Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

To nutně nemusí, pořád může mít nadhled. Ale i kdyby jo, tak čemu to vadí?

Ano, člověk dokáže "uvěznit" sám sebe v nějakých dobrovolných mantinelech. Jako mantinely je pak sice ne zcela chápe, ale prostě je má. Co je nejhorší, že pak si existenci těch mantinelů potřebuje i potvrzovat a mnohdy za potvrzení mantinelu náboženství považuje nějaké své halucinace o povídání si s Bohem, nebo doslova vymyšlení si, že ho Bůh navštívil, i když existují třeba desítky jiných, nebožských vysvětlení, co se mu to přihodilo.

Nemít mantinely znamená neurčovat si, jakou cestou, jakým směrem se vydám a budu ochoten jít jakýmkoli "směrem". Třeba to jendou půjde i na jednou (jít jakýmkoli směrem" .-)))))))))))))))))

člověk pak chodí zkouší a zkouší... a zkouší, dokud se neunaví :-)) na sv cestě může být celkem otravný, protože má často pocit a teď to mám! a pak nic, a znovu a znovu a znovu. tedy duchovně promiskutní :-)) má to výhodu, že pochopí že tohle ne a tohle taky ne a tohle taky ne a tohle taky ne.

leckterou z uvedených slepých uliček by vírou nezatížený mozek eliminoval rozumem .-)))

přesně tak :-)) nakonec se vzpříčí rozum.

u člověka bez mantinelu by se nepříčil, prostě by hned zjistil, že tudy cesta nevede, paní kněžno, a popřmýšlel o jiné .-))))))))

hned to nejde. Každému směru jsme se věnovala několik let a to prakticky. Nejdéle jsme cvičila jogu, s dechovými cvičeními... tomu jsme se věnovala od mládí. Ale pak jsem toho nechala. Byly jiné starosti, děti, vydělávání peněz. Pak přišlo období kdy jsem se věnovala buddhismu, to bylo období kdy jsem chodila i na setkání, intenzivně jsem studovala, meditovala, jezdila a poznávala... na to navázalo období taichi, kdy jsem cvičila různé sestavy, dýchala do čaker a meditovala a furt nic :-))) byla jsem prostě pyšná, nafoukaná. Teď z pohledu dnešního to vidím jako facka :-)

čili pořád nějaké mantinely :-)))))))))))))

ano, já nikdy nepsala že mantinely jsou špatné nebo že se mají odstranit. Máme se znát a znát taky hranice. Některé překročit můžeme, to je v pořádku. Prostě vykročit za horizont známého. či za komfortní zonu. A některé bychom měli respektovat z ohledu na naše blízké. třeba nezraňovat druhého slovem či nějakým činem.

Určitě existují mantinely, hlavně ty fyzické, které by lidé měli respektovat, pokud spolu mají žít.

ale v rámci myšlení a duševna, pokud nám mantinely nevystaví nemoc, proč nepřemýšlet o všem volně, bez mantinelů, a respektovat (objektivní) pravdu a realitu?
proč se uzavírat do "skátula" s logem boha a ze "skátula" myšlenkově nevylézat?
když existenci boha potvrzenou, doloženou, nemáte. tudfíž NEMŮŽETE tvrdit, že existuje.
ale vy to tvrdit MUSÍTE. nebo teda věřící, jonatán ap.

A PRO MNE NEJLEGRAČNĚJŠÍ JE, JAK V SITUACI, KDY PROSTĚ NEVÍTE, JESTLI EXISTUJE BŮH A JESTLI UDÁLOSTI POPISOVANÉ V BIBLI, NEJEN TY POD TAKTOVKOU BOHA, ALE I TY DALŠÍ, "SVĚTSKÉ", SE VŮBEC STALY, tak se do krve dohadujete a hádáty, proč se to stalo, kdo za to mohl, co tím kdo sledoval atd atp. prostě tu nedoloženost předmětu hádky vůbec neřešíte. prostě se to stalo a hotovo. :-))))

A to má být ta cesta pravdy?

nevím žebych se hádala... jakmile vznikne hátka kdo má větší pravdu, již se míjí cíl... tedy vedle jsou všichni zůčastnění.

hádka, pardon

vzala sis to nesprávně osobně.
řeč byla o dohadování se a hádání se vás věřících (nebo prostě věřících, jestli ty nejsi) o každou větu z bible, co znamená, jak ji ježíšek myslel, ap. na thle hádání tady je jedna specialistka, které navíc chybí elementární logika, takže je to úplná tragedie ....

