Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

jonatan1 má pravdu, elektronika nemyslí a nepřemýšlí z prostého důvodu - nemá mozek.

Elektronika -
HW se sestává z CPU se základními algoritmy na ovládání rozhraní se světem kolem CPU, paměť na odkládání dat, řídí koprocesory atd.
SW je soubor nařízení (povelů) a algoritmů vytvořeným programátorem. Nikde není nic, co by se dalo nazvat UI. Jestli se daný program chová na venek jako člověk tak jen proto, že byl takhle svým tvořitelem vymyšlen.

Faktem je, že lidský mozek je pomalý, ale má příkon tak kolem 30W. Při intenzivním myšlení stačí sejmout čepici na odvod tepla (to je pochopitelně žert, protože odvod přebytečného tepla se děje jak dýcháním, tak relativně velkou plochou povrchu těla.
Faktem je, že počítačové středisko, které by budilo zdání UI má sice šíleně rychlé spřežení několika až mnoha CPU, má roto také podstatně větší až mohutný příkon. No a ten obrovský příkon počítače vyžaduje chlazení, které má též nemalý příkon.

Ovšemže je vše ve vývoji a co přinese budoucnost nevíme.

Nepřemýšlí tak, jak to dělá mozek, ale v základu provádí stejné procesy, jaké se odehrávají v mozku při přemýšlení. Čili je to přemýšlení.

není to přemýšlení z prostého důvodu: To co produkuje AI, tak tomu sama nerozumí.
Jak píše ondi je to jen program, který vždy dospěje k předem vypočitatelnému výsledku, pokud jsou vstupní parametry stejné. (nezahrnuje se do toho více podobných variant výsledků, ty budou také vždy stejné).
Počítače nedokáži vygenerovat náhodné číslo, proto ani výběr variant není náhodný.

To je jedno, že tomu nerozumí. V základu provádí s daty to samé, co ty, když přemýšlíš. Čili je to přemýšlení či uvažování.

Generátor náhodných čísel :to je náhoda

Tak ale počítač či stroj neumí vymyslet číslo. Všechna ta "náhodná" čísla jsou vypočítána z nějakých vstupních dat.

náhoda neexistuje, vždy je podmienená nejakými známymi (často i neznámymi) faktormi prameniacimi z fyziky, chémie, biológie, genetiky, biochémie, imunológie, ale i mnohých iných mimo týchto prírodovedeckých disciplín (sociológia, psychológia a mnohých iných)....

to je pravda. Ale zase je otázka, zda lze vypočítat přesně, co náš mozek vymyslí? Jakoby to bylo dané předem při stvoření světa?

Zapomněl jsi zmínit kvantovou mechaniku. Ta například působí na náhodný rozpad jader těžkých atomů. Celkem zákonitě se rozpadne polovina z nich v pro ně typické časové periodě.
Výsledkem je náhoda v žité praxi.

Ostatně i to "blbé osudí" dá pokaždé náhodná čísla, kdy je zamezeno lidmi zinscenovaného podvodu.
Nemusíme ani do kvantové mechaniky, stačí pohyb atomů a molekul za teploty nad 0K.
Už jen hrací kostky s punktíky. Z šesti tisíci vrhů dostaneš s nepatrnou tolerancí po tisícovce jedniček, dvojek ...šestek. Když vrhneš tři takové kostky máš statisticky 216 různých výsledků. Při deseti kostkách dostaneš více jak 60 milionů různých výsledků. Při stovce kostek 6 e77 různých výsledků. To je z kalkulačky. Trvání Vesmíru od Velkého třesku je moc krátká doba to v praxi vyzkoušet.

Molekula plynu má víc pozic (orientace v prostoru), než krychlička se šesti možnými pozicemi. Když tedy do sebe vrazí dvě molekuly plynu, tak se odrazí určitým množstvím různých trajektorií. Stačí si představit prostor 1m³ s plynem o našem atmosférickém tlaku a pokojové teplotě, kolik kolizí molekul v něm proběhne v určitém čase. No a atmosféra Země bombardovaná jako korpuskulárními částicemi, tak elektromagnetickými vlno-částicem, jejichž trajektorie jsou nad to ovlivňovány gravitacemi Země, Měsíce a planet. Instabilní geomagnetické pole Země hraje také určitou roli.

