Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #148001

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
30.11.25 14:17:18 | #148001
Reakce na příspěvek #147997

Kreacionista jsi například, když popíráš evoluci a namísto ní vyznáváš kreaci - stvoření druhů Bohem.


 #147997 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
30.11.25 14:23:55 | #148002 (1)

myslím že tohle jak říkáš může být oboje... evoluce jako metoda tvoření. Bůh je prapodstata všeho, jakmile si ho konkretizujeme již je to metoda jak Boha pochopit či si přiblížit


 #148001 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
30.11.25 21:28:32 | #148019 (2)

To jo, jenom jsem to zjednodušil, protože odmítání evoluce (což Jonatán i Visitor dělají), dnes automaticky znamená vyznávat kreaci.


 #148002 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 14:36:43 | #148156 (3)

Jsem proti lidem co berou evoluci jako fakt i když to je jen hypotéza. Evoluce se zakládá na podobnosti. Naivně a nepochopitelně se tvrdí, že co je podobné vzniklo s minulého předka. Navíc evoluce neřeší toho prvního předka.
Ten se tady asi oběvil zázrakem. Biochemici nevědí jak vznikl život protože pro vznik něčeho takového je třeba v jeden okamžik vývoje mít zcela odlišené chemické podmínky které nelze dosáhnout ani v těch nejsofistikova­nějších laboratořích. Tito vědci říkají zcela otevřeně, ale jen svým přátelům, že to nechápou a neví jak by to šlo. Spousta idiotů si myslí, že to je jako míchat polívku v hrnci. Kdyby si míchal organické látky to aleluja nikdy s toho život nevznikne *27179*


 #148019 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 14:47:22 | #148161 (4)

Není to hypotéza, ale teorie, protože základní principy evoluce byli pozorováním potvrzeny.


 #148156 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 15:52:07 | #148171 (4)

Ne - je to teorie. Hypotéza je něco jiného. To ostatní je směs fabulací, výmyslů a lží. Řešili i to prvé - možnosti vzniku prvoku, který ve dál vyvíjel, množil a dál se vyvíjel dle prostředí. Trvalo to miliardy let. Není šance namíchat tu "polívku" v prostředí, z které vznikl život - hlavně chybí čas., *34087*


 #148156 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 16:02:32 | #148174 (5)

Prvok je již velice složitý organismus... ted již s hotovým buněčným jádrem s DNA. Tedy řeč je o pokročilém životě.


 #148171 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 16:37:14 | #148181 (6)

Když se tu mluví o složitosti prvoků, je dobré připomenout, že existují i mnohem jednodušší biologické formy: viry, viroidy a priony. Nejsou buňkami, nemají jádro ani vlastní metabolismus, a přesto dejme tomu žijí (alespoň v buňce hostitele). Viry obsahují jen genetickou informaci (DNA nebo RNA) obalenou bílkovinným pláštěm, viroidy jsou ještě jednodušší, tvořené pouze krátkou molekulou RNA, a priony jsou jen bílkoviny schopné měnit tvar jiných bílkovin. To ukazuje, že mezi neživou chemií a složitými organismy existuje celá škála mezistupňů.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 16:38:39 | #148182 (7)

na to jsem narážela...


 #148181 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 16:49:25 | #148188 (8)

To je dobře, právě to ukazuje, že živá hmota se může vyvíjet a že složitost vzniká postupně. Na straně druhé to otevírá zajímavou otázku, kde je vlastně hranice mezi živou a neživou hmotou. Možná je to jen stav hmoty, který se mění, a naše definice se snaží zachytit něco, co se nedá úplně přesně ohraničit.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 16:51:25 | #148190 (9)

ano, je zde několik úrovní... co je již živé a co ještě ne, tato hranice se těžko vytyčuje. a Druhá hranice co je samo sebe vědomé a co ještě ne.


 #148188 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 17:09:09 | #148195 (10)

Sama říkáš, že hranice mezi živým a neživým se těžko vytyčuje. Já se proto ptám, kdy Bůh stvořil život, když ta hranice není patrná? A možná do toho vstupuje i množství energie, které je organismus schopen vázat, třeba v mitochondriích, čím více energie, tím větší prostor pro složitost.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 17:46:40 | #148201 (11)

nevím kdy


 #148195 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 18:05:48 | #148208 (12)

Z tohoto pohledu se ni takového určit nedá. Lidé definují život.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 19:31:09 | #148218 (9)

Příroda nezná ostré hranice, všechno v ní plynule přechází z jednoho do druhého. Mezi živým a neživým, psychickým a tělesným apod. jsou mezičlánky, které nesou znaky obou těch kategorií a nelze je tedy přesně zařadit ani do jedné. Ani mezi živočišnými druhy nejsou hranice, to jenom my si tak druhy škatulkujeme ve snaze tu živočišnou a rostlinnou různorodost uvést v nějaký řád, abychom se v ní lépe orientovali. Ovšem příroda nic takového nedělá.