PS : Když se třeba katolík dohaduje až hádá s jehovistou nebo ortodoxním židem nebo já nevím, jak se dělí samotné křesťanství, třeba o tom, jak se má bohu vzdávat úcta, jestli mají lidé dělat to a to, jestli bližní sví jsou všichni nebo jen někteří lidé, atd atp., tak je to hádka, která řeší téma a cílem se nemíjí.

Pouze naprosto bezdůvodně, jen na základě víry, predikuje, že ten předmět té hádky vychází z nějakého existujícího stav - tedy že bůh je a že bible je jeho díle. Pokud by to tak bylo, je ta klidně až hádka naprosto regulérní, protože tím věřící zjišˇtují "pravdu", za pomoci logiky a jiných argumentů

problém ale je ten, že se ve skutečnosti dohadujete "o něčem na základě něčeho", co jste si (věřící) jen sami usmysleli a vaší předchůdci nejspíš zcela vymysleli.

Jenže stejná hádka může vzniknout o to jak upéct správné věnečky z odpalovaného těsta či jak řešit obchvat kolem města. To jsou čist hádky o tom, kdo má pravdu a v důsledku ji nemá ani jeden. Protože každý má svůj recept na pečení a obchvat města pokaždé má i svá úskalí... je ot jako u politických stran. Každý jedná dle svého charakteru, temperamentu i průbojnosti. a jeslti se hádá o to nebo o ono je v důsledku úplně jedno.

Víra dává lidem přemýšlivým šanci se věnovat i spirituálnímu životu. Tuto šanci buď využiješ nebo ne. Každý má v tomhle svobodu jak uchopí možnosti

Samozřejmě že může :-)))
Jenže tyhle hádky o věnečkách nebo obchvatu jsou o něřem jednoznačně existujícím.
Což u Boha prostě neplatí - tam každý z nějké té odnože víry má jiný "recept", jenže na něco, co možná (nejspíš) vůbec neexistuje. A to je ten problém.

Není jedno, jestli se hádáš o něco věcného, potvrzeného - a nebo o něco nedoloženého, čemu jen věříš.

Víra dává šanci uniknout z reálného světa. Tedy v podfstatě uniknout před pravdou, že Bůh není. Což je jediný akceptovatelný závěr, pakliže nemáš důkazy jeho existence.
Ale jinak samozřejmě že je to záležitost jedince, jak to uchopí, jde jen o to, že kdo uvěří v nedoloženého boha, ten si sám sobě naklade objektivně zcela zbytečné mantinely. Ale zřejmě to tak chce. Akorát to nelze nazývat "cestou pravdy", ale výhradně ajen "cestou víry".

rozumím. u těch věřících je shoda ve smylsu, že Bůh JE. Je to jistota, že je. Ty hádky vznikají kolem toho jak ho třeba uctívat. Ale to není žádný popis, to je jen hádka o respekt. něco ve smyslu, pokloníš se zde, ne tam, dneska, včera... pozítří. To je o ničem. Nedává to smysl.

Já byla ateistkou dlouhá léta... nemohla jsem v sobě překonat barieru že přece lidé se kvůli víře hádají, bojují a že je to všecko jeden velký nesmysl. A celé se to nějak sjednotilo v jeden okamih, kdy jsem spatřila světlo v kostele které zasvítilo na rozhdanou skupinku lidí. Né žeby se něco změnilo nebo žebych nějak zázračně procitla. Ale v ten moment mi došlo, že lidé se prostě hádají protože nemohou jinak... strkají do sebe, kopou se kdo bude vpředu a kdo bude mít víc místa. Ale světlo svítí na všechny stejně. Tedy nejde o to jak se ti lidé chovají, jeslti se hádají... nýbrž zda jsem schopna ten paprek světla uvidět. v tom všem pachtění. a zjistila jsme že ano, že jsem. Někdy méně... protože jsem zahlcena problémy ale jindy to světlo je jasné. Bůh svítí na všechny stejně.

je to víra, že je to jistota.
no a o to jde, hádají se o to, kde, kdy a jak se poklonit .... měčemu, co možná a nejspíš neexistuje.
jaký to má význam?

pakliže zasvítilo na rozhádanou skupinku, ti ostatní kolem osvětleni stejně nebyli .-))))

Třeba Bůh na všechny stejně nesvítí. A to nejen proto, že nejspíš neexistuje a tedy nesvítí na nikoho, ale i podle bible a tradovaných souvislostí bůh mezi lidmi rozlišuje.