My lidé můžeme kliďánko akceptovat náhodu, jako součást dění na Zemi a i ve Vesmíru.
Ostatně už po Velkém Třesku působila právě ta "paní" náhoda rozpad homogenity rozpínajícího se Vesmíru. Jen tak došlo časem k akreci a k rotaci tehdy existujícího materiálu, vedoucí ke vzniku super-hvězd, v další generaci ke vzniku galaxií, hvězd, planet ... a nakonec i ke vzniku života na Zemi.

I to naše Slunce potřebuje náhodu při které se náhodně srazí čtyři protony (v několika fázích) tak, že vznikne jádro He a uvolní elektromagnetickou energii, která dodá a umožní Zemi život. Nebýt té náhody, tak by se protony ve Slunci spojili ihned ... a Slunce by se rozprsklo do okolí za zničení všeho živého v dosahu mnoha světelných let.

I meteority a větší bolidy padají na Zemi náhodně.

Meteority a větší bolidy nepadají na Zemi náhodně :-).
Je to z důsledku následná dráha jejich pohybu :-).

.... A jejich dráha pohybu Vesmírem je ovlivňovaná a měněná vlivem prostředí. Máme tu nejen tlak světla (sluneční vítr) ale periodicky se měnící vliv gravitací ostatních těles v Prostoru. Proto se při objeveném bolidu ve Vesmíru propočítá jeho budoucí dráha, ovšem s velkou tolerancí. To je podobné jako s předpovědí počasí. Nevíš kdy a do kterého baráku uhodí a jak silný blesk.

Ta Nenáhoda je založena na pohádce o bohovi, který do poslední částečky kvanta hmoty, kvanta energie, kvanta času, kvanta rozměru a ostatních kvant vše dopředu určil a naplánoval.

Ty víš kroky, že se o příhodě v Čeljabinsku nevědělo předem velikánské nic. Tunguský bolid byl silnější a jeho pouhá tlaková vlna způsobila na tisícech kilometrů čtverečních likvidaci lesa. No a před 60 miliony let už pořádný kousek dal na celé planetě vyhynout velkým zvířatům.

Na zemi jsou lidé, kteří usilovně pracují na obraně proti bolidům z Vesmíru. Mohli by pracovat společně s vědci ve všech zemích, kdyby autikrati nerozhádali státy a nespustili horečné zbrojení.

Pobožní to mají snadné, jim staří požádat božínka, aby ty bolidy přestal házet na Zem. Možná by stačil superman Ježíš s velkou pálkou takový bolid odpálkovat mimo Sluneční soustavu. Pro něj by to byla hračka.

Ta Nenáhoda je založena na pohádce o bohovi, který do poslední částečky kvanta hmoty, kvanta energie, kvanta času, kvanta rozměru a ostatních kvant vše dopředu určil a naplánoval.
tato Ondiho pohádka nefunguje. Búh podle mne nechal hmotě svobodu vývoje

Hmota to ví od boha a děkuje mu na kolenou za svobodu vývoje.

Když ti v lese spadne na makovici šiška, není to náhoda?
Už jsi se s tím léčil?

Nic neděje se bez příčiny :-)

Náhoda to není ona sbírá šišky v lese každý den a topí s nimi v kamnech. Každou chvíli ji spadne šiška na šišku.
A má to dalekosáhlé důsledky.

ondi to je iluze, vždy je řada nějakých čisel ( nevím jak je dali dohromady třeba losovali) a ta řada má konečný počet. a vdycky se začne v jiné částí řetězu respektive je to třeba navázáno na čas v PC a ten určuje tu pozici.
Takže je to dané, není to jako losování ve sportce.

Ale jen na základě toho, co do něj žádal člověk. Tak že nepřemýšlí, pouze vyhledává.

