Naprosto třeba souhlasím s Adolfem Novotným, který ve svém Biblickém slovníku (1935) ukazuje, že stvoření je popsáno tak, aby se výslovně popírali náboženské a mytologické teze ostatních národů, s nimiž měli Izraelci kontakt. Např. v Gn 1,16 se píše:
Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy.
Vždycky mě tam ta poslední věta "učinil i hvězdy" přišla
jako příštipek. Vždycky na mě působila tak, jako by tam původně nebyla a
autor poté, co tuto kapitolu sepsal, jí tam při následném kontrolním
pročtení doplnil.
Je tam
jakoby mimochodem přidaná. Dává to ale smysl po vysvětlení Novotného:
(5) Stvoření nebeských těles a jejich upevnění na obloze, v. 14-19. Je to skrytá polemika proti současnému, hlavně babylonskému, názoru, že hvězdy jsou božstva. Podle bibl. názoru jsou nebeská tělesa pouze věci, jež mají význam jen ve služebním vztahu k zemi [»aby osvěcovala zemi«, v. 17, a oddělovala den od noci a sloužila k určování časů, dnů a let, v. 14.].
Dneska, s rozvojem vědy, je jasné, že reportáž (přírodovědný popis událostí) by vypadala docela jinak. Dává i proto větší smysl, že je popis stvoření podstatnou měrou vymezením se vůči náboženství národů nacházejících se v okolí Izraelitů.
Viz celý text:
https://biblickyslovnik.pleva.info/#Stvo%C5%99en%C3%AD







Jde o
jemné definice.





hermafrodit



znamená "jdu se najíst".
A toto je Proč jsou lidi tak nechápaví,
nebo co to píše za krávovinu.
a toto - nech už toho, nebo ser na to.