Mezi náma - třeba vraha z řad mých "bližních" klidně zraním motykou, nejen slovem.

A potom se ukáže že byl i je nevinný a vrahem zůstneš ty.

když píšu o vrahovi, myslím vraha :)))))))))))
a netuším, i kdybych to myslel jako debil jako ty, proč bych byl vrahem já .-))))))))))))

hlavně mi to nevysvětluj :-))))))))

To si jako myslíš že by tvůj útok motykou dotyčný přežil ?

Odprejskni

No právě se podívej jak jsi agresivní tady jenom že to dovoluje tvoje mysl..

Táhni do prdele.

Tam si táhni ty.

Co bych dělal u tebe doma

U vás doma to musí vypadat

???
O "u nás doma" nepadlo jediné písmenko. jen o tvé prdelei a prdeli, kde bydlíš

To se jenom rozhlížíš okolo sebe.

ohla bys s těmna svýma sračkama už táhnout domů, tedy do prdele?
myslíš, že je tu na tebe někdo zvědavej?

To je to že když někdo je v reálu ačkoliv četla Bibli a nenechala se nabaláchat na kde co - co se mezi lidmi jenom povídá - tak se s ní jedná takto :-)

Proč už dávno nejsi v prdeli? Co to tady furt bleješ, ty zoufalče?
Nikdo ti nebrání, abys ze sebe udělala blbku, ale proč nám to furt oznamuješ a dokazuješ a otravuješ s tím?
Bylo ti nesčetněkrát vysvětleno, že tvoje "nenabláchání se na něco" (to ani nevím, co je) jsi u sebe vyměnila za totální tupost a debilitu a ubezpečuju tě, že si na tvoje blábioly už každý názor udělal a ty už ho nezměníš, pokud nezměníš své bláboly. Což neuděláš, protože ty normální, normálně myslící člověk být neumíš, nedokážeš.

Je pro tebe nemožné splnit jedno jediné přání, nejspíš většiny zde, ale rozhdoně mé, abys už ty svoje sračky nevnucovala, už jsme je všechny četli a odmítli, vyvrátili, a tím, že to budeš opakovat denodenně další 3 roky to nezměníš .-)))))))))))))­)))))))))))))))))))
Je nemožné, abys už nic z toho, co už jsi sem opakovaně vysrala ze své hlavy a bylo to mnou odmítnuto nbo vyvráceno, na diskusi už nepoisílala, MINIMÁLNĚ NE V REAKCI NA MNE?
Mohla by ses už začít chovat diskusně slušně?

Diskuzně slušně so chovám na rozdíl od tebe.

Chováš se jak nejodpornější diskusní prase, který permanentně druhým vnucuje svoje sračky i přes vědomí, že nikoho nezajímají a všichni mají jiný názor.

Vidím, že jsem ti chyběl, zase se potřebuješ hádat. Nereaguj na mne, rozhodně ne s těma tvýma hovnama, na která jsi "přišla sama". Tak jasně, nikdo jiný, kdo má mozek, by na ně nepřišel.

V diskuzi se nic vnucovat nedá :-)

Ale dá. Permanentním otravováním a cpaním uvedeného do diskuse normálních lidí.
My fakt nejsme povinni tvoje sračky ignorovat. Ty bys měla vědět, kdy je něčeho dost a už nemá cenu, abys tím zasírala diskusi jen proto, že jsi neochvějně přesvědčena o originálitě svých "myšlenek" a o tom, že by je měli přebrat všichni kolem jako jedinou pravdu. My máme svůj názor na uvedené, který, narozdíl od tvých sranců, i přes v realitě a pravdě naprosto neukotvené víře, má alespoň vnitřní logiku. Kterou ty tvoje srance nemají, většinou si sama odporuješ, popíráš logiku jen vyzobáváním toho, co potřebují tvoje srance, nejsi schopna (nebo ochotna) pochopit naprosté marginálie. Nedá se s tebou diskutovat. Tak aspoň RESPEKTUJ názor druhých a nevnucuj nám svoje zhovadilosti. Pak budeš slušný diskutník, hlavně proto, že pak nebudeš diskutovat, protože nebudeš mít o čem.

Moje příspěvky ni názory nejsou žádné zhovadilosti ale ty tvoje tohoto druhu jo.