...zadal

Protože nemá smysly, tak informace přijímá jinak než člověk. Vyhledává, analyzuje, hodnotí podle kritérií - při přemýšlení děláš v zásadě to samé.

no máš pravdu, proto si myslíš, že i kalkulačka přemýšlí

Kalkulačka nic z toho nedělá, ta jen přičítá nebo odčítá čísla.

měl by si věřit že kalkulačka přemýšlí, protože dokáže počítat. Dělá to samé co člověk, když počítá, musí přemýšlet. Stejně tak šachový počítač přemýšlí jaký tah má udělat.

Já však říkám, že každý PC lze čistě teoreticky jeho funkce nahradit mechanicky - třeba vyřezat ze dřeva. Prostě by si točil klikou a fungovalo by to. A ty si myslíš, že toto je přemýšlení

Ty neumíš rozlišit mezi počítáním a přemýšlením/u­važováním? Obojí jsou dost odlišné činnosti.

Počítač dělá přesně to co kalkulačka, jen odčítá nebo přičítá čísla. Má jen dva stavy 0 a 1 nic víc. Tedy zapnuto a vypnuto. Což se dá právě realizovat i mechanicky.

kdepak si myslíš, že je centrum přemýšlení v PC? procesor? do něho vedou signály a z něho zase trochu změněné signály v podobě vypnuto a zapnuto. Je to přesně definováno co z procesoru vyleze. Neexistuje, že by si procesor něco zapřemýšlel.

Podle tvé teorie přemýšlí i rostlina a nakonec i trochu obyčejný kámen. Takže by to chtělo si ujasnit, co je to přemýšlení. přesto podle tebe kalkulačka nepřemýšlí , od jakého bodu složitosti výstupních informaci je to už přemýšlení? so trochu zmatený viď

To jsem už několikrát napsal, co to je přemýšlení. Přečti si, co jsem doteď psal, zmatenče.

"** AI zatím není inteligentní "bytost, jen se naučila působit dojmem, že přemýšlí.**

Když si AI uvědomí sama sebe a začne "tvořit" i z toho, co do ni nebylo vloženo, tak že si nové vyhledá a nejen, že bude tvořit jen z toho, co do ní člověk "naházel", tak už člověka nebude potřebovat a to bude konec lidské civilizace jak jí známe. Člověk se stane na Zemi nadbytečný a bude likvidován jako parazit, který škodí - jako škůdce - a to nekompromisně.

kdo tu říká, že je AI bytost?
Někteří lidé se zjevně taky naučili působit dojmem, že přemýšlí.

"bytost"

AI nemyslí jako myslí člověk.

Myšlení znamená v širším slova smyslu souhrn všech vědomých mentálních (psychických) činností, v užším slova smyslu jejich nejsložitější a patrně jen člověku vlastní část, která je schopna abstrakce a reflexe.
Osobně k tomuto z wiki přidávám že i zvířat myslí/přemýšlí.

To jsem už psal, že nemyslí jako člověk.

Takže nemyslí - jen pracuje s daty do ní vložené - zatím nedokáže tvořit něco navíc - nemá fantazii.

Jak už jsem psal, myslí/uvažuje, jen to dělá jinak než člověk.

nemyslí ani neuvažuje.
To že točím klikou dřevěného počítače neznamená přemýšlení.
AL je něco jako kulička a my ji postavíme dráhu kudy se má kutálet a ty tomu říkáš že přemýšlí kudy jet.

Ani jedno opravdu neznamená přemýšlení. Přemýšlením jsou ty procesy, co se odehrávají uvnitř AI. Už jsem to psal.

ty si nepochopil, že jsem ti dal polopatický příklad toho jak AL funguje. Jako kulička co jede po předem definované dráze. Počítač je jako ten obrovský betlém, jak se tam pohybují ty figurky.
Ty si myslíš, že pohyb těch figurek je přemýšlení. Pokud dostane AI stejná vstupní data vypadne z ní stejná informace. AI je v podstatě mechanická záležitost.

To samé platí pro člověka. Princip přemýšlení/uva­žování je stejný pro člověka, zvíře i stroj.

„Pokud dostane AI stejná vstupní data vypadne z ní stejná informace.“

Jenže tohle právě není pravda.

AL nerozumí tomu co napsala, což je předpoklad, že to vytvořila přemýšlením.

Není to předpoklad přemýšlení.