 #148188 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 19:50:24 | #148222 (10)

S tím se dá souhlasit.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 16:41:44 | #148184 (7)

No ano. *3655*


 #148181 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
03.12.25 12:31:06 | #148289 (7)

Priony z toho vyluč. To jsou jen tělu vlastní proteiny, ale specifickým způsobem vadné, takže ve výsledku jsou „sbalené“ do špatného trojrozměrného uspořádání. To má sice i spousta jiných vadných proteinů, ale právě tyhle mají tu nepříjemnou vlastnost, že kontaktem s nimi se správně sbalené molekuly téhož proteinu „přebalí“ taky špatně, protože v kontaktu s tou špatnou molekulou je to energeticky výhodnější uspořádání. A bohužel to funguje i mezi molekulami různých jedinců, a dokonce – do určité míry (dané stupněm homologie těch proteinů) – i mezi molekulami odpovídajících proteinů různých živočichů. Proto je to přenosné. Ale není to žádná samostatná forma života (ani skoroživota jako viry).


 #148181 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 16:40:27 | #148183 (6)

No měl čas vzniknout náhodnými pokusy - miliard miliard pokusů. Nikde není napsáno, že nemohl vzniknout v jiné hvězdné soustavě, či galaxii a na Zem byl dopraven. Bůh by taky musel postupovat podle této teorii - elementární částice, atom k atomu, molekula k molekule a atd. *34087*


 #148174 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 16:49:26 | #148189 (7)

možná, jistě. Určitě to nějak bylo. Jen mě zajímá JAK k tomu mohlo dojít. I jako věřící mě zajímá jak k tomu došlo. TA časová posloupnost, nějak prostě k tomu dojít muselo. Jako dívka jsem si představovala (ještě jako nevěřícící) že se tedy ty nejprimitivnější řasy či sinice nějak shlukovaly a vymezily se vůči okolí nějakou blánou. A pak uvnitř nějak docházelo k rozdělení úkolů... a tyto se zapisovaly do jednoduché RNK...možná


 #148183 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 17:03:11 | #148194 (8)

Oparin na svou dobu (20. léta 20. stol.) vysvětloval vznik života velmi dobře, mrkni tam:-)



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 17:23:52 | #148200 (9)

Na svou dobu dost slušná teorie.


 #148194 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 18:04:05 | #148206 (10)

Oparinova teorie není zapomenuta, pořád se bere jako základní kámen výzkumu vzniku života. I když dnes máme nové scénáře, jeho "prebiotická polévka" zůstává důležitým odrazovým bodem.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 16:54:32 | #148191 (7)

Nejde jen o náhodné pokusy, to by bylo jako beránek, který bezhlavě naráží hlavou do ohrady. Ve skutečnosti jde o samoorganizaci, některé molekuly mají přirozenou schopnost se uspořádat (lipidy tvoří membrány, RNA se může samoreplikovat, proteiny skládají své struktury). Když se tyto procesy odehrávají v obrovském množství a čase, vznikají stabilní systémy, které se udrží a rozvíjejí. A jakmile se objeví první samoreplikující útvar, prostředí začne působit jako selekční tlak, tím se spustí evoluce. To ukazuje, že život není jen náhoda, ale přirozený důsledek zákonů hmoty:-)



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 16:14:01 | #148175 (5)

Čas a také prostor. Země měla na tvoření života miliardy let a velkou část svého povrchu.
Je známo, že Miller-Urey-Experiment (1953) měl dokázat vznik organických sloučenin, "stavebních kamenů" buněk, z údajné "pra-polívky". A byl úspěšný.
To nebyl pokus o abiogenesi, ale důkaz pokusem vzniku komplexních molekul. Ostatně se předpokládá, že tyhle vznikají i v meziplanetárním prostoru. Důkazem jsou nálezy v meteoritech.


 #148171 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 16:17:17 | #148176 (6)

Nejlepší je Müller Thurgau:-)



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 16:20:26 | #148177 (6)

Oparin přišel s myšlenkou abiogeneze dříve než Miller a Urey:-)



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
03.12.25 15:40:36 | #148293 (4)

„Evoluce se zakládá na podobnosti. Naivně a nepochopitelně se tvrdí, že co je podobné vzniklo s minulého předka.“

To se tvrdilo v době, kdy anatomické a fyziologické podobnosti a odlišnosti byly jediným známým vodítkem, jak určovat vzájemnou příbuznost mezi organismy. V dnešní době, kdy se ví, co nese genetickou informaci a jakým způsobem se dědí, lze příbuznost určovat mnohem spolehlivěji na základě srovnání DNA. (Pohádky o rozvařování si ušetři, vyvrátil jsem ti je tu xkrát.)

„Spousta idiotů si myslí, že to je jako míchat polívku v hrnci.“

A spousta jiných idiotů si myslí, že je to vyloučeno. Jenže v době vzniku života byly na Zemi úplně jiné podmínky (složení atmosféry, povrchu i vody, teplota, intenzita různých druhů radiace…). Že laboratorně nejsme schopni trefit přesně takové (dnes jen odhadované) podmínky a po dobu minimálně stamiliónů let pozorovat experiment, neznamená, že se takové podmínky po takovou dobu nevyskytovaly…


 #148156