Dáváš jenom příklad všem ostatním hloupějším od Tebe jak nelidsky zacházet s člověkem, s lidskou bytostí, odvolávají se na tyto všechny tvoje nevhodné příspěvky, že když si to může dovolit Krak že oni taky.

Ty nejsi lidská bytost.
Kdybys byla, buď tu přestaneš vysírat a nebo odsud vypadneš komplet.

To si piš že nevypadnu, kvůli tobě určitě ne, kvůli takovému chvastounovi se´co se jenom kasá jakej je borec, nejsi správce tak nemáš co prudit a kohokoliv odtut vyhazovat..

To si nemusím psát. Vím, že nejsi dostatečně dospělá, abys vypadla.

To ty nejsi dostatečně dospělý aby jsi si uvědomil že tvoje chování je přes čáru.

Moje chování k idiotům je adekvátní jejich idiocii.
Chování idiotů je přes čáru

Mohl by mne někdio zbavit té otravné krávy?

Tyhle mantinely, o kterých jsi psala, sis ale ordinovala ty sama přeskakováním "z jedné víry na druhou" (vím, že to všechno nejsou náboženské víry v pravém slova smyslu). Zkusial jsi "skočit" i mimo oblast víry?

kam třeba? dej tip. nějaký autogenní tréning? určitě zkusila.

Upřímně řečeno já to myslel jen prozaicky jako přestat věřit v Boha.

Uvěřila jsem až někdy kolem padesátky. Do té doby jsem byla ateistka.

A na popud čeho, smím-li ... mamka?

ne, mamka i tatínek byli ateisté. maminka učila na základce a tatínek na VŠ. z věřících si dělali dobrý den :-) hlavně tatínek.
Manžel byl křtěný, ale nikdy se k tomu nehlásil.

Myslel jsme stav mamky, jestli tě nepřivedl k Bohu. ne ona sama výchovou

nééé, maminka byla ještě svěží v té době. Dokonce i tatínek byl ještě živý a divil se. A říkal že tomu nerozumí.

Spíše jsem byla unavená z toho hledání, pořád jsme hledala spiritualitu někde mimo, exotiku a různé praštěnosti. A najendou jsme zjistila že katolíci jsou velice umírnění, nijak se nepředvádí a jsou v pohodě. Nemějí se mi, že jsme se stala věřící. Všichni byli v pohodě. A tak jsem to přijala a jsem spokojená. Nalezla jsem co jsme hledala.

Ty možná že jsi umírněná, nijak se nepředvádíš a jsi v pohodě ale koukni jak tu dovádí například Jonatan1 :-)

je to jeho věc. do mě taky ryje. je mi to jedno.

ty si měla katoliky na dosah ruky, proč si k nim hned nezašla a zkrátila by sis hledání na minimum.

Našli by za ni jiní :-))))))))))))

jevili se mi jako blázni. jakože jsou úplně mimo.

A co jsi hledala?

pravdu, svobodu, vnitřní klid.

vnitřní klid respektuju bez výhrad, to je subjektivní jev.

pravdu a svobodu - v čem a jak se to projevilo?

nerozumím otázce...co se mělo projevit?

NIkdy jsi o tom nepřemýšlel, co je pravda nebo co je svoboda? Neptal ses ... je tohle pravdivé, je tohle svobodné... nebo je to pouhá iluze...jen touha po pravdě či svobodě.

Když jsem se chtěla uvolnit, četla jsem si třeba Ericha Fromma Být či mít, nebo Umění milovat, taky spoustu zenových knih jako třeba Nevím od Seung Sahn a přemítala a meditovala o smyslu toho co dělám, jak žiji, kam jdu etc.

No jak se projevilo to nalezení svobody a pravdy, jak jsi hledala a našla.

Neptal, protože vím, že pravda je doložitelný opravdový a přesný popis reality a že svoboda je stav absence iniciace násilí.

Tedy pravý opak toho, co propaguje (jakékoli) náboženství

Já uvedené nikdy nečtu. Stavěl bych si zbytečné psychologické mantinely díky amaterům psychologům, kteří "na něco přišli", ale ve skutečnosti to neplatí. A pokud je v těch knihách zrnko reality, dokážu na to přijít sám, pokud je to důležité.

omezovat mohou i různé úzkosti, bariéry a obavy.

tedy abych byla konkrétní, cítím se svobodnější protože nemám tolik úzkostí a mohu taky lépe dýchat. Zjistila jsem že jsme měla dříve i alergické projevy, to mi zmizelo i když občas když je stres, a nevydýchám to správně, ještě si dám Zodak. ale to je tak 2x za rok. max. Neměřím víru nějakými účinky, spíše vím že tak jak to je, tak je to správně. Taky dobře spím. Dříve jsem nemohla usnout, v hlavě se mi přemítaly problémy, odehrávaly varianty co a jak musím dělat aby byl dobrý výsledek. Teď to nechám být, věřím že to dopadne jak to dopadne. Nepovažuji se za tak důležitou jak dříve :-) Kdy jsem si myslela že musím udělat všecko.

