Žádný smysl nemusí mít, jsou to prostě projevy. To že můžou
člověka přimět k víře, to je pravda, ale to ještě neznamená, že to je
jejich účel. Drtivá většina lidí věří v boha bez toho, že by k tomu
potřebovali nějaké zázraky nebo důkazy boží existence. V tom právě
spočívá skutečná víra, jak je poukazováno i v bibli, že vychází z
vnitřku (citu) člověka a ne z jeho rozumu.
Bible, jak SZ tak NZ, popisuje společnost, která v boha věřila. I ten faraon
v boha věřil, resp. věřil v egyptské bohy. Veškerá snaha izraelských
proroků, včetně Mojžíše, byla ukázat, který ten bůh je ten pravý
(skutečně existující), a tedy i která ta víra je ta správná.
Nepřesvědčovali tedy ateisty o tom, že existuje bůh, nýbrž teisty o tom,
který ten bůh je ten pravý. Proto je nesmysl to, co celou dobu píšeš.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
a pohrozil mi, že pokud nezačnu
hájit víru na ateistické společnosti, tak skončím v pekle hned vedle kotle
s Visitorem, tak budu taky věřící.
latinské
přísloví (Repetitio est mater studiorum nebo sapientiae) 
, ale postupem času jsme se většinou i v tomto
směru stali ateisty.
