moc se tomu nedivim, kdyz jsi na "stary kolena" uverila v Boha...stárnutím človek získava cit, rozum, - k tomu, čo v pravde rozum hovorí....stárnutím si aj uvedomuje zmysel svojho života, chce odpoveď na zmysel svojho života, čo bude s ním, s jeho rodinou, s blízkymi, s tým čo intelektuálne dosiahol - získava bázeň (nie strach) k stvorenstvu, k sebe, k svojim blížnym, k rodine, deťom, kultúrnym hodnotám národa, v ktorom žije - a tak nechce byť zavrhnutý do stavu oddelenia od Boha, ktorý sa skrze Syna človeku zaručil, že ten, kto v Boha a jeho Syna uverí, nezomrie na veky, nebude zničený v zmysle zavrhnutia - odlúčenia od Boha, čo je spojené (skrz nesmrteľnosť duše) s nepredstaviteľným večným utrpením...
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