Jestli ona to není apatie.

Určitě je možné, že nějaká konkrétní vybraná nesvoboda tě může "ochránit" před nesvobodama, které ti způsobují nějaké (na tvé vůli) nezávislé atributy života. Ale v tomto případě bych spíš konstatoval uvedené - že ti dobroovolně přijaté mantinely umožnily "zapomenout" nebo tak moc nevnímat, nebát se jich, jiné mantinely, které sis nenastavila dobrovolně. Nicméně to je spíš jen o rozsahu a významu nesvobod, než o svobodách.

Vědět to nemůžeš, že je to správně. Věříš tomu, že je to srpávně, že je to pravda, cesta pravdy. Ale když to má mantinely, tak to cesta pravdy prostě být rozhodně nemusí a nejspíš ani není (když nezkoumáš cesty mimo ty mantinely, ale slepě přijímáš konec cesty mezi mantinely).
Víra cestu pravdy a její hledání prostě omezuje, to je v podstaě neoddiskutovatelný fakt. Věřící si musí ya tento nedostatek víry (omezení cesty pravdy) najít substituci v podobě víry, že po té cestě pravdy jdou. Což ale při bližším, nefanatickém zkoumání, nemůže obstát.

A koneckonců jsi jen potvrdila, že k víře inklinují lidé, kteří v ní hledají úlevu ze svého reálného (pravdivého) života, že to je takový "útěk před problémi a nepříjemnými stavy" člověka a hlavně jeho mysli.

"Nechat to být", to o čem píšeš, lze ale i bez Boha. Možná máš (jsi měla) zvýšenou hranici odpovědnosti a chtěla jsi všechno dělat správně, ale většinou stačí pár let zkušeností, aby člověk zjistil, že i když něco dělá správně podle sebe, dle druhých, kvůli kterým to dělá, to může být špatně a že je zbytečné se tím jakkoli trápit. V podstatě stačí nikomu vědomě, záměrně neškodit, všechno ostatní se dá (dotyčným) vysvětlit.

rozumím tomu co píšeš, ale sama jsme vysvětlila že ateistka jsme byla a že to bylo pro mě neuspokojivé. Možná to lze vyjádřit slovem prázdné. Prázdná nádoba, nicota. Zaujala mě tvoje věta:
(když nezkoumáš cesty mimo ty mantinely, ale slepě přijímáš konec cesty mezi mantinely)

Nevím jaké jsou ty cesty mimo ty mantinely... pokud vím že mimo Boha je prázdno, je tam nic...plochost, v čem je pak ta plochá nicotná prázdná cesta zajímavější nebo plodnější? Na konci je smrt a to pro všechny. Smrti se nebojím, nebála jsme se předtím a nebojím se ani teď. Ale víra dává smrti určitou důstojnost. Kdežto v ateismu je i smrt plochá... nicotná. O ničem.

„Nevím jaké jsou ty cesty mimo ty mantinely... pokud vím že mimo Boha je prázdno…“

Jenže ty to nevíš, ty tomu jen věříš.

I když mám vlastní zkušenost? Tedy zažila jsem to 50 let mého života?

No ale tys psala, žes žila v mantinelech deprsí, úskostných stavů ap.
čili tys jen vyměnila mantinely, ale stěžejní je, že tyhle "zkušenosti" se týkají jen tebe, většina lidí je nemá.

depresí ne :-) měla jsem úzkosti ze života a s tím spojené neurotické projevy. I když jsem byla vždy statečná a nedala to na sobě znát, uvnitř jsme byla jak stažený králík.

No čili tobě pak pomohla úlitba bohu, protože ti poskytla naději.
Ale takový svět mimo mantinely víry není, to byl tvůj osobní, vnitřní svět.

myslíš, že kdyby ses do toho světa mimo mantinely víry dneska vrátila, že by se ti vše uvedené také vrátilo?

