jsme my.
Nemůžeme si skutečně plně uvědomit tajemnou a vzácnou povahu Dharmy,
dokud nepochopíme, čím jsme: pokud vidíme jen lidskou existenci, tu naši, a
pak něco vyjímečného a neobyčejného, nemůžeme Dharmu plně docenit.
Můžete celý život hledat oběti a viníky, stěžovat si, že
společnost, ve které žijete, je nespravedlivá, a usínat se sevřeným
žaludkem, protože se cítíte bezmocní.
Nebo můžete jednat.
Můžete přijmout, že příčiny utrpení nepřicházejí zvenčí, ale z
ducha každého z nás.
Pokud přijmete tento závěr, přijmete také, že na sobě budete pracovat,
aby se utrpení z vašeho života vytratilo.
Když se ráno probudíte a budete mít špatnou náladu, uvidíte všechno
kolem sebe špatné a všude samé překážky, budete pak sedět za volantem
podrážděný.
Naopak, když vstanete s dobrou náladou a klidný, život vám bude
připadat jasný a pokojný.
Od momentu, kdy položíte chodidla na zem, nepřestávejte vnímat chůzi,
zůstávejte přítomní vůči všemu, co přichází, nevzdalujte se od toho,
co právě děláte.
Existuje východisko a to východisko jste vy.