Můj táta co by stavební dozor na stavbách uviděl mezi stavebním materiálem ježka který došel do ůzké uličky a nemohl se v ní otočit a vrátit se a tak tam zahynul, přišel domů docela vyděšený že v tom uviděl až jakousi apokalipsu života, zoufalství a beznaděj.

Když jsi se 50 let cítila nemocná a doktoři ti nepomohli, tak ti pomohli faráři. Důležitý je výsledek a k němu vedou různé cesty, ale stává se, že ji také někdo nenajde. Jsou lidé, kteří se "léčí" alkoholem a jinými drogami (psychofarmaky).

Tet jsem si uvědomila že vyrůstala v ateistické rodině a uměla to posoudit že tak jak to bylo u nich doma to přeci jenom až takové to nechtěla.

Tvůj život byl 50 let "prázdný"??

Tak to je "smutný"

Divila by ses, kolik studentů v testech nejdřív označí správnou odpověď, ale pak ji škrtnou a označí špatnou…

Ano moji rodiče byli taky ateisté a řekla by jsem že narazili na jakési prázdno.

Bez Boha ale není prázdno a plocho. Ale musíš se Boha zbavit. Nesmíš zkoumat prostor mimo mantinely s přesvědčením, že mezi mantinelama s Bohem je lépe - to si pak rovnou ordinuješ tu nesvobodu v hledání pravdy.
mimochodem, faktický svět mimo mantinely je úplně stejný jako v mantinelech, protože i ten mezi mantinely je ve skutečnosti bez Boha, jen s vírou v něj. S vírou, která tvůj aktuální život ve skutečnost nijak fyzicky neovlivňuje, jen duševně pro budoucnost - tedy procházíš tím samým světeme jak v mantinelech, tak mimo ně, v mantinelech máš jen tu "výhodu", že můžeš věřit v něco po smrti. jinak můžeš v mantinelech i mimo ně žít úplně stejně .....

není pro mě důležité zda něco po smrti je, důležité pro mě je vědomí, že mohu poděkovat Bohu za vše co mě potkává, za to že dýchám, že pozoruji hvězdy. Najednou je zde smysl toh všeho... jsem součástí Bytí. JIskrou která zažehne a opět zhasne v moři světla

A proč máš potřebu někomu za uvedené děkovat?
Ty bys součástí Bytí bez Boha nebyla?
Jiskru jsme nepochopil, ale asi ani není třeba

Pro tebe je skutečný svět neatraktiví, prázdný a beznadějný, proto jsi se odstěhovala do světa pohádek, ve kterých je vše ideální. Akorát bys mohla připustit, že ten tvůj svět není mým světem a že si v tom mém světě rád a spokojeně žiji. Akceptuji, že není ideální, jako jsou vymyšlené světy. My tu máme například nemoci i komáry, roční doby, tedy i zimu, vítr a průtrže mračen. Ty máš zase nebe, s konstantní teplotou a absolutní bez jakýchkoliv starostí.

Oni tam mají také vše uvedené - od komárů až po nemoci ap.

Akorát mají výhodu, že nemusí přemýšlet nad tím, "kde se to vzalo".
Protože to ví : To Bůh.

Ratku zřejmě ke katolictví dovedlo to že má ráda historické památky a si jich váží, u protestatntských církví by takovéto zázemí nenašla.

Jé to je pěkná pohádka. Napiš ještě nějakou.

** Možná to lze vyjádřit slovem prázdné. Prázdná nádoba, nicota**

Nezlob se, ale vůči ateistům to zní poněkud urážlivě.

Kdežto v ateismu je i smrt plochá... nicotná. O ničem

To jako vážně? Jaký je rozdíl??

pokud vím že mimo Boha je prázdno, je tam nic...plochost, v čem je pak ta plochá nicotná prázdná cesta zajímavější nebo plodnější

No v čem je tvoje cesta životem plodnější na rozdíl od té mojí??

Ta údajná „hloubka“ víry versus „povrchnost“ nebo „prázdnota“ nevíry je teistické klišé, které nemá žádné opodstatnění. Prožíváme totéž, akorát vy část z toho svádíte na boha, my ne. V ničem jiném rozdíl není.

Pokud nechceš plochou smrt, nenech se přejet parním válcem.

To ale nic neříká o pravdivosti toho, v co věříš. Jen o účinku souladu toho, co děláš, s tím, v co věříš.

Upřímně řečeno, hypoteticky lze za projev svobody považovat i možnost se svobodně omezovat.